Cieľom tohto textu je poukázať na špecifiká analýzy tlače ako výskumnej metódy. Stručne je približená kritická diskurzívna analýza ako jeden z možných prístupov k takémuto typu výskumu. Konkrétnejšie sa autorky venujú analýze nadpisov, ktorej možnosti ukazujeme na príklade troch štúdií. Prvá sa týka reprezentácií vojny v Iraku v britských printových médiách (Richardson, 2007), druhá reprezentácií cudzincov v českej tlači (Klvačová, Bitrich, 2003) a tretia reprezentácií vstupu Slovenska do EÚ v dvoch mainstreamových slovenských denníkoch (Petrjánošová, Lášticová, 2007). Autorky uzatvárajú, že analýzu mediálnych textov nemožno stotožňovať s analýzou akýchkoľvek iných textov, keďže pri ich vytváraní zohrávajú úlohu záujmy viacerých aktérov a ich významy podliehajú mnohorakým vplyvom.
Alongside climate change, the introduction of non-native species (NNS) is widely recognized as one of the main threats to aquatic biodiversity and human wellbeing. Non-native species and biodiversity are generally low priority issues on the political agendas of many countries, particularly in European countries outside the European Union (EU). The objectives and tasks of this study were to address the policy regulation, education level, education practices, and socioeconomic perceptions of NNS in the Balkans. A questionnairebased survey was conducted in Albania, Bosnia and Herzegovina, Montenegro, North Macedonia and Turkey (Balkan EU candidate and potential candidate members), in Croatia and Greece (Balkan EU Member States) and Italy (non-Balkan EU Member State). The EU Alien Regulation (1143/2014) concerning NNS is implemented in EU Member States and Montenegro, whereas Albania, Bosnia and Herzegovina and Turkey have not reported specific policy regulations for NNS. Permanent monitoring programmes specifically designed for NNS have not yet been established in the EU Member States. Most countries tackle the issue of NNS through educational activities as part of specific projects. Education level is indicative of the implementation of NNS policy regulation, and efforts are needed for the proper development of relative study programmes. Public awareness and educational preparedness concerning NNS in the Balkans were identified as poor. Strong programmes for management and education should be developed to increase public awareness to prevent further biodiversity losses in the Balkan region.
Úloha jednostranných a kolektivních sankcí podle mezinárodního práva vzrostla po ukončení „studené války“. Existují nové režimy „chytrých“ a „cílených“ ekonomických, finančních i osobních sankcí. Zcela novým fenoménem je dopad sankcí na nestátní aktéry. Pojem „sankcí“ se tradičně používá na opatření RB podle čl. 41 a 42 Charty OSN.Podle převažujícího názoru je nutno rozlišovat pojem „sankce“ a „protiopatření“ podle Návrhu článků o odpovědnosti států.Regionální organizace mohou přijímat sankce vůči svým vlastním členům, pokud to statut organizace připouští. Proti třetím státům může regionální organizace uplatňovat sankce se zmocněním RB. Je kontroverzní, zda třetí stát může použít sankce v případě porušení závazků erga omnes, pokud nejde o závažné porušení takového závazku. Je zapotřebí, aby obsah sankcí stricto sensu byl i nadále seriózně analyzován, zvláště pak s ohledem na „protiopatření“ a praxi států. and The role of unilateral and collective sanctions in international has been increasing after the ending of the “Cold War”.New regimes of “smart” and “targeted” economic, financial and personal sanctions have been developed. Quite a new phenomenon is the impact of sanctions on non-State actors. The term “sanctions” is traditionally employed to indicate measures taken by the SC Art. 41 and 42 of the UN Charter.“Sanctions” according to prevailing views differ from the notion “countermeasures” as stipulated by the ILC Draft Articles on Responsibility of States.Regional organizations may take sanctions against their own members, if their statute presumes it. Against third states they may impose sanctions legally with authorization of the UNSC. It is controversial whether third states may resort to sanctions in case of a violation of obligations erga omnes, if this violation is not of serious
gravity. The legal content of sanctions stricto sensu remains still to be seriously analyzed, especially with regard to “countermeasures” and the practice of states.