People spend a large part of their awake time at work, which can have a huge impact on their life satisfaction. Scholars have found that job satisfaction influences life satisfaction, but the role of work alienation is little studied. While work alienation reportedly diminishes life satisfaction, just how job satisfaction relates with these two constructs has not yet been clarified. Currently, the role of labor union membership is an underestimated aspect of this relationship. Although the relationship between union membership and job satisfaction has been variously studied, its relationship with other variables (e.g., work alienation and life satisfaction) remains less investigated. To fill this gap, the authors examined the influence of work alienation on job and life satisfaction in relation to belonging or not to a public administration workers’ union. Self-report questionnaire responses (N=479) indicated a negative relationship between work alienation and job satisfaction and a negative influence on overall quality of life. The relationship between work alienation and life satisfaction, however, was moderated by union membership. Union memberships mitigated the negative relationship between work alienation and life satisfaction and may be considered a protective factor for workers’ quality of life. and Lidé tráví hodně svého času v práci, což může mít velký dopad na jejich životní spokojenost. Bylo zjištěno, že spokojenost s prací ovlivňuje spokojenost se životem, ale role práce byla málo zkoumána. Zatímco bylo zjištěno, že odcizení snižuje životní spokojenost, musí být ještě zkoumáno, jak spokojenost s prací souvisí s těmito dvěma konstrukty. V současné době je role členství v odborech podceňovaným aspektem tohoto vztahu. Ačkoli byl vztah mezi členstvím v odborech a spokojeností s prací zkoumán mnohokrát, vztah s jinými proměnnými (např. pracovní odcizení a spokojenost se životem) byl studován méně. Proto autoři zkoumali dopad pracovního odcizení na spokojenost s prací a životní spokojenost ve vztahu k členství v odborech pracovníků veřejné správy. Odpovědi na sebehodnotící dotazník (N = 479) naznačily negativní vztah mezi pracovním odcizením a spokojeností s prací a negativní vliv na celkovou kvalitu života. Vztah mezi pracovním odcizením a životní spokojeností byl však zmírněn členstvím v odborech. Členství v odborech zmírnilo negativní vztah mezi mezi pracovním odcizením a životní spokojeností a lze je považovat za ochranný faktor pro kvalitu života zaměstnanců.
Príspevok sa zaoberá analýzou ţivotnej spokojnosti adolescentov v kontexte rodiny a rodinného prostredia. Výskum sme uskutočnili na vzorke 420 adolescentov vo veku od 16-18 rokov. Ţivotnú spokojnosť adolescentov sme merali Dotazníkom ţivotnej spokojnosti. Údaje o rodine a rodinnom prostredí sme zisťovali úvodným anamnestickým dotazníkom. V našom výskumnom súbore adolescentov sme zistili, ţe mladí ľudia ţijúci len s mamou sú významne spokojnejší ako mladí ľudia ţijúci s oboma rodičmi. Rovnako adolescenti, ktorí udávali len zriedkavý výskyt konfliktov v rodine, dosahovali najvyššiu ţivotnú spokojnosť. and The article deals with the analysis of adolescents’ life satisfaction in the context of family and family environment. The research was made on a sample of 420 young people aged between 16-18 years. To measure life satisfaction we used Life satisfaction questionnaire. Data concerning family and family environment were gained using anamnesis questionnaire. We found out that adolescents who live with a single mother are significantly more satisfied than adolescents who live with both parents. Among the most satisfied with their life were also those young people who said that there are no arguments or conflicts in their family.
Práca skúma existenciu a podobu vzťahu medzi iracionálnymi presvedčeniami a spokojnosťou so životom. Na základe teórie bol očakávaný negatívny vzťah daných premenných. Ľuďom v produktívnom veku (N = 172; učitelia a manažéri) autori administrovali škálu IPA, Dotazník kvality života (SQUALA) a Dotazník na zisťovanie subjektívnej pohody. Výsledky poukazujú v zhode s hypotézami na zápornú súvislosť spokojnosti so životom a iracionálnymi presvedčeniami. Okrem toho sa vyskytli zaujímavé implikácie pre skúmanie vzťahu určitých typov školení a miery iracionality.
