Účelem této úvahy je stručně seznámit čtenáře s filosofickými základy pojmu kauzalita a porovnat tyto základy s koncepcí využívanou v deliktním právu. Z tohoto důvodu je nejprve využita deskriptivní metoda spočívající ve stručném shrnutí některých základních filosofických konstrukcí formulovaných v klíčových filosofických dílech. Článek proto poukazuje na historické pozadí vývoje pojmu kauzalita, jenž se v první fázi objevil v antickém Řecku.
V druhé části se autor vyrovnává s některými současnými teoriemi, které vytyčily debatu v právní teorii a filosofii. Pojem příčiny a následku, příčinné souvislosti je zde pojímán v právním kontextu jeho využití. Autor odkazuje také na rozličný přístup k faktické a normativní kauzalitě a jejich využití v právní vědě i praxi.
Posledním úkolem práce by mělo být vytyčení směrů, kterými by se legislativa při normotvorném procesu a justice při aplikaci práva, měly vydat. and The purpose of this essay is to introduce a philosophical foundation into the ideas relating to Causality in Tort Law. This Article uses firstly historical and descriptive method in order to find crucial theories on Causation in famous philosophical works. In brief it deals with historical background to many of the issues and disputes surrounding causation that concern philosophers today. Causation´s role has been recognized since the ancient Greeks.
The second part deals with the leading theories that have been the focal points of contemporary debate in the philosophy of law. In this part is central point the notion of “cause” as used in legal context. The distinction between factual and normative causation and its consequences is also mentioned. In the last part author thinks about directions legislation and justice application should proceed.
Účelem tohoto eseje je nastolení filosofického základu do myšlenek týkajících se finanční satisfakce v případě zásahu do osobnostních práv, a to zejména s ohledem na ty ze zásahů, které mají podobu zásahů do fyzické integrity člověka.
Článek si před sebe klade několik otázek, na které chce nalézt odpovědi, případně pouze načrtnout možné úvahy, kterými by se měl soudci, ale i zákonodárci při interpretaci a tvorbě právních norem regulujících ochranu osobnosti a případnou finanční satisfakci zabývat.
Autor se zabývá jednak filozofickou a bioetickou rovinou a komparací jednotlivých úprav v českém právním řádu a dále komparací se zahraničními úpravami, samozřejmě s ohledem na recentní právní literaturu i judikaturní závěry.
Práce poukazuje na současné trendy v judikatuře ve věci kompenzace zásahů do fyzické integrity, ale zároveň se snaží poukázat na filozofické a etické základy konstrukce tohoto institutu.
Závěrem by pak měly být zejména zdůrazněny jednotlivé systematické nedostatky a úvahy, jakým směrem by se de lege ferenda měla česká legislativa v této oblasti pohybovat. and The purpose of this essay is to introduce a philosophical foundation into the ideas relating to financial satisfaction in the case of interference with personal rights, especially with respect to those of the interferences, which have a form of interferences with a physical integrity of a man.
The article raises several questions, to which it wants to find answers, or merely outline potential considerations, which should be dealt with by both judges, as well as legislators during interpretation and development of legal rules regulating protection of personal rights and prospective financial satisfaction.
The author is partly concerned with a philosophical and bioethical perspectives, partly with the comparison of individual regulations in the Czech legal order and furthermore with the comparison of foreign regulations, of course, with respect to recent legal literature and judicial decisions.
In the conclusion, especially individual systematic deficiencies should be emphasized, as well as considerations, in what direction the designed law should proceed.
Author concerns himself with the question whether it is desirable that law only promotes economicgoals. Acceptance of Posner’s wealth maximization principle implicitly leads also to acceptance of currentdistribution of wealth and income. Calabresi doubts that acceptance of the latter is desirable and suggeststhat it is necessary, by means of social agreement, to define what distribution of wealth and income we considerdesirable (just). Author focuses on the field of accident law and depicts the disagreement between Posnerand Calabresi on the example of accidents of cars and cyclists. Author concludes that Calabresi’s argumentationis more persuasive.
