Luminiscence (u kovů se častěji hovoří o fotonové emisi) buzená hrotem rastrujícího tunelovacího mikroskopu (STM) kombinuje výhody STM mikroskopu s výhodami optických emisních metod. Hlavním problémem metody je však malý luminiscenční signál. Při tunelujících proudech v řádu jednotek nA je u materiálů s největší kvatovou účinností přeměny elektronů na fotony emitováno do plného prostorového úhlu maximálně ~107 fotonů/s. Velká pozornost proto musí být věnována sběrnému systému fotonů: je zapotřebí maximalizovat prostorový úhel sběru současně s minimalizací ztrát a šumu v detekčním řetězci., Petr Fojtík, Tomáš Mates, Antonín Fejfar, Jan Kočka, Ivan Pelant, Antonín Svoboda., and Obsahuje seznam literatury
The paper studies the connection between the X-ray and thermo quartz luminescence, the massif formation facie features and differentiation of magmatic melt features, using the example of the Permian-Triassic granitoids from the Kolyvan-Tomsk folded belt (KTFB; the Kolyvan, the Barlak, the Ob, and the Novosibirsk rock massifs). The X-ray luminescence optical spectra and the thermoluminescence curves of quartz from the massifs listed above are obtained. The quartz luminescence is proven to be linked to the features of the magmatic melt differentiation. It is shown that the equivalence of the X-ray- and the thermoluminescence of granitoids quartz from different massifs are the result of similar conditions and mechanisms of the granitoids formation with close establishment periods. The obtained data make it possible to consider the KTFB granitoid magmatism as a result of natural magmatic differentiation of the original magma and to use the quartz emission spectra for typing granitoid massifs. The individuality of the Novosibirsk massif quartz, manifested in intense luminescence of Fe 3+, defects of O * (370 nm) and thermoluminescence (TL) at 180-220 °C, can be associated with high fugacity of oxygen, increased temperature and rate of mineral formation in rock collapse mode under tectonically active zone conditions. At the same time, the obtained data provides evidence for the differences in the leucocratic magmatism of the area, allowing differentiation of the Kolyvan-Tomsk folded belt leucogranites into the leucogranites of the Novosibirsk massif (Mo-W type of mineralization) and the leucogranites of the Kolyvan and the Barlak massifs characterized by rare metal mineralization (stannic-tungstic-beryllic with silver). and Boroznovskaya Nina Nikolayevna, Nebera Tatyana Stepanovna.
The paper presents selected activities of the Institute of Photonics and Electronics in the field of preparation of nanoparticle-doped active optical fibers. Nanoparticle-doped optical fibers were prepared by ''in-situ'' crystallization of dopants during the thermal processing of the fibers and by embedding the ''off-line'' generated nanoparticles into the core of the fibers. The background losses of the fibers prepared by the ''off-line'' method were significantly lowered. ''Off-line'' deposition of Tm-doped alumina nanoparticles extended the luminescence lifetime of 30 % up to 674 ms comparing with the fibers doped with ''in-situ'' formed nanoparticles. Selected erbium-doped fiber prepared by the ''off-line'' deposition was tested as the active medium in a fiber-ring laser. and Článek popisuje vybrané činnosti Ústavu fotoniky a elektroniky, v.v.i. v oblasti přípravy aktivních vláken dopovaných nanočásticemi. Nanočásticemi dopovaná vlákna byla připravena metodou ''in-situ'', která spočívá v řízené krystalizaci dopantů v průběhu tepelného zpracování vláken. Druhá metoda ''off-line'' spočívala v dopování vláken již připravenými nanokrystaly. Optická vlákna připravená metodou ''off-line'' vykazovala nižší základní útlum. V případě, kdy byly do vlákna naneseny ''off-line'' připravené nanokrystaly aluminy dopované thuliem bylo pozorováno prodloužení luminescence na hodnotu 674 ms, což je o 30 % více než u srovnatelného vlákna, u kterého byly nanokrystaly vytvořeny metodou ''in-situ'', tedy řízenou krystalizací dopantů. Vybrané optické vlákno dopované erbiem bylo testováno jako aktivní prostředí v kruhovém vláknovém laseru.
This paper highlighs the contribution of Philipp Lenard (Nobel Prize winner 1905) to the understanding of luminescence and reviews his main results in the field. In particular, the experimental spectroscopic technique introduced by Lenard and the properties of the so-called Lenard phosphors are discussed., Ivan Pelant, Jan Valenta., and Obsahuje seznam literatury