This paper deals with the testing capabilities of the modern methodology of science in the specific problem area of cosmology. I propose to monitor the responses of selected competing methodologies (Kuhn, Lakatos) on two questions: 1) To what extent are modern methodologies able to cope with the problem area as a descriptive task? and 2) to what extent are modern methodologies able to cope with the problem area as a prescriptive task? In both cases it appears that the tested methodologies find themselves in a quandary when trying to submit answers. The conclusion of the article attempts to show that this quandary remains, in a certain form. However, this does not mean that methodology should give up its fundamental role, ie. the role of being a heuristics in achieving knowledge
Řešitelský kolektiv pracovníků ÚTEF ČVUT se dlouhodobě věnuje experimentům, které jsou založeny na hledání slabých efektů vzhledem k pozadí. Tam spadají oblasti fyziky, které souvisejí s problematikou neutrin (experiment TGV, experiment NEMO 3 a SuperNEMO) a temné hmoty ve Vesmíru (experiment PICASSO). V obou případech jde o experimenty umístěné v podzemních laboratořích v Modane (Francie) a SNO (Kanada). Experimenty jsou řešeny v široké mezinárodní spolupráci (např. Univerzita Montreal, LAL Orsay, SÚJV Dubna)., Ivan Štekl., and Obsahuje seznam literatury