Cílem studie bylo zjistit, jaká je kvalita života reprezentativního vzorku českých dětí a porovnat ji ve vztahu k místu bydliště, pohlaví a věku dětí. Metoda: Cílovou populací pro výzkum byly české děti ve věku 11, 13 a 15 let. V sledovaném souboru bylo 4782 dětí. Data byla získána v rámci studie Světové zdravotnické organizace (WHO) „The Health Behaviour in School- aged Children: A WHO Cross National Study“ (HBSC) v květnu roku 2006 prostřednictvím standardizovaného dotazníku. Výsledky: Více než 80 % dětí se cítilo šťastných a téměř 90 % dětí hodnotilo svůj zdravotní stav jako vynikající a dobrý. Téměř pětina dětí ze sledovaného souboru uvedla, že se necítí šťastně. Průměrná hodnota životní spokojenosti zjišťovaná Cantrilovým indexem od roku 2002 klesla, a to zejména u jedenáctiletých dětí a u dívek. Kvalita života závisela na pohlaví a věku dětí a nezávisela na místě bydliště. Horší kvalitu života vykazovaly dívky a starší děti, nebyl rozdíl mezi kvalitou života u dětí žijících na vesnici, malém městě a velkém městě.
Objectives. The study comprehensively analy-zes selected demographic, personality and con-textual factors and their role in relation to the subjective evaluation of feelings of happiness and satisfaction in 1,975 children/adolescents aged 10–18.Methods. The research sample was compiled in primary and secondary schools, facilities for protective and institutional education, diagnos-tic institutes as well as children’s homes and asylum shelters in the Czech Republic. Happi-ness and overall life satisfaction were assessed using the Subjective Happiness Scale (SHS; Lyubomirsky & Lepper, 1999) along with the Student’s Life Satisfaction Scale (SLSS; Hueb-ner, 1991). Data collection was carried out by the completion of online questionnaires in 2020 before the onset of the covid-19 pandemic.Results.Multiple linear regression analysis showed that happiness and satisfaction tended to decline in middle and late adolescence. Lower levels of happiness and satisfaction were also found among those who had experienced grow-ing up at home in a single-parent family or in an institutional setting, who considered the en-vironment in which they grew up to be danger-ous and dull, who did not feel accepted by the caregiver and who self-evaluated as “choleric” and “melancholy.”Conclusions.The respondents’ subjective evalu-ation of their own temperament along with the feeling of acceptance by the caring person con-tributed most to the prediction of happiness and satisfaction. Very weak effects were found with respect to gender and spirituality. The adaptation and psychometric analysis of the SHS and SLSS carried out in this study showed that the Czech versions of both instruments can be considered valid and reliable to identify happiness and sat-isfaction in a given population of adolescents.Study limitations.The limitations relate to the cross-sectional design of the research as well as the fact that the sample was not representative. The psychosocial data, i.e. assessments of tem-perament, spirituality and the feeling of accep-tance by the caregiver, were obtained from the young people’s subjective statements through single-item scales. and Cíl. Studie komplexně analyzuje vybrané demo-grafické, osobnostní a kontextuální faktory a je-jich roli ve vztahu k subjektivnímu hodnocení pocitů štěstí a spokojenosti u 1975 dětí/dospíva-jících ve věku 10–18 let.Metody. Výzkumný vzorek byl sestaven oslove-ním základních a středních škol, zařízení pro vý-kon ochranné a ústavní výchovy, diagnostických ústavů, dětských a azylových domovů v Česku. Míra štěstí a celková životní spokojenost byla zjišťována pomocí Subjective Happiness Scale (SHS; Lyubomirsky a Lepper, 1999) a Studen-t’s Life Satisfaction Scale (SLSS; Huebner, 1991). Sběr dat byl uskutečněn vyplněním on--line dotazníků v roce 2020 před vypuknutím pandemie covid-19.Výsledky. Mnohonásobnou lineární regresní ana-lýzou bylo zjištěno, že míra štěstí a spokojenos-ti má tendenci klesat v období střední a pozdní adolescence. Nižší míra štěstí a spokojenosti byla zjištěna u respondentů, kteří prožívali dospívání doma v neúplné rodině, v institucionálním za-řízení, považovali prostředí, v němž vyrůstali, za nebezpečné a nepodnětné, nepociťovali přijetí ze strany pečující osoby a sami sebe považovali za „choleriky“ a „melancholiky“.Závěry. K predikci štěstí a spokojenosti nejví-ce přispívalo subjektivní hodnocení vlastního temperamentu a pocitu přijetí pečující osobou. Velmi slabé efekty byly nalezeny s ohledem na pohlaví a spiritualitu. V této studii realizovaná adaptace a psychometrická analýza SHS a SLSS poukázala, že obě české verze nástrojů lze pova-žovat za validní a spolehlivé k identifikaci štěstí a spokojenosti u dané populace dospívajících.Limity studie. Omezení se vztahují k průřezo-vému charakteru výzkumu a ke skutečnosti, že vzorek nebyl reprezentativní. Psychosociální data, jako hodnocení pocitu přijetí pečující oso-bou, temperament či spiritualita, byla získána ze subjektivních vypovědí dospívajících prostřed-nictvím jednopoložkových škál.
