Tato studie se zabývá kompetencí ústavních soudů přezkoumávat ústavní novely. Snahou je přiblížit různorodé přístupy k této otázce z celého světa. První část se věnuje judikatuře ve Spojených státech amerických, jež je jednou z nejvlivnějších a nejoriginálnějších. Zároveň právě zde došlo ke vzniku konceptu ústavního přezkumu jako takového. Další část se zabývá francouzským systémem, který může být svou specifičností v mnoha ohledech inspirativní. Byl to právě francouzský ústavní systém, který tzv. klauzuli věčnosti poprvé využil. Třetí část je věnována německému systému, jenž je tradičně pro náš systém nejdůležitější a představuje nejčastější zdroj inspirace. Zároveň jde o příklad zdrženlivého přístupu. Rumunsko nám nabízí pohled na nejdetailnější procesní úpravu zkoumané otázky. Indický model je pak příkladem velmi kreativního přístupu soudních orgánů k této otázce, ostatně stejně jako systém turecký, kterému je věnována další kapitola. Tento je však trochu více nápaditý. Poslední část je věnována švédskému systému, v němž orgán kontroly ústavnosti úplně chybí. and This comparative study deals with competency of constitutional courts to review or even abolish constitutional amendments. It aims to show several approaches to this question across the world. First part deals with the jurisdiction of the US Supreme Court. It is percieved as one of most influential models and a birthplace of constitutional review. The next part deals with the French system. Constitutional Council of France is quite specific organ, which could be inspiring for our endeavour. The third part focuses on German jurisdiction, which is the most influential for the Czech system. German Constitutional Court plays quite significant role in the German constitutional structure. On the other hand, it tends to restrain itself in this matter. Romania is an example of a jurisdiction with the most detailed procedural system of constitutional amendments review. India, on the other hand, represents an example of an creative approach. Supreme Court of India was able to establish constitutional review system without direct legitimacy in the constitution. The next part shows the system of Turkish jurisdiction, which is quite similar to that of India. Nevertheless the argumentation of Turkish Constitutional Court is even more artful. The last part is devoted to the Swedish jurisdiction, which is something completely different. There is no constitutional court and no organ prepared to review the constitutional amendments.
Článek se věnuje odměňování soudců v České republice coby jedné ze záruk soudcovské nezávislosti. První část popisuje vývoj zákonné úpravy odměňování soudců v České republice od roku 1995 a řadu rozhodnutí Ústavního soudu reagujících na pokusy o restriktivní zásahy do odměňování soudců ze strany moci zákonodárné. Druhá část popisuje rozhodnutí ústavních či nejvyšších soudů vybraných cizích států, která se zabývají zásahy legislativy a exekutivy do odměňování soudců. Je zjevné, že v řadě zemí vznikly stejné spory. Řada těchto rozhodnutí ukazuje zajímavé paralely se současnou situací v České republice. Závěrečná část článku má za cíl celé téma shrnout za použití argumentů Ústavního soudu i soudů zahraničních. Autor se zabývá rolí soudní moci v zákonodárném procesu ve vztahu k předpisům týkajícím se odměňování soudců a dospívá k závěru, že soudní moc by se měla na zákonodárném procesu v těchto
věcech spolupodílet prostřednictvím svých zástupců.Autor dále zkoumá vhodnou výši soudcovských platů a podmínky pro její zvyšování a snižování a tvrdí, že platy soudců v České republice nejsou nepřiměřené.
Zkoumána je rovněž otázka inflace a jejího vlivu na platy soudců se závěrem, že řešení typické pro kontinentální právní systém je výhodnější než řešení typické pro systém common-law. Autor se též pokouší definovat podmínky, za jejichž dodržení lze snížení soudcovských platů akceptovat. and The article focuses on remuneration of judges in the Czech Republic as one of the safeguards of judicial independence. In its first part the article describes the development of statutory regulation of judges’ remuneration in the Czech Republic since 1995. Further it describes a number of decisions
of the Czech Constitutional court reacting to the attempts of the legislature to restrict the remuneration of judges’. Second part of the article describes the decisions of constitutional/supreme courts of selected foreign countries dealing with te restrictions of judges’ remuneration. It is clear that same
conflicts arose in many countries. In many of those decisions, interesting parallels to the current situation in the Czech Republic, may be found. The concluding part of the article attempts to summarize the topic using arguments presented by domestic and foreign courts. The author examines the role of judiciary in lawmaking regarding the remuneration of judges and concludes that judiciary should be allowed to take part in the lawmaking process through its representatives. The author further examines the issues of appropriate level of judges’ remuneration and conditions for its increase and decrease, finding that judges’ salaries in the Czech Republic are not inappropriate. Inflation issue is addressed with the conclusion that the solution typical for civil-law system has more advantages than the common-law solution. An attempt is made to define conditions under which the decrease of judges’ salaries is acceptable.