Objectives. The present study aimed to investi-gate the generational and gender differences in narcissism score, and value orientation among Slovakian generations Y and Z.Sample and settings. The sample of the research consisted of 955 participants, 192 men and 763 women. Generation Y consisted of 501 respon-dents and generation Z consisted of 454 respon-dents. The 16-Item Narcissistic Personality In-ventory and Portrait Values Questionnaire were administered.Hypotheses. The score of narcissism is higher in generation Z compared to generation Y and there are no differences in the value preference between these generations. There is a positive relationship between the narcissism score and individualistic values and negative relationship between narcissism score and collectivist va-lues.Statistical analyses. Descriptive statistics: per-centage, averages and standard deviations. In-ferential statistics: ANOVA, Pearson corelation analysis, Z-test for independent samples, mul-tiple linear regression. The obtained data were analyzed by SPSS.Results. The results revealed higher narcissi-sm scores among generation Y in comparison to generation Z, with men having a higher rate of narcissism. The results indicated differen-ces between the generations and gender in the preference for the values of power, hedonism, stimulation, benevolence, universalism and se-curity. The data supported significant positive relationship between narcissism and individu-alistic values; negative relationship between narcissism and collectivist values, regardless of gender and generation. The preference for indi-vidualistic values was predicted by the narcissi-sm and generation; within collectivism, only the narcissism proved to be a significant predictor.Limitations. The limitations result from data collection, research design, the nature of the re-search group and the methods used. The results are valid for the researched group only. and Ciele. Cieľom štúdie bolo skúmať generačné a rodové rozdiely v miere narcizmu a hodnoto-vej orientácie príslušníkov generácie Y a Z na Slovensku.Súbor a metóda. Výskumný súbor tvorilo 955 respondentov, pozostávajúci zo 192 mužov a 763 žien. Generáciu Y reprezentovalo 501 res-pondentov, generáciu Z reprezentovalo 454 res-pondentov. U respondentov bol administrovaný 16-položkový Inventár narcistickej osobnosti a Schwartzov dotazník hodnotových portrétov.Hypotézy. Miera narcizmu je vyššia u generácie Z v porovnaní s generáciou Y. Neexistujú roz-diely v preferencii hodnôt medzi príslušníkmi generácií Y a Z. Existuje pozitívny vzťah medzi mierou narcizmu a preferenciou individualistic-ky zameraných hodnôt; a negatívny vzťah k pre-ferencii kolektivisticky zameraných hodnôt.Štatistická analýza. Deskriptívna analýza: per-centá, priemery, smerodajné odchýlky. Inferenč-ná analýza: ANOVA, Pearsonova korelačná ana-lýza, Z-test pre 2 nezávislé výbery, viacnásobná regresná analýza. Získané dáta boli analyzované štatistickým programom SPSS.Výsledky. Výsledky ukázali vyššiu mieru nar-cizmu u generácie Y v porovnaní s generáciou Z, pričom vyššiu mieru narcizmu dosiahli muži. Výsledky poukázali na štatisticky signifikantné generačné a rodové rozdiely v preferencii hod-nôt moc, hedonizmus, stimulácia, benevolencia, univerzalizmus a bezpečie. Výskum potvrdil vý-znamný pozitívny vzťah medzi narcizmom a pre-ferenciou individualistických hodnôt; negatívny vzťah medzi narcizmom a preferenciou kolekti-vistických hodnôt bez ohľadu na rod a generač-nú príslušnosť. Preferenciu individualistických hodnôt predikovala miera narcizmu a generačná príslušnosť, u kolektivizmu sa ako signifikantný prediktor ukázala len miera narcizmu.Obmedzenia. Obmedzenia vyplývajú zo zberu dát, designu výskumu, charakteru výskumného súboru a použitých metód. Výsledky platia iba pre skúmaný výskumný súbor.
Narcismus je forma nezdravé sebelásky, často se spojuje s nedostatkem empatie k druhým, s arogancí, s přehnaným sebevědomím, nebo naopak velmi nízkým sebevědomím. První koncept narcismu představil v roce 1914 Sigmund Freud, který předpokládal, že všichni se rodíme do stavu tzv. primárního narcismu. Freud považoval narcismus za patologický až v dospělosti - takzvaný sekundární narcismus. Podle současných poznatků, doložených především Kernbergem a několika dalšími autory, je přiměřená míra narcismu vlastní každému jedinci, a náleží k ní i určitá adaptabilita, která napomáhá seberealizaci a uskutečňování životních cílů. V tomto kontextu autoři rozlišují normální osobnost, osobnost s narcistickými rysy a narcistickou poruchu osobnosti jako psychiatrickou diagnózu. Rozložení narcistických rysů v populaci se zkoumalo v mnohých studiích, které často poukazují na vztah narcismu a rizikového chování. Další studie poukazují také na možný vznik narcistické poruchy osobnosti, nebo narcistických rysů jako následek nepřiměřené rodičovské výchovy nebo traumatického stresu. Článek předkládá systematický pohled na vývoj konceptu narcismu, především v kontextu psychodynamické teorie., Narcissism is a form of unhealthy self-love, often associated with lack of empathy for others, the arrogance or very low self-esteem. The concept of narcissism was first introduced in 1914 by Sigmund Freud, who assumed that everyone is born into a condition called primary narcissism. Freud regarded narcissism as pathological lately in adulthood - the so-called secondary narcissism. According to the current knowledge, supported mainly by Kernberg and several other authors, an adequate level of narcissism is inherent in every individual, and it is connected to some degree of adaptability, which facilitates self-actualization and realization of life goals. In this context we distinguish normal personality, personality with narcissistic traits and narcissistic personality disorder as a psychiatric diagnosis. Distribution of narcissistic personality traits in the population was examined in many studies. They showed especially the relationship of narcissism and risk behavior. Other studies pointed to the possible development of narcissistic personality disorder, or narcissistic features as a result of inadequate parenting education or traumatic stress. The paper presents a systematic overview of the evolution of the concept of narcissism, especially in the context of psychodynamic theory., Petra Sélešová [et al.]., and Obsahuje seznam literatury
Cíle. Narcismus a psychologický nárok byly ve dvou studiích zkoumány jako prediktory zápasů: božských, ďábelských, morálních, interpersonálních, o základní význam a s náboženskými pochybnostmi. Náboženské atribuce byly testovány jako zprostředkovatelé těchto vztahů.
