Cílem studie bylo zjistit, do jaké míry prožívají lidé se závislostí na alkoholu pocit smysluplnosti života a zda se v této míře liší od běžné populace. Dále se výzkum zaměřil na otázku, zda dochází během ústavní léčby ke kvantitativním změnám v tomto prožívání. Výzkum byl proveden u 62 osob, které se léčily se závislostí na alkoholu ve vybraných psychiatrických léčebnách v Česku a na Slovensku. Pro sběr dat byl použit standardizovaný dotazník Logo-test (Balcar, 1992), ke kterému byly pro účely výzkumu sejmuty i hodnoty pro „běžnou populaci“ na 121 studentech vysoké školy. Výsledky výzkumu ukázaly, že pacienti, kteří se léčili ze závislosti na alkoholu, se na počátku léčby významně lišili od běžné populace v míře prožívání smysluplnosti. Dále byl zjištěn signifikantní rozdíl v míře prožívání smysluplnosti na počátku a na konci léčby. U 39 % pacientů došlo během léčby ke zlepšení prožívání životního smyslu, u 13 % ke zhoršení a 48 % zůstalo beze změny. and The aim of the study was to find out how much feel alcohol addicts meaningful in their life and if they vary in this degree from ordinary population. Next focus of research was on question, if there is a quantitative difference in this feeling between the state at the beginning and the state in the end of the treatment. Research was conducted on 62 alcohol addicts who undergo medical treatment in chosen psychiatric clinics in Czech and Slovak Republic. For data collecting was used standardized questionnaire Logo-test (Balcar, 1992) with “common population” values construct on a sample of 121 university students. Results of the research prove that the alcohol addicts did statistically significant vary from ordinary population in the feeling meaningful in their life. The significant difference was found as well between the state at the beginning and state in the end of the treatment. 39 % of patients have improved, 13 % have become worse and 48 % haven’t change.
Smysluplnost života ve stáří patří mezi nejvýznamnější salutogenní faktory, je jednou z položek kvality života a její ztráta souvisí s výskytem deprese. V příspěvku jsou popsány výsledky šetření, jehož cílem bylo zachytit aktuální situaci v populaci seniorů starších 75 let, zjistit míru jejich vnímání života jako smysluplného, určit faktory, které smysluplnost života ve stáří ovlivňují a její souvislost s depresí. Soubor seniorů tvořilo 347 osob starších 75 let z 13 lokalit v České republice. Jedná se o osoby žijící ve vlastním prostředí, v domovech pro seniory a hospitalizované v LDN a NNP. U těchto respondentů bylo provedeno dotazníkové šetření Logo- testem, u redukovaného souboru 264 osob byla současně vyšetřena i GDS- 15. Ve skupině seniorů starších 75 let je významně více osob (55,8 %) s velmi dobrou úrovní vnímání života jako smysluplného než v populaci mladších dospělých. Ohrožení ztrátou smyslu života bylo zjištěno pouze u 13,3 % dotázaných, což znamená, že staří lidé oproti mladším věkovým skupinám vnímají život mnohem více jako smysluplný. Míra smysluplnosti života ve stáří podle výsledků našeho šetření závisí na prostředí, v němž senioři žijí, jejich soběstačnosti a také na původním povolání dotazovaných. Senioři, kteří nevnímají život jako smysluplný, mají horší rodinné vztahy, postrádají hezké zážitky a jsou statisticky významně více depresivní., The meaningfulness of life in the elderly is very important salutogenic factor, it is one of the items of quality of life and its loss is in relation with depression. The goal of this article is to inform about the results of the research focused on the meaningfulness of life in old age. The aim of the research was to describe measure of the meaningfulness of life in the elderly, factors that are relevant to the meanigfulness of life in old age, and the connection with depression. The study sample consisted of 347 participants over 75 years of age from 13 localities in the Czech Republic, living in their own environment, in homes for seniors and nursing homes. These seniors were assesed under the Logo- test and besides that 264 of participants were also measured using the Geriatric Depression Scale- 15. The results shown that in the sample of seniors over 75 years of age there is much more persons with highest level of perception of life as meaningful than in the population of younger adults. The danger of loss of purpose of life was diagnosed only in 13,3% seniors in this researched sample. It means that the oldest old perceive their life more meaningful than younger people. The measure of the meaningfulness in life in the elderly depends on environment of living, self- sufficient and previous profession of respondents. As the statistics shows, seniors threatened with loss of purpose in their life have bad family relations, few nice expierences and they are significantly more depressive., J. Ondrušová, and Lit.: 22
Mezi autory se diskutuje o souvislosti mezi emocionalitou a pocitem ţivotní smysluplnosti. Některé výzkumy tuto souvislost naznačují. Cílem našeho výzkumu bylo zasadit problematiku ţivotní smysluplnosti do kontextu lidské emocionality a zjistit, zda existuje vzájemná souvislost subjektivně pociťovaného emocionálního stavu a ţivotní smysluplnosti. Výzkum byl proveden pomocí dotazníkové metody, konkrétně pouţitím dotazníku smysluplnosti lidské existence Logo-testu a testu PANAS-X1 zaměřeného na zkoumání emocí. Zúčastnili se jej studenti vysokých škol (N=120). K ověření hypotéz bylo provedeno vyhodnocení získaných dat pomocí popisné statistiky. Výsledky výzkumu potvrzují vzájemnou souvislost pozitivních i negativních emocí s vnímanou existenciální frustrací. and The connection between emotionality and meaningfulness of life is often discussed nowadays. Some research results suggest a connection. The goal of our research was to place the problematic of meaningfulness of life into the context of human emocionality and to find out if there is a connection between subjectively experienced meaningfulness and human emocionality. Questionnaires were used as a method of data collection: Logo-test, the questionnaire of life meaningfullness and the PANAS-X test (Positive and Negative Affect Schedule - Expanded Form). The questionnaires were distributed among university students (N=120). To prove the stated hypothesis methods of descriptive statistics were used. The research suggests that both positive and negative emotions are closely associated with perceived existential frustration.