Nástropní freska: polonahá žena, personifikace vladařských ctností, v pravici má meč (Fortitudo), v levici váhy (Iustitia), nad ní jsou dva putti držící nad ženou korunu a žezlo (Regnum). Okolo jsou umístěny ve čtvercových polích různé aspekty vladařské ctnosti označené nápisy v páskách: na jihu Sapienza (dva putti, za nimi caduceem, nalevo váza), na východě Nobilitas (puttos s knížecí korunou a žezlem, putto se žezlem ukazuje na koruny a žezla na zemi, napravo prapory), na severu Studio (dva putti čtoucí v knihácha, mezi nimi scícen shořící svící) na západě Dominio (putto se dvěma hady a putto s žezlem s okem)., Mádl 2008#., and Nástropní malba je umístěna v důležité místnosti v prvním patře, jež byla součásti tří místností situovaných na východní straně severního křídla, v sousedství vstupu do palácové kaple. Tyto místnosti byly protějškem Saturnova sálu uprostřed jižního křídla. Do těchto reprezentačních prostor paláce se vcházelo chodbami vedoucími na hlavní schodiště (z Malé jídelny se vcházelo na západní straně do Velké jídelny a na východní straně do Rokokového salonku).
Reliéf ze zlaceného stříbra na těle konvice: na voze taženém dvouspřežím jelenů jede nahý Chronos, v pravé ruce okřídlené přesýpací hodiny, v levé prapor, na němž symboly času: kružítko, sklápěcí sluneční hodiny, slunce a měsíc a hořící svíčka. Nalevo nahoře Noe nebo Tuiscon, dále Chlodovík I., Karel Veliký a císař Karel V., v popředí prorok Daniel. Napravo Rudolf II. (vavřínový věnec, tunika a "toga") s knihou pod paží. Předním muž s globem a slunečními hodinami, symboly času. Na obloze Helios na slunečním voze, symbol ubíhajícího času., Irmscher 1999#, 160-212., and Z dřevorytu k německému překladu Petrarcových Trionfi (Federmann 1578) Jamnitzer převzal kompozici triumfu, ale doprovodné postavy zaměněny za sérii vladařů, která shrnovala habsburskou genalogii, završenou Rudolfem II. Poslední císař železného věku je současně prvním císařem mírového Zlatého věku, proto je Rudolf II. charakterizován jako "rex philosophus".