Pochybení při poskytování zdravotní péče jsou společensky citlivě vnímaným tématem. Jen velmi málo poškozených se však v praxi rozhodne vymáhat náhradu za újmu způsobenou poskytovatelem zdravotních služeb soudní cestou. Problematických aspektů při vymáhání škodního nároku ze strany pacienta je celá řada, nicméně jako nejpalčivější se jeví obtíže při stanovení příčiny a následku.Otázka kauzality je právě v medicínsko-právních sporech otázkou vysoce citlivou a k jejímu řešení se nabízí řada modelů.V České republice se v soudní praxi vychází z požadavku prokázání stoprocentní příčinné souvislosti mezi protiprávním jednáním a škodou na zdraví. Takto nastavená aplikační praxe je zřejmě v nesouladu s principem korektivní spravedlnosti, která by se měla v odpovědnosti za škodu odrážet; existuje totiž jen málo sporů o náhradu škody na zdraví, ve kterých by bylo možné kauzální nexus bez problémů prokázat.V některých
zahraničních právních řádech se proto objevují rozličné alternativní přístupy k pravidlům dokazování tak, aby pacient v konečném důsledku nebyl neúspěšný jen z důvodu nemožnosti prokázání kauzálního nexu. Autoři odkazují v tomto článku na určité teoretické a praktické alternativy k teorii conditio sine qua non (jako je kauzální proporcionální odpovědnost či koncept ztráty naděje, případně obrácení důkazního břemene). and There is a great deal of interest in the society to eliminate medical malpractices because health is considered one of the most crucial values in life.However, few of those injured by malpractice decide to claim their demands before a court. This situation places the patient in quite problematic
a position – plaintiff in a medical malpractice case.Most of the difficulties are connected with proving the existence of causal connections. From this point of view, in cases of uncertain causation, the justices should rethink the traditional csqn (conditio sine qua non) reasoning. But in the Czech Republic, the High Court is still holding on to the conception of one hundred percent proof of causality between the wrong diagnosis or therapy and the actual damage. This view is strictly against the principles of corrective justice, which should be reflected by tort law. There have been few legal actions
in which the causal nexus could be proven without a doubt. In some foreign legal orders, the legislators or justices prefer alternative models. In comparison with other liability laws, one could assume some degree of procedural facilitation, such as causal proportional liability, loss of chance, loss of expectation or reversal of the burden of proof. The authors show in this article that the csqn reasoning is not the only one used in practice.