Moravské zemské muzeum v Brně bylo vždy nositelem Mendelova badatelského odkazu, a to prostřednictvím bývalé vědecké akademie pro Moravu a Slezsko, tzv. Hospodářské společnosti (Ackerbaugesellschaft) a jejího Přírodozpytného spolku (Naturforschender Verein). Jako druhou největší a nejstarší muzejní instituci jej založila Moravskoslezská hospodářská společnost, jejímž členem se roku 1854 stal i Gregor Johann Mendel (1822-1884). Zapojil se nejen do organizační práce ve většině sekcí společnosti, ale také do výzkumu. Byl tedy v přímém kontaktu s počátečním vývojem současného Moravského zemského muzea. and Jiří Sekerák, Eva Matalová, Michal V. Šimůnek.
Když jsme vás v minulém čísle Akademického bulletinu provedli nově zrekonstruovanými prostorami brněnského Mendeliana, zmínili jsme jeho počátky jen zběžně. Nyní si tedy připomeňme, že mohlo vzniknout teprve v 60. letech minulého století po období lysenkismu a mičurinské biologie, kdy byla genetika v tehdejším východním bloku považována za „buržoazní pavědu“, a podle toho patří k obětem komunistického režimu i nestor československé genetiky doc. Jaroslav Kříženecký. Právě on stál jako vůdčí osobnost u budování genetického oddělení Gregora J. Mendela v Moravském muzeu. and Marina Hužvárová.