Cílem výzkumu bylo zjistit, které osobnostní dimenze jsou spojeny s životní spokojeností a sebehodnocením u adolescentů na základě Cloningerova psychobiologického modelu temperamentu a charakteru. Výsledky jsou intepretovány v kontextu rodových rozdílů a ve vztahu k pětifaktorovému modelu osobnosti. Životní spokojenost i sebehodnocení jsou u celého souboru záporně spojeny s temperamentovou dimenzí vyhýbání se poškození (HA) a kladně asociovány s charakterovou dimenzí sebeřízení (SD). Diskriminační hodnotu má charakterová dimenze spolupráce (CO), jež kladně koreluje se životní spokojeností, ale ne se sebehodnocením. Sebehodnocení je průkazně vyšší u chlapců, u životní spokojenosti nebyly nalezeny mezi chlapci a dívkami průkazné rozdíly. Vztahy životní spokojenosti k osobnostním dimenzím dle Cloningera jsou odlišné. Životní spokojenost je u chlapců spojena pouze s charakterovou dimenzí spolupráce (CO), kdežto u dívek s touto dimenzí nekoreluje. U dívek je životní spokojenost negativně asociována s temperamentovou dimenzí vyhýbání se poškození (HA) a kladně spojena s charakterovou dimenzí sebeřízení (SD). Vztahy sebehodnocení a osobnostních dimenzí TCI jsou pro obě skupiny stejné. Sebehodnocení je u chlapců i u dívek negativně asociováno s tendencí vyhýbat se poškození (HA) a v kladném vztahu k dimenzi sebeřízení (SD). and Adolescent personality correlates of life satisfaction and self-esteem gender differences
The goal of the study was to assess which personality dimensions are connected to life satisfaction and self-esteem in adolescents on the basis of Cloninger‘s psychobiological model of temperament and character. The results are interpreted in the context of gender differences and in the relation to the five factors personality model. Life satisfaction and self-esteem are negatively connected to the harm avoidance (HA) temperament dimension and positively to the self-directedness (SD) character dimension in the whole sample. The cooperativeness (CO) character dimension correlating positively with life satisfaction but not with the self-esteem has a discriminative value. The self-esteem is evidentially higher in boys, in life satisfaction no convincing differences between boys and girls were found. The relations of life satisfaction to personality dimensions according to Cloninger are different. Life satisfaction in boys is connected to the cooperativeness (CO) character dimension only while it is not correlated to this dimension in girls. Life satisfaction is negatively associated to the harm avoidance (HA) temperament dimension and positively connected to the self-directedness (SD) character dimension in girls. The relations of self-esteem and personality dimensions of TCI are equal in both the groups. Self-esteem is both in boys and girls negatively associated to the harm avoidance (HA) temperament dimension and positively connected to the self-directedness (SD) character dimension.
