Search

Start Over Creator Květina, Jan

2. Problematika národnostních menšin jako politikum: národní koncepce endecji před první světovou válkou

Creator:
Květina, Jan
Format:
bez média and svazek
Type:
model:article and TEXT
Subject:
Polish nation, national democracy, Dmowski, Balicki, national minorities, and national egoism
Language:
Czech
Description:
This paper deals with the interpretation of the national discourse of the Polish national democracy at the turn of the 19th and 20th century focusing on the definition of the Polish identity and the desirable extent of the future independent Poland. On the basis of these principles it is possible to determine the attitudes of the National Democrats to the issues of the non-Polish ethnic groups in the regions of former Rzeczpospolita. As the key method of this rersearch we can highlight the comparison of the theoretical concepts of the main exponents of the National Democracy which evidences that optimal definicition of he "Pole" and "Poland" in their notions before World War I was not unambiguous. and Článek zahrnuje poznámkový aparát pod čarou
Rights:
http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public

3. Rousseauův "sarmatský" moment

Creator:
Květina, Jan
Format:
bez média and svazek
Type:
model:article and TEXT
Subject:
republikanismus, polské politické myšlení, Jean-Jacques Rousseau, Barská konfederace, sarmatismus, Michał Wielhorski, republicanism, Polish political thought, Bar Confederation, Sarmatism, républicanisme, pensée politique polonaise, Confédération de Bar, and sarmatisme
Language:
Czech
Description:
Studie usiluje o kontextualistickou interpretaci Rousseauova posledního politického spisu Úvahy o polské vládě a o její zamýšlené reformě, jehož závěry bývají v autorově celkové reflexi společnosti buď opomíjeny, anebo stavěny s jeho předchozími díly do kontrastu. Hlavním záměrem tohoto článku je poukázat na neoddělitelnost Rousseauova chápání specifik polského prostředí od jeho obecné politické teorie, k čemuž slouží zejména paralelní analýza polského šlechtického mýtu a Rousseauova republikanismu. Právě porozumění politickému diskurzu polské šlechty v 17. a 18. století totiž umožňuje pochopit Rousseauovy Úvahy nikoli jen jako politickou reflexi společenství, v němž ženevský osvícenec spatřoval ideály ztraceného antického dědictví, nýbrž jako součást dlouho trvající debaty v rámci polského politického myšlení, v jehož kontextu je v Rousseauově teorii možné identifikovat značný vliv tzv. republikánského sarmatismu polské aristokracie., The study pursues a contextual interpretation of Rousseau’s last political work, Considerations on the Government of Poland, whose conclusions are either neglected in regards to the author’s general reflection on society or are contrasted with his previous works. The main point of this article is to show the indivisibility of Rousseau’s understanding of the specifics of the Polish milieu from his general political theory, towards which, in particular, a parallel analysis of the Polish aristocratic myth and Rousseau’s republicanism also serves. It is precisely the comprehension of the political discourse of the Polish nobility during the 17th and 18th centuries that makes it possible to understand Rousseau’s Considerations not only as a political reflection on a commonwealth in which the Geneva Enlightenment saw the ideals of a lost ancient heritage, but also as part of a long-standing debate in the framework of Polish political thought, in whose context it is possible in Rousseau’s theory to identify the considerable influence of the so-called republican “sarmatism” of the Polish aristocracy., and La présente étude s’efforce d’arriver à l’interprétation contextuelle du dernier écrit politique de Jean-Jacques Rousseau Considérations sur le gouvernement de Pologne dont les conclusions on néglige très souvent dans la réflexion totale de la société présentée par Rousseau ou, au contraire, on les oppose à ses oeuvres précédentes. L’intention principale de cet article est de montrer que l’on ne peut point séparer les considérations de Rousseau concernant les spécificités du milieu polonais de sa théorie politique générale. Pour arriver à cette fin, on utilise une analyse parallèle de mythe de la noblesse polonaise et de républicanisme de Rousseau. Comprendre le discours politique de la noblesse polonaise du XVIIe et XVIIIe siècles permet de saisir les Considérations de Rousseau non seulement en tant que la réflexion politique de la communauté considérée par le rationaliste genevois comme remplie des idéaux de l’héritage antique perdu mais comme une partie du débat de longue durée dans le cadre de la pensée politique polonaise. C’est dans ce contexte qu’il nous apparaît possible identifier dans la théorie de Rousseau l’influence considérable du soi-disant sarmatisme de l’aristocratie polonaise.
Rights:
http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public