Diskutovaná magnetometrická metoda může být využita především při sledování jednotlivých archeologických objektů nebo dílčích horizontálních i vertikálních situací během probíhajícího archeologického výzkumu. Měřením magn. susceptibility lze stanovit odlišnosti magnetických vlastností různých materiálů ve výplni nebo konstrukci objektů, komponenty stratigrafie zahloubených objektů či kulturních vrstev, stav zachování objektů atd. Předkládané příklady pocházejí z rozličných, převážně zkoumaných archeologických situací a dokládají možnosti efektivní aplikace povrchových měření magn. susceptibility in situ (zahloubené objekty, relikty fortifikací, výrobních areálů, objektů funerálních a dalších specifických situací). and In archaeology, the magnetometric method can be used in the observation of individual archaeological features or sectional horizontal and vertical contexts while excavation is in progress. By measuring magnetometric susceptibility, it is possible to determine differences in the magnetic properties of various materials in the fill or the structure of features, to determine the components in the stratigraphy of sunken features or cultural layers, or to determine the state of preservation of features, etc. The examples presented are drawn from diverse, mostly excavated archaeological contexts and demonstrate the possibilities inherent in the effective applications of surface measurements of magnetic susceptibility in situ (sunken features, relics of fortifications, production sites, funeral-related features and other specific contexts).
Současné metody nedestruktivní archeologie nabízejí několik možností průzkumů celých archeologických lokalit. Jednou z perspektivních oblastí využití geofyzikálních metod je systematický průzkum hradišť. Dva zvolené příklady aplikace představují dva způsoby efektivního využití především magnetometrické metody průzkumu před plánovanou stavební činností. Část vnitřního terénu a opevnění pravěkého a raně středověkého hradiště Přerovská hůra je v současné době ohrožena výstavbou vodojemu. Proto lokalita byla sledována výběrovým geofyzikálním měřením zaměřeným výhradně na místa předpokládaných opevnění. Část opevnění pravěkého a raně středověkého hradiště Zámka je ohrožena výstavbou dálničního obchvatu kolem Prahy. Tato lokalita byla geofyzikálními metodami zkoumána celoplošně. Výsledky průzkumů přispěly k prokázání dosud neznámých systémů opevnění hradišť. and The present non-destructive methods of archaeology offer more possibilities for surveys of archaeological sites. The systematic survey of hillforts is one from the most promising areas for the use of geophysical methods. Two chosen application examples represent two different ways (survey of full area or chosen areas of the expected fortification) of the efficient use of the mainly magnetometric method before planned building activity in areas of archaeological sites. Part of the inner area and fortifications of the Přerovská Hůra prehistoric and early medieval hillfort is endangered by the construction of a water reservoir (the site was surveyed by full area geophysical prospection). Previously unknown outer fortifications of the Zámka prehistoric and early medieval hillfort are endangered by the construction of the bypass around Prague. New results from surveys before the beginning of earthwork helped document systems of hillfort fortifications that were unknown.
V souvislosti s novými povrchovými průzkumy a geodetickým zaměřením Nového hradu, včetně obléhacího tábora na východním předpolí, byl uskutečněn také nedestruktivní geofyzikální průzkum. Bylo sledováno šest ploch vybraných dle potřeb archeologů i aktuálních podmínek měření. Rozsáhlejší plochy byly sledovány plošným magnetometrickým měřením, na několika dílčích specifických místech bylo realizováno geoelektrické odporové měření. Geofyzikální průzkum přispěl k podrobnějšímu vymezení rozsahu zastavěné části tábora i charakteru jednotlivých objektů. and In connection with new surface surveys and the geodetic survey of Nový hrad (New Castle), including the siege camp in the eastern fields of the castle foregrounds, a non-destructive geophysical survey was conducted. Six areas selected to meet the needs of archaeologists and the relevant measurement conditions were explored. The larger areas were studied by means of magnetometric survey, whereas geoelectrical resistivity measurement was used on several specific locations. The results achieved using geophysical methods contributed to a more detailed demarcation of the range of the built-up part of the camp and the nature of individual features.
The article presents the results of geophysical prospection in the quadrangular enclosure of Markvartice, Jičín district, which was carried out in 2018. The obtained data resulted in new findings about the arrangement of internal buildings within sites of this kind known from the territory of Bohemia. The ascertained form of architectural arrangement of the internal space has exact analogies only in identical types of LT C2–D1 enclosures known from the territory of southern Germany. The questions of its particular form, classification possibilities and importance are discussed. The results also confirm the affiliation of the whole enclosure with La Tène sites, the so-called Viereckschanzen, which was repeatedly disputed in the past. and Článek prezentuje výsledky geofyzikální prospekce čtyřúhelníkového valového areálu v Markvarticích, okr. Jičín, jež byla realizována v roce 2018. Získaná data přinášejí nové poznatky o organizaci vnitřní zástavby těchto areálů známých z českého území. Zjištěná forma architektonického uspořádání vnitřního prostoru má dosud přesné analogie pouze u identických typů ohrazených areálů známých z období LT C2–D1 z oblasti jižního Německa. Otevřeny jsou tak otázky její konkrétní podoby, možností klasifikace i významu. Výsledky zároveň potvrzují příslušnost celého ohrazení k laténským areálům tzv. Viereckschanzen, o níž byla v minulosti opakovaně vedena diskuse.
This article presents the results of the latest surface and geophysical surveys at the Przeworsk culture site 13 in Wrzępia, Lesser Poland Province. According to the results of magnetic prospection, more than 130 anomalies typical for kilns are present here. Based on the results of surface survey, their interpretation as pottery kilns is most likely. The pottery center specialised mostly in the production of Krausengefässe type of storage vessels. This is confirmed by the presence of almost exclusively of this pottery type on the site’s surface. The results of prospections shed a new light on pottery production in the region. and Článek představuje výsledky nejnovějších povrchových a geofyzikálních výzkumů v lokalitě przeworské kultury Wrzępia 13 v Malopolském vojvodství. Výsledky těchto výzkumů umožnily identifikovat dosud druhé největší centrum výroby římské keramiky ve středoevropském barbariku. Na základě výsledků magnetického průzkumu se odhaduje existence více než 130 pozůstatků hrnčířských pecí. Téměř výhradní přítomnost zlomků keramiky typu Krausengefässe na povrchu lokality vrhá nové světlo na hrnčířskou produkci v regionu.