Článek vychází ze širšího výzkumného projektu „Práce a rodina“. Hlavním cílem prezentované fáze výzkumu bylo zjistit rozdíly mezi otci a matkami v hodnocení rodinného fungování, v jejich životní spokojenosti a zvládání pracovních a rodinných nároků. Výzkumný soubor tvoří 127 manželských párů z různých regionů České republiky (254 respondentů). Oba rodiče jsou pracující, vychovávají spolu vlastní děti a nemají děti z předchozích vztahů. Hypotézy nebyly vzhledem k explorativní povaze výzkumu stanoveny. Byly použity dvě metody rodinné diagnostiky (Škála rodinného prostředí, Family Hardiness Index), dvě metody na mapování styčných bodů mezi prací a rodinou (Škála konfliktu práce-rodina a konfliktu rodina-práce, Škála rovnováhy životních oblastí) a Dotazník životní spokojenosti. Při statistickém zpracování získaných dat byl použit Studentův dvouvýběrový t-test a korelační analýza. Výsledky ukázaly signifikantní rozdíly mezi otci a matkami v subjektivně vnímané rodinné nezdolnosti (hardiness), v přijímání výzev a aktivitě, ve zvládání pracovního stresu zasahujícího do výkonu rodičovské role, v rovnováze mezi oblastí práce a rodiny a ve spokojenosti s vlastní osobou. Dále poukazujeme na některé zajímavé odlišnosti mezi muži a ženami, které vzešly z korelační analýzy. Nakonec jsou uvedeny a analyzovány statisticky významné rozdíly v rámci jednoho pohlaví podle počtu dětí. Omezení výzkumu vyplývá z kvantitativní metodologie, z použití sebehodnotících metod a z malého zastoupení rodin s jedním dítětem. and Differences between fathers and mothers in the view of family functioning, in life satisfaction and balance between work and family
Objectives. The article starts from a larger research project “Work and family”. The main aim of the presented research phase was to identify differences between fathers and mothers in the assessment of family functioning, in their life satisfaction, and managing work and family demands.
Subjects and setting. The research group consists of 127 couples from different regions of the Czech Republic (254 respondents). Both parents are working, raising their children together and have no children from previous relationships. Two methods of family diagnostics were used (Family Environment Scale, Family Hardiness Index), two methods for mapping the interface between work and family (Work-family conflict and family-work conflict scale, Work-life balance scale), and the Life satisfaction questionnaire.
Hypotheses. Hypotheses have not been formulated due to the exploratory nature of this research.
Statistical analysis. Student’s t-test and correlation analysis were used in the statistical processing of data.
Results. The results showed significant differences between fathers and mothers in the subjective perception of family hardiness, in accepting challenges and activity, in managing work stress which affects the performance of parental roles, in the balance between work and family areas, and in satisfaction with their own personality. Further, some interesting diversities between men and women which emerged from the correlation analysis are pointed out. Finally, statistically significant differences within one sex by the number of children are listed and analyzed.
Study limitation. Limitations of this study imply from the quantitative methodology, usage of self-report measures, and small representation of families with one child.
The general aim of the article is to assess the ways residents of Czechia engage in particular types of action in public interest (including attending a public hearing on a local issue, volunteering, donating or signing a petition) and in such action generally. A literature review concludes that the terms engagement and participation tend to be seen as synonymous. In the theory section, predictors of engagement are discussed, amongst which most authors treat education as central. This gives rise to my first hypothesis (H1): Individuals’ civic engagement will be positively influenced by their educational attainment. In contrast, since have been no detailed studies of the relationship between life satisfaction and engagement in Czechia thus far, I formulate H2: There is a relationship between individuals’ life satisfaction and their civic engagement, with more engaged citizens being more satisfied.
Secondary analysis of an archived dataset was conducted. The survey took place in February 2014 using face-to-face interviews with Czech citizens aged 18–64 years, who were selected using quota sampling. In addition to region of residence, quotas for age, gender and municipality size were applied. 1903 respondents in compliance with the quotas were invited and 1327 valid interviews were conducted, with a response rate of 70%. Over the past five years, 61% of the respondents engaged in at least one of the actions studied. The highest number of respondents, 45%, donated money; 27% signed a petition; and 25% attended a public hearing. A chi square test revealed that general engagement varied with educational attainment (χ2 = 48.8; df = 5), age, type of economic activity, socioeconomic status, and municipality size.
Respondent’s educational attainment is the main differentiating factor of both self-declared general engagement and participation in the different actions studied (H1 confirmed). In particular, college graduates are significantly more engaged than individuals with primary education or secondary education without GCSE. Age is another apparent differentiating factor, whereas respondents in their thirties are significantly more engaged than young people under 24.
