The experimental basins in the Jizera Mountains were established at the beginning of the 1980th as a result of the forest devastation due to acid rain and repercussions of following human activities during its disposal with the aim to gain data for the quantification of runoff conditions changes in a changing environment. Seven small catchments with an area from 1.87 km2 to 10.6 km2 are situated in the spring regions in an elevation from 700 m a.s.l. to 1100 m a.s.l. in the catchments of the Černá Nisa, Kamenice, Jizerka and Směda streams. The long-term average annual temperature in the elevation of 780 m a.s.l. is +4.4°C, the long-term annual precipitation sum fluctuates between 1300 mm and 1800 mm. The Jizera Mountains are known for numerous intensive rainfalls in the summer period. The administrator of the experimental basins is the Czech Hydrometeorological Institute (CHMI), Department of Hydrological Research, Experimental Base Jablonec nad Nisou, which performs all operative activities and basic processing of data. In the basins, the monitored elements are water stages and discharges in rivers, surface water quality, rainfall, snow depth and snow water equivalent and climatological parameters. The following contribution gives an overview of information obtained from the hydrological research in the period 1981 - 2004. and Příspěvek se zabývá přehledem poznatků z hydrologického výzkumu v období let 1982-2005 v experimentálních povodích Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) v imisně poškozené oblasti Jizerských hor. Základnu tvoří 7 malých povodí s rozlohou od 1,87 km2 do 10,6 km2 celkové plochy 37 km2 . Všechna povodí leží ve vrcholové části Jizerských hor v Chráněné krajinné oblasti Jizerské hory, na rozvodí řek Labe a Odry. Nadmořská výška povodí se pohybuje mezi 700 až 1100 m. Správcem povodí je Oddělení hydrologického výzkumu, pracoviště Jablonec nad Nisou. Zpočátku byly práce zaměřeny převážně na získání co největšího počtu informací o srážkách, sněhu, množství a jakosti povrchové vody. Po roce 1995 byl monitoring rozšířen na více parametrů hydrologické bilance, sledování klimatických prvků a složek hydrologického procesu. Následně byl upřesňován jejich režim i jejich prostorové rozložení. Byla studována problematika rozdílnosti akumulace a odtávání sněhu na mýtině a v lese a odtoková a kvalitativní odezva na srážkovou činnost a tání sněhu. Za pomoci hydrologických a chemických modelů byly hledány odhady změn jejich závislosti na změně vegetačního pokryvu.
Příspěvek je zaměřen na komplexní poznání lesa jako nejdůležitějšího prvku pravěkého hospodářského systému. Přirozené složení lesního porostu a využívání stromů, lesa a lesních produktů jsou zkoumány na základě výsledků pylové, antrakologické a makrozbytkové analýzy, archeologie, etnografie a modelování. Ani jedna ze jmenovaných disciplin však v současné době nemá dostatečné množství jednoznačně interpretovatelných dat, na jejichž základě by bylo možno detailněji rekonstruovat podobu a plošný rozsah holocenního lesního porostu a zejména jeho proměny způsobené následkem lidské činnosti. and The contribution aims at complex study of forest as the most important component of the prehistoric economic system. The natural composition of forest vegetation and the exploitation of trees, forest and forest products are examined on the basis of pollen, anthracological and macro-remains analysis results, archaeology, ethnography and modelling. None of the aforementioned disciplines, however, has at present adequate unambiguously interpretable data that could be used as basis for a more detailed reconstruction of the form and extent of Holocene forest vegetation and in particular its anthropogenic changes.
Longer term monitoring of soil water content at a catchment scale is a key to understanding its dynamics, which can assist stakeholders in decision making processes, such as land use change or irrigation programs. Soil water monitoring in agriculturally dominated catchments can help in developing soil water retention measurements, for assessment of land use change, or adaptation of specific land management systems to climate change. The present study was carried out in the Pannonian region (Upper-Balaton, Hungary) on Cambisols and Calcisols between 2015 and 2021. Soil water content (SWC) dynamics were investigated under different land use types (vineyard, grassland, and forest) at three depths (15, 40, and 70 cm). The meteorological data show a continuous decrease in cumulative precipitation over time during the study with an average of 26% decrease observed between 2016 and 2020, while average air temperatures were similar for all the studied years. Corresponding to the lower precipitation amounts, a clear decrease in the average SWC was observed at all the land use sites, with 13.4%, 37.7%, and 29.3% lower average SWC for the grassland, forest, and vineyard sites, respectively, from 2016 to 2020 (measured at the 15 cm depth of the soil). Significant differences in SWC were observed between the annual and seasonal numbers within a given land use (p < 0.05). The lowest average SWC was observed at the grassland (11.7%) and the highest at the vineyard (28.3%). The data showed an increasing average soil temperature, with an average 6.3% higher value in 2020 compared to 2016. The grassland showed the highest (11.3 °C) and the forest soil the lowest (9.7 °C) average soil temperatures during the monitoring period. The grassland had the highest number of days with the SWC below the wilting point, while the forest had the highest number of days with the SWC optimal for the plants.
