In Tichý (1969), it is shown that semantics of natural language can be pursued procedurally. Tichý supported his argument by defining elementary functions of logic (truth functions, quantifiers) using Turing machines and attempting to define the sense of empirical expressions using a simple semantic version of oracle. From the way how Turing machines and later constructions are defined it follows that even the sense of empirical expressions can be successfully handled but that the sense and denotation can be in principle effectively obtained while the actual value at the actual world can be, of course, never computed. The present paper comments on this attempt and compares the Turing machines argument with the possibilities given by TIL constructions. Turing machines guarantee the effective character of computing while the constructions do not, but expressive power of constructions is incomparably stronger, not only because Tichý’s possible worlds from 1969 are atemporal: they define essentially 1 st order operations and can be reinterpreted as one possible world enjoying (discrete) temporal changes. Both the TM conception and the ''constructivist'' one know that the question ''which possible world is the actual one'' cannot be ever answered by effective (computational) methods and their analyses of empirical expressions are therefore compatible. and V Tichý (1969) je ukázáno, že sémantika přirozeného jazyka může být sledována procedurálně. Tichý podpořil svůj argument tím, že definoval základní funkce logiky (pravdivé funkce, kvantifikátory) za použití Turingových strojů a snažil se definovat smysl empirických výrazů pomocí jednoduché sémantické verze oracle. Ze způsobu, jakým jsou vymezeny stroje Turing a pozdější konstrukce, vyplývá, že i smysl empirických výrazů lze úspěšně zvládnout, ale smysl a denotaci lze v principu efektivně získat, zatímco skutečná hodnota v aktuálním světě může být, samozřejmě, nikdy nebyl vypočten. Tento příspěvek se k tomuto pokusu vyjadřuje a srovnává argument Turingových strojů s možnostmi danými konstrukcemi TIL. Turing stroje zaručují efektivní charakter výpočtu, zatímco konstrukce nejsou, ale expresivní síla konstrukcí je nesrovnatelně silnější, a to nejen proto, že Tichého možné světy z roku 1969 jsou atemporální: definují v podstatě operace 1. řádu a mohou být reinterpretováni jako jeden možný svět, který se těší (diskrétním) časovým změnám. Jak koncepce TM, tak konstruktivistická, vědí, že otázka ''který možný svět je skutečný'' nemůže být nikdy zodpovězena účinnými (výpočetními) metodami a jejich analýza empirických výrazů je tedy slučitelná.
Od začátku 21. století roste vědomí, že software je slepou skvrnou teorie nových médií. Vzrůstající zájem o software ovlivnil také tezi předkládaného příspěvku. Vychází z předpokladu, že koncept univerzálního stroje Alana M. Turinga je jedním z mládeneckých strojů (Carrouges). Předchozí texty založené na podobné hypotéze (Daniels, Baudrillard, Turkle, Ascott) se zaměřily buď na srovnání univerzálního stroje a mládeneckého stroje na základějejich strukturálních podobností, nebo užívaly mládenecký stroj jako metaforu člověka nebo počítače (umělé inteligence). Na rozdíl od nich, tento příspěvek zdůrazňuje význam kontextu (imitační hry Turingova testu), který je klíčem k interpretaci univerzálního Turingova stroje jako mládeneckého stroje a potenciálně jako autoportrétu., Since the beginning of the twenty-first century there has been an increasing awareness that software represents a blind spot in new media theory. the growing interest in software also influences the argument in this paper, which sets out from the assumption that Alan M. Turing’s concept of the universal machine, the first theoretical description of a computer program (software), is a kind of bachelor machine (Carrouges). Previous writings based on a similar hypothesis (Daniels, Baudrillard, Turkle, Ascott) have focused either on a comparison of the universal machine and the bachelor machine in terms of the similarities of their structural features, or they have taken the bachelor machine as a metaphor for a man or a computer (artificial intelligence). Unlike them, this paper stresses the importance of the context (the imitation game of the Turing test) as a key to interpreting the universal Turing machine as a bachelor machine and, potentially, as a self-portrait., and Jana Horáková.