a1_Záměry. Cílem studie bylo: (a) analyzovat účinek dvou nezávisle proměnných (profesních orientací založených na modelu RIASEC a pohlaví) na skóry v inventáři NEO-FFI a v sebeposuzovacích dotaznících doménově specifické kreativity (K-DOCS a CAQ); (b) verifikovat šest hypotéz, stanovených na základě dřívějších výzkumů; (c) zjistit vnitřní konzistenci českého překladu Kaufmanovy škály doménově specifické kreativity; d) s pomocí EFA analyzovat faktorovou strukturu českého překladu K-DOCS a srovnat ho s originální verzí. Soubor a procedura. Výzkumný soubor sestával z 950 studentů většinou z Palackého univerzity v Olomouci. Ženy tvořily 75 % souboru. Studenti vyplňovali dotazníky pomocí webové aplikace, speciálně připravené pro tento výzkum. Statistická analýza. K odhadu vnitřní konzistence české verze K-DOCS autoři použili Cronbachovo alfa. Pětifaktorová struktura K-DOCS byla ověřována pomocí EFA. Účinek profesních zájmů a pohlaví na závisle proměnné autoři zjišťovali pomocí MANOVY, ANOVY a Tukeyho testu. Výsledky. EFA podpořila předpoklad, že český překlad K-DOCS má podobnou pětifaktorovou strukturu jako originální verze dotazníku. Studenti s uměleckými zájmy skórovali signifikantně výše na škále neuroticismu než investigativní, sociální a podnikavé typy. Skupina I-STEM skórovala výše než ostatní typy ve škále mechanické/ vědecké kreativity K-DOCS a níže ve škále každodenní/osobní tvořivosti. Umělecké typy získaly vyšší skóry než investigativní a podnikavé typy ve škálách výkonové kreativity, hudby a tvůrčího psaní CAQ. Studentky skórovaly ve škálách každodenní/osobní a umělecké kreativity K-DOCS výše než studenti. Muži měli vyšší skór než ženy ve škálách mechanické/vědecké a učenecké tvořivosti K-DOCS., a2_Skórovali také výše než ženy ve škálách humoru, vynálezectví a vědy CAQ. Omezení studie. Studie byla uskutečněna na moravských univerzitách. Ve výzkumném souboru byl větší počet žen (75 %) než mužů. Data byla získána prostřednictvím webové aplikace. Efekt realistických a konvenčních zájmů na závisle proměnné nebyl zkoumán., b1_Objectives. The study was aimed: (a) to analyse the effect of two independent variables (professional orientation grounded in the RIASEC model, and sex) on the NEO-FFI scores and the self-report questionnaires of domain-specific creativity (K-DOCS and CAQ); (b) to verify six hypotheses based on previous research; (c) to find out the internal consistency of Czech translation of the Kaufman Domains of Creativity Scale; (d) to analyse the factor structure of Czech translation of the K-DOCS using EFA, and to compare it with the original version of the questionnaire. Sample and setting. The research sample consisted of 950 students mostly from Palacký University in Olomouc. Women comprised 75% of the sample. Participants filled in inventories using web application specifically prepared for the research. Statistical analysis. Cronbach’s alfa was used as an estimate of the internal consistency of Czech version of the K-DOCS. Its five-factor structure was verified using EFA. The effects of vocational interests and sex on the dependent variables were explored by MANOVA, ANOVA, and Tukey’s test. Results. EFA supported preposition that Czech translation of the K-DOCS has similar five factor structure as its original version. Students with the artistic vocational interests are significantly higher on neuroticism than the innovative, social and enterprising ones. I-STEM types scored higher than other groups on the K-DOCS scale of Mechanical/Science, and lower on the scale of Self/Everyday. The artistic types were higher than other groups on the CAQ domains of Performance, Music and Creative writing. Female students scored higher than male ones on the K-DOCS scales of Self/Everyday and Artistic creativity. Men were higher than women on the K-DOCS scales of Mechanical/Science, and Scholarly. They also scored higher than women on the CAQ scales of Humor, Invention, and Science., b2_Study limitation. The study was realised at Moravian universities. In a research sample, there was greater proportion of women (75%) than men. Data were collected using web application. Effect of the realistic and conventional vocational interests on dependent variables was not examined., Alena Plháková, Daniel Dostál, Tereza Záškodná., and Obsahuje seznam literatury
Článek je zaměřen na teoretické souvislosti vztahu imaginativních schopností a tvořivosti. Existence vztahu byla proklamována mnohými autory, avšak empirické studie nepodaly jednoznačné závěry. Přestože narůstá jak počet odborníků věnujících se systematicky této problematice, tak počet výzkumů zaměřených na toto téma, výsledky nepřinášejí očekávané ucelení informací a získání komplexního přehledu.
Práce uvádí výsledky výzkumů, směřujících k zjištění proměnných, které ovlivňují fenomén imaginace i tvořivosti. Věnujeme se tématu jejich vzájemného vztahu a pokoušíme se ve výzkumech mnoha autorů a různých teorií najít pojítka, která by mohla tento vztah zprostředkovat. Diskutujeme i otázku vztahu imaginace a kreativity k aktivitě hemisfér.