Tento článek se zabývá pojetím kauzality v právním diskursu. Z tohoto důvodu se zabývá nejprve pojetím kauzality v rovině vědecké, filosofické a v běžně užívané řeči.Má smysl při zkoumání právní kauzality vycházet z některých teorií týkající se kauzality obecné? Není právní kauzalita jen umělým konstruktem, který v konečném důsledku za určitých podmínek uznává fikci příčinného vztahu, jež je podkladem pro přiznání právní odpovědnosti? Názorová spektra se v tomto případě odlišují, zatímco někteří autoři tvrdí, že v právní kauzalitě se v podstatě o kauzalitu v pravém slova smyslu nejedná a jde tak pouze o pragmatické politické rozhodování o uplatnění distributivní a korektivní spravedlnosti, či ekonomické zhodnocení
užitku ve společnosti, jiní naopak poukazují na to, že kauzalita jako taková má i v právu své odůvodnění v běžném použití tohoto slova, tj. v „common sense“ smyslu nebo dokonce přímo ve vědeckém smyslu. Jaká kritéria nás tedy v právním slova smyslu vedou k tomu, abychom mohli říci, že z právního hlediska jednání nebo událost jsou příčinnou jiné události způsobující újmu? Které otázky relevantní pro filosofický diskurs mohou být v právním diskursu ignorovány jako nepodstatné tak, aby smysl celého institutu nebyl narušen? Autoři se snaží poukázat na spojitost termínu kauzalita v těchto různých odvětvích, byť se podle nich nutně dostáváme do situace, kdy kauzalitu považujeme za pluralistický pojem. V závěru se článek pokouší na základě funkce deliktního práva nalézt k jednotlivým případům kauzální souvislosti paradigmatické kauzální případy, z nichž by vycházely určité, v praxi využitelné kauzální vzorce. and This article deals with the conception of causality in legal discourse.Authors firstly examine causation in the scientific, philosophical and common-sense discourse. Does it make sense to use general terms of the discourse of causality when examining causality in law? Isn’t legal causality a mere artificial construct, legal fiction?. Some authors claim that legal causation is not essentially a causation in the true sense of the word and is thus only a pragmatic political decision regarding the application of distributive and corrective justice, and economic evaluation of benefits in society,
others point out that causality in law as such is equal to its common everyday use or even is true to its scientific meaning.What are the criteria in the legal sense that lead us to judge that certain events causes harm? Which issues are relevant to our philosophical discourse which may , in the legal discourse, be ignored as irrelevant? The authors show the necessary connection between the terms causality in different branches although they conclude that causality is a pluralistic concept. The issue of this article is to find out solutions for causal connection in particular paradigmatic cases and set up some causal formulas that could be used in legal practice.
Pochybení při poskytování zdravotní péče jsou společensky citlivě vnímaným tématem. Jen velmi málo poškozených se však v praxi rozhodne vymáhat náhradu za újmu způsobenou poskytovatelem zdravotních služeb soudní cestou. Problematických aspektů při vymáhání škodního nároku ze strany pacienta je celá řada, nicméně jako nejpalčivější se jeví obtíže při stanovení příčiny a následku.Otázka kauzality je právě v medicínsko-právních sporech otázkou vysoce citlivou a k jejímu řešení se nabízí řada modelů.V České republice se v soudní praxi vychází z požadavku prokázání stoprocentní příčinné souvislosti mezi protiprávním jednáním a škodou na zdraví. Takto nastavená aplikační praxe je zřejmě v nesouladu s principem korektivní spravedlnosti, která by se měla v odpovědnosti za škodu odrážet; existuje totiž jen málo sporů o náhradu škody na zdraví, ve kterých by bylo možné kauzální nexus bez problémů prokázat.V některých
zahraničních právních řádech se proto objevují rozličné alternativní přístupy k pravidlům dokazování tak, aby pacient v konečném důsledku nebyl neúspěšný jen z důvodu nemožnosti prokázání kauzálního nexu. Autoři odkazují v tomto článku na určité teoretické a praktické alternativy k teorii conditio sine qua non (jako je kauzální proporcionální odpovědnost či koncept ztráty naděje, případně obrácení důkazního břemene). and There is a great deal of interest in the society to eliminate medical malpractices because health is considered one of the most crucial values in life.However, few of those injured by malpractice decide to claim their demands before a court. This situation places the patient in quite problematic
a position – plaintiff in a medical malpractice case.Most of the difficulties are connected with proving the existence of causal connections. From this point of view, in cases of uncertain causation, the justices should rethink the traditional csqn (conditio sine qua non) reasoning. But in the Czech Republic, the High Court is still holding on to the conception of one hundred percent proof of causality between the wrong diagnosis or therapy and the actual damage. This view is strictly against the principles of corrective justice, which should be reflected by tort law. There have been few legal actions
in which the causal nexus could be proven without a doubt. In some foreign legal orders, the legislators or justices prefer alternative models. In comparison with other liability laws, one could assume some degree of procedural facilitation, such as causal proportional liability, loss of chance, loss of expectation or reversal of the burden of proof. The authors show in this article that the csqn reasoning is not the only one used in practice.
Proof of causation between malpractice and damage is usually one of the key issues in the civil procedure. Scientific circles abroad hold wide discussions on whether the concept of causal nexus should not be abandoned in some cases. Proof of causation is extremely complex especially in medical malpractice cases. We know the input, we know the output, but what is happening in the organism remains to be a „black box“.
This article will try to focus on the current judicial practice in the Czech Republic, its shortcomings and it will also refer to legislative shortcomings. An attempt will be made to outline this with regard to the Principles of the European Tort Law (PETL).