Účastníci a uspořádání. Účastníky byli dospělí v počtu 180, z toho 102 žen a 78 mužů (studie 1) a středoškolští studenti v počtu 213, z toho 107 žen a 106 mužů (studie 2). Byly použity tyto metody: Narcissistic Personality Inventory (NPI), Entitlement Attitudes Questionnaire (EAQ), Religious and Spiritual Struggle Scale (RSSS) a Attributions toward God Scale (AtG).
Hypotéza. Narcismus – sebeobdivování, vůdcovství, marnivost a soběstačnost korelují s náboženským zápasem. Aktivní, pasivní a mstivý nárok korelují s náboženskými zápasy. Náboženské atribuce – laskavé a kruté – jsou zprostředkovateli ve vztazích mezi narcismem a nárokem a náboženským zápasem.
Statistické analýzy. Výzkum byl navržen jako průřezová studie. Byly vypočítány korelace mezi klíčovými konstrukty – narcismem/psychologickým nárokem, náboženskými atribucemi a náboženským zápasem. Zprostředkující účinky náboženských atribucí na vztahy mezi narcismem/psychologickým nárokem a náboženským zápasem byly určeny pomocí série mediačních analýz.
Výsledky. Narcismus koreloval s interpersonálním zápasem. Laskavé náboženské atribuce byly zprostředkovateli ve vztazích mezi narcismem a zápasy: ďábelskými, morálními a náboženskými s pochybnostmi. Psychologický nárok koreloval s božským zápasem. Krutost a laskavé náboženské atribuce byly zprostředkovateli ve vztazích mezi psychologickým nárokem a zápasy: ďábelským, morálním a zápasem o základní význam.
Omezení studie. Zjištění jsou ovlivněna relativně mladým souborem. Náboženský zápas byl měřen retrospektivními záznamy reakcí účastníků na nepříznivé události, zatímco narcismus a psychologický nárok byly měřeny prostřednictvím současných zážitků účastníků. and Objectives. Narcissism and psychological entitlement were examined as predictors of divine, demonic, moral, interpersonal, ultimate meaning, and religious doubt struggles, in two separate studies. Religious attributions were tested as mediators of these relationships.
Participants and setting. The participants were 180 adults, 102 women and 78 men (study 1) and 213 college students, 107 women and 106 men (study 2). Narcissistic Personality Inventory (NPI), Entitlement Attitudes Questionnaire (EAQ), Religious and Spiritual Struggle Scale (RSSS), and Attributions toward God Scale (AtG) were applied.
Hypothesis. Narcissism—self-admiration, leadership, vanity, and self-sufficiency—correlates with religious struggle. Active, passive, and revengeful entitlement correlates with religious struggles. Religious attributions—kind and cruel— are mediators in the relationships between narcissism and entitlement and religious struggle.
Statistical analyses. The study was designed cross-sectionally. Correlations among the key constructs—narcissism/psychological entitlement, religious attributions, and religious struggle were calculated. The mediating effects of religious attributions on the relationships between narcissism/psychological entitlement and religious struggle were established by means of a series of mediation analyses.
Results. Narcissism correlated with interpersonal struggle. Kind religious attributions were mediators in the relationships between narcissism and demonic, moral, and religious struggle with doubt. Psychological entitlement correlated with divine struggle. Cruelty and kind religious attributions were mediators in the relationships between psychological entitlement and demonic, moral, and struggle with ultimate meaning.
Study limitation. The findings are affected by a relatively youthful sample. Religious struggle were measured by retrospective accounts of participant reactions to adverse events, whereas narcissism and psychological entitlement were measured through the present experiences of the participants.
(The article is in English.).
Ve svém příspěvku autorka propojuje dlouholeté osobní zkušenosti ze dvou oblastí aplikované psychologie. Navazuje na svůj předchozí článek (2009, roč. 3, č. 4) věnující se tématu osobní a kolektivní identity a na pozadí úvah o typických fenoménech dnešní doby srovnává odlišná pojetí a přístupy k osobnosti panující v oblasti personalistiky a v psychoanalýze. and In her contribution, the author links her long time personal experiences from two areas of applied psychology. Following her previous article (2009, Vol. 3, No. 4) on personal and collective identity and on the background of reflections on typical phenomena of our days, the author compares different theories and approaches to personality in human resources management and in psychoanalysis.