V článku poukazujeme na skutečnost, že v empirickém výzkumu byla přijata dvě stanoviska. První z nich se soustředí na individuální odlišnosti, zaměřuje se na hypotetický vztah mezi výpovědí probanda o mentální imaginaci a měřením divergentního myšlení. Tento přístup má dlouhou historii a ve výzkumu převažuje. Druhý přístup se zaměřuje na proces generování představ a snaží se během tohoto procesu zachytit tvořivý impuls. Analýzy měření jsou tedy založeny v první řadě na předpokladu, že individuální odlišnosti v úrovni mentální imaginace, zjišťované metodou výpovědi probanda o představivosti (self-reported mental imagery), korelují se subtesty divergentního myšlení, a druhým předpokladem je, že těsnější vztah se projeví, vezmeme-li v úvahu intervenující proměnné (inteligenci, kognitivní styl aj.). and The article focuses on theoretical context of the relationship between imaginative abilities and creativity. The existence of such a relationship has been alleged by many authors; however, empirical surveys have not yet arrived at unambiguous conclusions. Despite growing number of both experts and surveys in this field, the findings do not show expected integration of information into a comprehensive overview. The paper brings in results of the surveys aimed at detecting variables which influence phenomena of imagination and creativity. In dealing with the topic of their mutual relationship, the paper attemps to find connecting links which would convey this relationship. The issue of relation of imagination and creativity to hemisphere activity is also discussed.
The author adverts to two standpoints accepted within empirical research. The first one focuses on individual differences and concentrates on hypothetical relation between proband´s statement about mental imagination and measurement of divergent thinking. This approach has a long history and prevails in the study area. Second approach focuses on imagery process and tries to catch the creative impulse. Measurement analyses are based primarily on the premise that individual differences in mental imagery, detected by the method of self-reported mental imagery, correlate with subtests of divergent thinking; the second premise states that closer relations appear when interceding variables (e.g. intelligence, cognitive style) are taken into account.
Autor reflektuje aktuální poměry českého zdravotnictví a tento fenomén pokládá za východisko dalších úvah o sanaci špatného stavu. Hlavní příčinu tuší ve špatném školství obecně a zejména pak lékařském, které klade důraz na šablonovité dovednosti a znalosti. Z neurofyziologie je ovšem známo, že takové schopnosti nejsou výkonem těch nejvyspělejších částí mozku. Bylo by třeba pěstovat hlavně funkci frontální kůry mozkové, která člověku poskytuje řadu výjimečných schopností a tou klíčovou je schopnost mít úctu k autonomii druhých lidí, což je základem etického chování., The author reflects the actual state of affairs in the Czech health care and accounts this phenomenon a point of departure for further proposals concerning a cure of it. He assumes that the main source dwells in the bad educational system in general and particularly in that of physicians which still emphasizes a template like skills and knowledge. From neurophysiology we know that such capacities are not functions of the most developed parts of the brain. There would be appropriate to cultivate primarily the function of the frontal cortex that bestows upon humans a set of exceptional abilities while the crucial one is the ability to regard autonomy of other people which is a ground of ethical behavior., Jan Payne, and Lit.: 12
Neuropsychiatrické příznaky (NP) ve starším věku (deprese, apatie, poruchy vnímání, poruchy myšlení aj.) mohou být varovným signálem pro rozvoj závažných neurodegenerativních onemocnění. Kromě NP se u neurodegenerativních onemocnění objevují rovněž změny v kreativitě. Nejčastějšími onemocněními asociovanými s rozvojem NP ve starším věku jsou Alzheimerova nemoc, Frontotemporální lobární degenerace, Nemoc s Lewyho tělísky a Parkinsonova nemoc. NP i kreativita jsou významnými nekognitivními aspekty chování, které se mění důsledkem neurodegenerace ve stejné míře, jako dochází k poruchám kognice. V průběhu rozvoje neurodegenerativních onemocnění jsou NP přítomny v preklinické fázi i ve fázích s jasnými klinickými příznaky (mírná kognitivní porucha či demence). V klinické praxi je však jejich přítomnost často přehlížena, nebo jsou pacienti s NP primárně považováni za pacienty s psychiatrickými poruchami, což může negativně ovlivnit jejich léčbu. V současnosti se vědecký výzkum stále více věnuje analýze nekognitivních aspektů provázejících neurodegenerativní onemocnění, výsledkem je nově definovaný koncept mírné poruchy chování (Mild Behavioral Impairment, MBI). V předkládaném článku představujeme přehled nejčastějších poruch NP a změn v kreativitě u nejběžnějších neurodegenerativních onemocnění v dospělosti. and Neuropsychiatric symptoms (NS), such as depression, apathy, hallucinations, etc., as well as changes in creativity in older age, are telltale marks in the development of such neurodegenerative diseases as Alzheimer’s disease, frontotemporal lobar degeneration, Lewy body disease, and Parkinson’s disease. Both NS and creativity are important non-cognitive aspects of behavior that changes as a result of neurodegeneration, similar to the development of cognitive deficit. NS can occur in the preclinical stages of neurodegeneration, as well as in the clinical stages (mild cognitive impairment or dementia). However, in clinical routine, their presence is underestimated, or patients with neurodegeneration are often considered to have psychiatric disorders, which may negatively affect their treatment. Scientific research is increasingly devoted to the analysis of the non-cognitive aspects of neurodegenerative diseases, resulting in the newly defined concept of Mild Behavioral Impairment (MBI). In this paper, a review of the most common NS and changes in creativity as a result of neurodegeneration with a special focus on Alzheimer’s disease, frontotemporal lobar degeneration, Lewy body disease, and Parkinson’s disease is presented.