The puzzle of material constitution can be expressed in at least two ways. First, how can the constituting object and the constituted object, which are materially and spatially coincident, be regarded as different objects? Second, how can the constituting object and the constituted object, which are qualitatively distinct, be regarded as identical objects? Monists argue that the constituting and constituted objects are identical since they are materially and spatially coincident and the property differences between then are simply differences in description, perspective or context. In contrast, pluralists argue that the constituting and constituted objects are not identical even if they are materially and spatially coincident since they are qualitatively distinct. This paper proposes a solution to the puzzle of material constitution called ‘Fregean Monism’ (FM), and shows that it can better account for the property differences between the constituting and constituted objects without the need to regard them as two distinct objects. On the FM view, the puzzle of material constitution is partly a semantic puzzle and partly a metaphysical puzzle, and shows how a solution to the semantic part of the puzzle, based on the Fregean distinction between sense and reference, can yield a satisfactory solution to the metaphysical part of the puzzle. The key idea is that while the reference of a term picks out both the referent object and referent properties, the sense of the term determine which referent properties are picked out.
In Tichý (1969), it is shown that semantics of natural language can be pursued procedurally. Tichý supported his argument by defining elementary functions of logic (truth functions, quantifiers) using Turing machines and attempting to define the sense of empirical expressions using a simple semantic version of oracle. From the way how Turing machines and later constructions are defined it follows that even the sense of empirical expressions can be successfully handled but that the sense and denotation can be in principle effectively obtained while the actual value at the actual world can be, of course, never computed. The present paper comments on this attempt and compares the Turing machines argument with the possibilities given by TIL constructions. Turing machines guarantee the effective character of computing while the constructions do not, but expressive power of constructions is incomparably stronger, not only because Tichý’s possible worlds from 1969 are atemporal: they define essentially 1 st order operations and can be reinterpreted as one possible world enjoying (discrete) temporal changes. Both the TM conception and the ''constructivist'' one know that the question ''which possible world is the actual one'' cannot be ever answered by effective (computational) methods and their analyses of empirical expressions are therefore compatible. and V Tichý (1969) je ukázáno, že sémantika přirozeného jazyka může být sledována procedurálně. Tichý podpořil svůj argument tím, že definoval základní funkce logiky (pravdivé funkce, kvantifikátory) za použití Turingových strojů a snažil se definovat smysl empirických výrazů pomocí jednoduché sémantické verze oracle. Ze způsobu, jakým jsou vymezeny stroje Turing a pozdější konstrukce, vyplývá, že i smysl empirických výrazů lze úspěšně zvládnout, ale smysl a denotaci lze v principu efektivně získat, zatímco skutečná hodnota v aktuálním světě může být, samozřejmě, nikdy nebyl vypočten. Tento příspěvek se k tomuto pokusu vyjadřuje a srovnává argument Turingových strojů s možnostmi danými konstrukcemi TIL. Turing stroje zaručují efektivní charakter výpočtu, zatímco konstrukce nejsou, ale expresivní síla konstrukcí je nesrovnatelně silnější, a to nejen proto, že Tichého možné světy z roku 1969 jsou atemporální: definují v podstatě operace 1. řádu a mohou být reinterpretováni jako jeden možný svět, který se těší (diskrétním) časovým změnám. Jak koncepce TM, tak konstruktivistická, vědí, že otázka ''který možný svět je skutečný'' nemůže být nikdy zodpovězena účinnými (výpočetními) metodami a jejich analýza empirických výrazů je tedy slučitelná.