The impacts of land use and land cover on the transformation of the rainfall-runoff episodes were studied and analyzed with the utilization of HYDROG and HEC-HMS rainfall-runoff models in the Olše basin. Two episodes were selected - common regional rainfall with low antecedent watershed saturation and convective flash rainfall with higher watershed saturation. Watershed response was studied and modeled on separate levels of the forestation - actual forestation state, 50 % of forest land cover and 100 % of forest land cover. Results which were achieved with the utilization of the various methods of the hydrologic transformation in the watershed scale (Horton, SCS-CN) confirm the influence of forest land cover on the rainfall-runoff relations. Further research with the support of another methods and the continuous models such as GSSHA and MIKE SHE will allow the comparison of achieved results and possible generalization of them. and Pomocí srážkoodtokového modelování v modelovacím software HYDROG a HEC-HMS byla řešena otázka vlivu krajinného pokryvu na transformaci srážkové epizody v povodí Olše. Byly vybrány dvě srážkové epizody - regionální srážka v kombinaci s málo nasyceným povodím a přívalová srážka v kombinaci s nasyceným povodím - a byla zkoumána odezva povodí při simulované změně zalesnění povodí z aktuálního stavu na 50 a 100%. Dosavadní výsledky událostních simulací tento uvažovaný vliv potvrzují, a to i za použití různých metod hydrologické transformace na povodí (Horton, SCS-CN). Další výzkum a s pomocí jiných metod a kontinuálních modelů HEC-HMS, GSSHA a MIKE SHE umožní srovnání výsledků a jejich případné zobecnění.
Při povrchové prospekci s využitím detektorů kovů byla z doposud archeologicky sterilního k. ú. Nová Sídla (okr. Svitavy, Pardubický kraj) získána kolekce necelé stovky kovových artefaktů. Kromě několika pravěkých předmětů je kolekce tvořena řemeslnickými a zemědělskými nástroji, předměty osobní potřeby a militárii datovanými do středověku a novověku. Při průzkumu nebyly zjištěny intaktní archeologické situace, předměty se nacházely v podloží či lesní humusové vrstvě. Nálezová situace chronologicky značně heterogenního souboru ukazuje, že situaci musíme interpretovat jako důsledek dlouhodobých aktivit souvisejících s komunikací, která dnes v terénu nezanechala žádné viditelné stopy. and The metal detector aided surface survey of the up to the present sterile area of Nová Sídla (Svitavy district, Pardubice region) yielded an assemblage of almost a hundred metal artefacts. Apart from several prehistoric items, the assemblage consists from craft and agricultural tools, articles of personal use, and militaria, dated to the Middle Ages and the Modern Period. No intact archaeological situations were detected during the survey, and the objects were found in the subsoil or in the forest humus layer. The depositional context of the chronologically very heterogeneous assemblage shows that it must be interpreted as a result of longterm activities related with communication that left no visible vestiges in the terrain into the present.
Information on the dispersal ability of flightless insect species associated with woodlands is severely lacking. Therefore, a study was conducted examining the dispersal ability of wood cricket (Nemobius sylvestris) juveniles (nymphs) and adults in a wooded landscape on the Isle of Wight, UK, to further our understanding of the ecology and management of this and other flightless insects. A series of experiments were conducted where nymphs and adults were released and observed at a range of spatial-temporal scales within different habitat environments. The results of this investigation indicated no difference in the dispersal ability of wood cricket nymphs and adults. However, adult females moved less than adult males. Adult males were found to spread twice as fast as females, and males were found capable of traversing up to 55 m away from woodland habitat through semi-natural and grazed grassland. Additionally, rates of population spread of both wood cricket nymphs and adults (males and females) were found to be accurately described by the inverse-power function, predicting only few individuals dispersing over time. Together this indicates that overall colonization success and rate of population spread, being female dependent, is likely to be low for this species. Wood crickets were found to live in and able to move along mature woodland edges directly bordering agricultural land. This indicates that conservation initiatives focusing on creating woodland corridors and developing woodland habitat networks have the potential to facilitate the spread and population viability of wood crickets, if the woodland edges are given enough time to develop. However, long-term monitoring is needed to evaluate the overall effectiveness of such approaches. and Niels C. BROUWERS, Adrian C. NEWTON, Sallie BAILEY.