Thought experiments are frequently vague and obscure hypothetical scenarios that are difficult to assess. The paper proposes a simple model of thought experiments. In the first part, I introduce two contemporary frameworks for thought experiment analysis: an experimentalist approach that relies on similarities between real and thought experiment, and a reasonist approach focusing on the answers provided by thought experimenting. Further, I articulate a minimalist approach in which thought experiment is considered strictly as doxastic mechanism based on imagination. I introduce the basic analytical tool that allows us to differentiate an experimental core from an attached argumentation. The last section is reserved for discussion. I address several possible questions concerning adequacy of minimalistic definition and analysis., Myšlenkové experimenty jsou často vágní a temné hypotetické scénáře, které je těžké posoudit. Příspěvek navrhuje jednoduchý model myšlenkových experimentů. V první části představuji dva současné rámce pro analýzu myšlenkového experimentu: experimentistický přístup, který se opírá o podobnosti mezi skutečným a myšlenkovým experimentem a přístupem k rozumu, který se zaměřuje na odpovědi poskytované experimentováním s myšlenkami. Dále artikuluje minimalistický přístup, ve kterém je experiment experimentu považován za přísně doxastický mechanismus založený na představivosti. Představuji základní analytický nástroj, který nám umožňuje odlišit experimentální jádro od připojené argumentace. Poslední sekce je vyhrazena k diskusi. Zabývám se několika možnými otázkami týkajícími se přiměřenosti minimalistické definice a analýzy., and Marek Picha
The paper is a contribution to the debate on the epistemological status of thought experiments. I deal with the epistemological uniqueness of experiments in the sense of their irreducibility to other sources of justification. In particular, I criticize an influential argument for the irreducibility of thought experiments to general arguments. First, I introduce the radical empiricist theory of eliminativism, which considers thought experiments to be rhetorically modified arguments, uninteresting from the epistemological point of view. Second, I present objections to the theory, focusing on the critique of eliminativism by Tamar Szabó Gendler based on the reconstruction of Galileo’s famous Pisa experiment. I show that her reconstruction is simplistic and that a more elaborate reconstruction is needed for an appropriate assess-ment of the epistemic power of general argument. I propose such a reconstruction and demonstrate that the general version of the Pisa experiment is epistemically equal to the particular one. Thus, from an epistemological perspective, Galileo’s thought experiment is reducible to a straightforward argument without particular premises., Příspěvek je příspěvkem do debaty o epistemologickém stavu experimentů myšlení. Zabývám se epistemologickou jedinečností experimentů ve smyslu jejich neredukovatelnosti na jiné zdroje ospravedlnění. Zvláště kritizuji vlivný argument pro ireducibilitu myšlenkových experimentů k obecným argumentům. Nejprve představuji radikální empirickou teorii eliminativismu, která považuje myšlenkové experimenty za rétoricky modifikované argumenty, nezajímavé z epistemologického hlediska. Za druhé, předkládám námitky proti teorii, zaměřené na kritiku eliminativismu Tamara Szabó Gendlera na základě rekonstrukce slavného experimentu v Pise v Galileu. Ukazuji, že její rekonstrukce je zjednodušující a že je zapotřebí propracovanější rekonstrukce pro vhodné posouzení epistemické moci obecného argumentu. Navrhuji takovou rekonstrukci a prokázat, že obecná verze experimentu v Pise je epistemicky rovnocenná té konkrétní. Z epistemologického hlediska je tedy Galileův myšlenkový experiment redukovatelný na jednoduchý argument bez konkrétních prostor., and Marek Picha