Cílem práce bylo prozkoumat vztahy mezi mírou organizovaných aktivit dětí v předškolním věku, přesvědčením matky o přirozeném vývoji a kvalitou strategické pomoci (scaffolding) během společné hry s dítětem. Výzkumu se zúčastnilo 34 dvojic matek se svými dětmi ve věku od 52 do 83 měsíců (z toho 14 matek s vysokoškolským vzděláním). Data byla získána pozorováním společné hry se stavebnicí a pomocí dotazníků zjišťujících postoj matky k vývoji dítěte a míru organizovaných aktivit dětí. Bylo zjištěno, že u vysokoškolsky vzdělaných matek a matek s vyšším přesvědčením o přirozeném vývoji se objevuje méně nekvalitního scaffoldingu oproti matkám bez vysokoškolského vzdělání a s nižším přesvědčením o přirozeném vývoji. Ačkoli do organizovaných aktivit mimo mateřskou školu zapisují své děti více matky s VŠ vzděláním, docházka do těchto aktivit v rámci mateřské školy se u dětí matek s různým vzděláním neliší. Přestože matky s vysokoškolským vzděláním mohou nadměrně strukturovat volný čas dítěti skrze organizované aktivity, nebyla zjištěna souvislost této tendence na poskytování autonomie ve hře, a tedy na kvalitu scaffoldingu. Práce přináší nový pohled na problematiku intenzivního rodičovství a nadměrné strukturace času., The purpose of this study was to find out and verify relationships between the amount of organized activities (OAs) of children in preschool age, mother’s trust in organismic development and maternal scaffolding quality during mother-child play. Thirty-four pairs of mothers and their children aged 52-83 months participated in this study. The data was collected through a questionnaire and by observation of the game. Results revealed that higher educated mothers and mothers with higher trust in organismic development showed less poor-quality scaffolding during play in comparison to mothers without higher education and to mothers with lower trust in organismic development. Although higher educated mothers can excessively structure their children’s leisure time through OAs, there did not appear any effect of this on the autonomy support during the play and therefore on the scaffolding quality. This study brings a new view to issues of intensive parenting and the excessive structuring of children’s time., Adéla Woznicová, Renata Hlavová, Petra Daňsová, Lenka Lacinová., and Obsahuje bibliografické odkazy
Cíle studie. Výzkum se zaměřuje na zjištění souvislostí mezi rozvodovými postoji, vybranými vlastnostmi rodičovského konfliktu, vnímanou kvalitou vztahu k otci a rodičovskou kooperací. Cílem bylo také zjistit, jak se liší rozvodové postoje mladých dospělých z rozvedených a úplných rodin. Soubor a postup výzkumu. Výzkumu se účastnilo 497 vysokoškoláků (z toho 315 žen) ve věku od 20 do 30 let. 68,6 % tvořili respondenti z úplných rodin, 28,6 % z rozvedených rodin a 2,8 % respondentů uvedlo jinou možnost. Všem byly administrovány dotazníky IPPA, CPIC, CBQ a dotazník zjišťující rozvodový postoj. Hypotézy. Předpokládalo se, že rodičovský konflikt a vztah k otci jsou významnějšími prediktory rozvodového postoje než zážitek rozvodu rodičů a že při kontrole těchto proměnných nebudou mít lidé z rozvedených rodin pozitivnější postoj k rozvodu. Statistické analýzy. Předpoklady byly ověřovány pomocí lineární a hierarchické regrese a t-testů. Výsledky. Byl podpořen předpoklad, že vztah k otci predikuje rozvodový postoj a to společně se zážitkem rozvodu. Kooperace mezi rodiči se ukázala jako významný prvek, který predikuje kvalitu vztahu k otci posuzovanou mladými dospělými a mediuje souvislost mezi rodičovským konfliktem a rozvodovým postojem. Lidé z rozvedených rodin projevili pozitivnější postoje k rozvodu než lidé z rodin úplných. Omezení studie. Největší limity studie představuje lavinový výběr výzkumného souboru a použití metod, jež nebyly standardizovány pro české mladé dospělé., Objectives. The research focuses on the relationship between attitudes toward divorce, perceived parental conflict, father-child relationship quality and parental cooperation. The aim of the study was also to find out whether there is a difference between young adults, divorce attitudes from intact and divorce families. Sample and setting. Research sample included 497 undergraduates (including 315 women) at the age between 20 and 30. 68,6% of sample was from intact families, 28,6% from divorced families and 2,8% reported different option. All respondents were tested using the IPPA, CPIC, CBQ and attitude toward divorce questionnaire. Hypotheses. Parental conflict and quality of father-child relationship were expected to predict divorce attitudes more likely than the experience of parental divorce itself. It was also expected that young adults from divorced families don’t have more positive divorce attitude compared to young adults from intact families. Statistical analysis. The hypotheses were tested using linear and hierarchical regressions and t-tests. Results. The quality of father-child relationship and experience of parental divorce were found to predict young adults, divorce attitudes. The parental cooperation was found to predict quality of father-child relationship perceived by young adults and to mediate a relationship between parental conflict and divorce attitudes. Young adults from divorced families had more positive attitudes toward divorce than young adults from intact families. Study limitation. Snowball selection of respondents and the use of nonstandardized methods for Czech young adults represent the limits of the study., Eliška Horská, Lenka Lacinová., and Obsahuje seznam literatury