Mean values of the self-reporting scales indicate that engaged respondents are more satisfied (average satisfaction of 7.3 on a 10-point scale), namely those who reported having taken at least one action in public interest over the past five years. Average satisfaction among those not engaged was 7.1. Although the difference is statistically significant (using a two-sample t-test), basically confirming H2, it cannot be deemed substantive. When respondents were categorized as “dissatisfied” (1–4 points), “neutral” (5–6) and “satisfied” (7–10 points), 50% of the former were engaged, compared to 63% of the latter. Using three-way tables, the effects of the third variables on the relationship were tested, but none of the control variables significantly intervened in the relationship.
The differences in satisfaction were larger when looking at the particular actions separately. “Satisfied” respondents were the most likely to engage in all actions except demonstrating or ones categorized as other. The fact that less satisfied individuals were more likely to take action expressing their disagreement (to attend a demonstration) can be viewed as attesting the effect of life satisfaction on civic engagement. Thus, satisfaction positively influenced engagement in “positively” oriented action.
Štúdia sa zaoberá prediktormi životnej spokojnosti u osôb v období ranej staroby. Cieľom predloženej štúdie bolo zistiť ako vybrané osobnostné charakteristiky a zvládacie stratégie predikujú životnú spokojnosť seniorov Výskumnú vzorku tvorilo 130 seniorov, z toho 55 mužov a 75 žien. Na zisťovanie miery životnej spokojnosti bola použitá Škála životnej spokojnosti SWLS, extraverzia a neuroticizmus bol zisťované prostredníctvom osobnostného inventára NEO-FFI a na hodnotenie zvládania záťaže bol použitý dotazník Stratégií zvládania SVF 78. Regresnou analýzou boli potvrdené tieto významné prediktory podieľajúce sa na životnej spokojnosti seniorov: neuroticizmus, ktorý vysvetlil 9 % variancie životnej spokojnosti seniorov a stratégie odklonu (stratégia odklonu a stratégia náhradného uspokojenia), ktoré vysvetlili 13 % variancie celkovej životnej spokojnosti seniorov. and The study deals with the predictors of life satisfaction among people in the early aging. The goal of the presented study was to determine how selected personality characteristics and coping strategies predict life satisfaction of the elders. The research sample consisted of 130 seniors, including 55 men and 75 women. To determine the degree of life satisfaction we used the Life Satisfaction Scale SWLS, extraversion and neuroticism, we investigated by personal inventory NEO-FFI and the Coping Strategies Questionnaire SVF 78 was used on the assessment of coping strategies. Regression analysis confirmed that neuroticism was significant predictor of life satisfaction of the elders which explained 9 % of variance of life satisfaction of the elders and strategies of the diversion (strategy diversion and spare satisfaction
Objectives. The main goal of the study was to analyse in detail specific family indicators and their relation to selected indicator of life satisfaction in a representative sample of Czech children. Sample and setting. A total number of 4 351 children aged 11, 13 and 15 years out of 88 randomly selected schools in Czech Republic formed the study population. The data was acquired in the framework of the WHO study “The Health Behaviour in School-aged Children: A WHO Cross National Study” (HBSC) in June 2010 by means of standardized questionnaires. Research questions. Is formal structure of family or the quality of communication more important for children's life satisfaction? Statistical analysis. Statistical analysis included descriptive analyses, the x2 test of independence in contingency tables, Fisher’s exact test, two samples T-test, one and two way analysis of variance using the NCSS 2007 program. Logistic regression analysis was performed to evaluate the influence of family on life satisfaction of children and prevalence odds ratios with 95% confidence interval were calculated as measure of association. Results. Life satisfaction was high for majority of children, it reached two thirds of possible maximum at both of the followed scales (Cantril index, Huebner scale) for the whole sample. Life satisfaction was significantly associated (p<0,001) with age, gender, formal structure of family and quality of communication in family. Children from complete families with easy or very easy communication with both parents had the highest values at both of the followed life satisfaction scales. Study limitations. Limitations of the study result from the cross-sectional design and data based on self-reports. Both life satisfaction and family were analysed on the basis of selected question categories., L. Hodačová, E. Čermáková, J. Šmejkalová, E. Hlaváčková, M. Kalman., and Obsahuje seznam literatury