Distribution of a word across contexts has proved to be a very useful ap- proximation of the word’s meaning. This paper reflects on the recent attempts to enhance distributional (or vector space) semantics of words with meaning composition, in particular with Fregean compositionality. I discuss the nature and performance of distributional semantic representations and argue against the thesis that semantics is in some sense identical with distribution (which seems to be a strong assumption of the compositional efforts). I propose instead that distribution is merely a reflection of semantics, and a substantially imperfect one. That raises some doubts regarding the very idea of obtaining semantic representations for larger wholes (phrases, sentences) by combining the distributional representations of particular items. In any case, I reject the generally unquestioned assumption that formal semantics provides a good theory of semantic composition, which it would be desirable to combine with distributional semantics (as a theory that is highly successful on the lexical field). I suggest that a positive alternative to the strong reading of the distributional hypothesis can be seen in the philosophy of inferentialism with respect to language meaning. I argue that the spirit of inferentialism is reasonably compatible with the current practice of distributional semantics, and I discuss the motivations for as well as the obstacles in the way of implementing the philosophical position in a computational framework., Ukázalo se, že rozložení slova napříč kontextem je velmi užitečným přiblížením významu slova. Příspěvek se zabývá nedávnými snahami o rozšíření sémantiky slov s významovou skladbou, zejména pak o fregovskou kompozici. Diskutuji o povaze a výkonu distribučních sémantických reprezentací a argumentuji proti té tezi, že sémantika je v určitém smyslu identická s distribucí (což se zdá být silným předpokladem kompozičního úsilí). Místo toho navrhuji, aby distribuce byla pouze odrazem sémantiky a podstatně nedokonalým. To vyvolává určité pochybnosti o samotné myšlence získat sémantické reprezentace pro větší celky (fráze, věty) kombinací distribučních reprezentací jednotlivých položek. V každém případě, Odmítám obecně nezpochybnitelný předpoklad, že formální sémantika poskytuje dobrou teorii sémantické kompozice, kterou by bylo žádoucí kombinovat s distribuční sémantikou (jako teorie, která je na lexikálním poli velmi úspěšná). Navrhuji, že pozitivní alternativu k silnému čtení distribuční hypotézy lze vidět ve filozofii inferenciality s ohledem na jazykový význam. Tvrdím, že duch inferenciality je přiměřeně slučitelný se současnou praxí distribuční sémantiky a diskutuji o motivacích i překážkách ve způsobu implementace filosofické pozice do výpočetního rámce. které by bylo žádoucí kombinovat s distribuční sémantikou (jako teorie, která je na lexikálním poli velmi úspěšná). Navrhuji, že pozitivní alternativu k silnému čtení distribuční hypotézy lze vidět ve filozofii inferenciality s ohledem na jazykový význam. Tvrdím, že duch inferenciality je přiměřeně slučitelný se současnou praxí distribuční sémantiky a diskutuji o motivacích i překážkách ve způsobu implementace filosofické pozice do výpočetního rámce. které by bylo žádoucí kombinovat s distribuční sémantikou (jako teorie, která je na lexikálním poli velmi úspěšná). Navrhuji, že pozitivní alternativu k silnému čtení distribuční hypotézy lze vidět ve filozofii inferenciality s ohledem na jazykový význam. Tvrdím, že duch inferenciality je přiměřeně slučitelný se současnou praxí distribuční sémantiky a diskutuji o motivacích i překážkách ve způsobu implementace filosofické pozice do výpočetního rámce., and Radek Ocelák
My modest aim in this paper is to prove certain relations between some type of hyper-intensional operators, namely context shifting operators, and compositionality in natural languages. Various authors (e.g. von Fintel & Matthewson 2008; Stalnaker 2014) have argued that context-shifting operators are incompatible with compositionality. In fact, some of them understand Kaplan’s (1989) famous ban on context-shifting operators as a constraint on compositionality. Others, (e.g. Rabern 2013) take contextshifting operators to be compatible with compositionality but, unfortunately, do not provide a proof, or an argument in favor of their position. The aim of this paper is to do precisely that. Additionally, I provide a new proof that compositionality for propositional content (intension) is a proper generalization of compositionality for character (hyper-intensions). and Mým skromným cílem v tomto příspěvku je prokázat jisté vztahy mezi určitým typem hyperintenzivních operátorů, konkrétně operátory s kontextovým posunem, a kompozičností v přirozených jazycích. Různí autoři (např. Von Fintel & Matthewson 2008, Stalnaker 2014) argumentovali, že operátoři, kteří mění kontext, jsou neslučitelní s kompozicností. Ve skutečnosti, někteří z nich chápou Kaplanův (1989) slavný zákaz operátorů, kteří mění kontext, jako omezení kompozičního charakteru. Jiní (např. Rabern 2013) převezmou kontextující operátory kompatibilní s kompozicností, ale bohužel neposkytují důkaz nebo argument ve prospěch svého postavení. Cílem tohoto příspěvku je přesně to udělat. Dodatečně,