a1_Cíle studie. Stať se zabývá teorií mysli a její souvislostí s prostředím, ve kterém jedinec vyrůstá. Studie 1 zkoumá vztah mezi ústavní péčí a teorií mysli. Studie 2 se zaměřuje na vztah mezi inovativností navštěvované mateřské školy a úrovní teorie mysli. Soubor a postup výzkumu. Soubor v obou studiích tvořily šestileté předškolní děti. Ve Studii 1 byly srovnávány děti (N = 22) žijící v dětském domově s dětmi (N = 33) žijícími ve vlastní rodině. Ve Studii 2 byly srovnávány děti navštěvující MŠ klasifikovanou jako tradiční (N = 25) a jako inovativní (N =16). Dětem byla administrována Škála teorie mysli a 4 subtesty z Wechslerovy inteligenční škály pro děti. Hypotézy. Ve Studii 1 bylo hlavním předpokladem, že typ péče (ústavní vs. rodinná) predikuje výsledky v testu teorie mysli. Ve Studii 2 se předpokládalo, že děti navštěvující inovativní MŠ jsou úspěšnější v úkolech spojených s teorií mysli pro emoce než děti navštěvující tradiční MŠ. Statistické analýzy. Předpoklady byly ověřovány pomocí chí-kvadrát testů, t-testů a modelu lineární regrese. Výsledky. Ve Studii 1 byl podpořen předpoklad, že typ péče velmi dobře predikuje výsledky v testu teorie mysli. Z výsledků vyplynulo, že děti z rodin dosahují lepších výsledků v některých úkolech teorie mysli než děti z dětských domovů. Ve Studii 2 se podle předpokladu děti lišily pouze v úkolu testujícím teorii mysli pro emoce a v ostatních se nelišily. Je možné, že oproti tradiční mateřské škole inovativní mateřská škola u dětí nepodporuje specificky rozvoj teorii mysli, ale spíše schopnost zacházet se svými emocemi., a2_Omezení studie. Omezením studie může být skutečnost, že každou část souboru testoval jiný výzkumník. Minimalizaci vlivu osobní rovnice výzkumníků na výsledky zajišťoval důraz na standardizaci administrace metod., b1_Objectives. The paper focuses on the concept of theory of mind and its relationship with the environment in which children grow up. Study 1 examines the relationship between institutional care and theory of mind. Study 2 investigates the relationship between how innovative a nursery is and the level of theory of mind of the children who attend it. Sample and setting. The sample consisted of six-years-olds in both studies. In Study 1, children living in children‘s homes (N = 22) were compared with children living with their own families (N = 33). In Study 2, children (N = 25) who attended traditional nursery schools were compared with children (N = 16) who attended innovative nursery schools. The children were tested using the Scale of Theory of Mind and four subtests of the WISC. Hypotheses. In Study 1, the type of care (institutional vs. familial) that children experienced was expected to predict their level of theory of mind. In Study 2, it was hypothesised that children attending innovative nurseries would be more successful in tasks associated with theory of mind for emotions than children attending traditional nurseries. Statistical analyses. The hypotheses were tested using chi-square tests, t-tests, and linear regression models. Results. In Study 1, the type of care that children experienced was found to predict their level of theory of mind. Children living with their families scored higher on some of the theory of mind tasks than children growing up in children’s homes. In Study 2, as predicted, children from the two types of nursery schools differed only in a task which tested theory of mind for emotions; they did not differ in any other task. Based on these results, it is proposed that innovative nurseries do not foster the development of theory of mind per se, but rather the ability to manage emotions., b2_ Study limitation. The limitation of the study is that each group of participants was tested by a different researcher. To prevent this from affecting the outcome of the study, tight standardization of administration was employed., and Kristýna Marsová ... [et al.].
Studie shrnuje, porovnává a kriticky zhodnocuje koncepty, modely a teorie zabývající se vtahováním dětí do rodičovských konfliktů. Zabývá se modely, které vzešly z praxe systemických terapeutů, jako např. triangulace, perverzní koalice nebo aliance. Dále se věnuje konceptům, které vznikly v rámci studia rozvodových konfliktů jako je syndrom zavrženého rodiče a odcizený rodič. Cílem této studie je představit komplexní, jasný a ucelený popis, který by charakterizoval principy vtahování dětí do konfliktů jak v úplných, tak rozvedených rodinách., The review summarizes, compares, and critically evaluates theoretical constructs, which deal with the inclusion of children into the interparental conflict. The authors review constructs based on the work of systemic therapist, such as triangulation, alliance, perverse coalition, and alliance, and psychosomatization. Either, they review theories based on studies of divorced families, such as parental alienation syndrome, and parental alienation. The goal of this study is to introduce enough complex, clear, and comprehensive description, which embrace the principles of inclusion of children into interparental conflicts, both in non-divorced and divorced families., Olga Trampotová, Lenka Lacinová., and Obsahuje seznam literatury