Práce podává přehled práce francouzského experimentálního psychologa Alfreda Bineta (1857–1911) v oblasti studia disociačních jevů. V úvodu jsou uvedeny základní profesní a biografické údaje a dále popis jeho díla v oblasti studia hypnózy, hysterie a obecně problematiky disociačních jevů. Pozornost je věnována hlavním dílům k této problematice, která jsou popisována chronologicky a v souvislosti s Binetovým odborným vývojem i širší situací v oboru psychologie. Práce představuje méně známé dílo francouzského psychologa přelomu 19. a 20., který se proslavil především studiem teorie a měření inteligence., The article reviews works of famous experimental psychologist Alfred Binet (1857-1911) in the area of dissociative phenomena studies. Introductory part of the article provides the basic professional and biographic information and further description of Binet’s work in the area of hypnosis, hysteria and generally area of dissociative phenomenon is given. Special attention is given to the main books written on these topics. The works are described in chronological order and in relation to Binet’s professional development. The article presents less known work of famous French psychologist of turn of 19th and 20th century, famous above all with the studies of intelligence., Radek Ptáček., and Obsahuje seznam literatury
Desenzitizace a zpracování pomocí očních pohybů (EMDR) představuje terapeutickou metodu pro léčbu posttraumatické stresové poruchy s empiricky ověřovanou účinností. Výzkumy ukázaly, že EMDR snižuje živost a emocionalitu autobiografických vzpomínek a redukuje psychofyziologické nabuzení vlivem na autonomní nervový systém. Hypotézy o mechanismu účinku EMDR předpokládají aktivaci orientační reakce, procesů duální pozornosti a procesy analogické REM fázi spánku. Předpokládá se, že EMDR vyvolává funkční neurobiologické změny, které zefektivňují zpracování informací v centrální nervové soustavě, především u jedinců s posttraumatickou stresovou poruchou., Eye Movement Desensitization and Reprocessing (EMDR) represents a promising approach to treatment of posttraumatic stress disorder. The empirical findings provide evidence for the effect of EMDR on decreasing of subjectively perceived vividness and emotional burden of autobiographic memories and on reducing arousal of the autonomic nervous system by shifting the balance towards parasympathetic activation. Recent hypotheses suggest that the effects of EMDR rely on neurobiological mechanisms employed in dual focus attention, orienting reflex and REM sleep. This reprocessing seems to provoke a specific neurobiological response that makes the information processing in central nervous system more efficient, particularly in individuals with PTSD., Hana Vojtová, Petr Bob, Radek Ptáček., and Obsahuje seznam literatury
Narcismus je forma nezdravé sebelásky, často se spojuje s nedostatkem empatie k druhým, s arogancí, s přehnaným sebevědomím, nebo naopak velmi nízkým sebevědomím. První koncept narcismu představil v roce 1914 Sigmund Freud, který předpokládal, že všichni se rodíme do stavu tzv. primárního narcismu. Freud považoval narcismus za patologický až v dospělosti - takzvaný sekundární narcismus. Podle současných poznatků, doložených především Kernbergem a několika dalšími autory, je přiměřená míra narcismu vlastní každému jedinci, a náleží k ní i určitá adaptabilita, která napomáhá seberealizaci a uskutečňování životních cílů. V tomto kontextu autoři rozlišují normální osobnost, osobnost s narcistickými rysy a narcistickou poruchu osobnosti jako psychiatrickou diagnózu. Rozložení narcistických rysů v populaci se zkoumalo v mnohých studiích, které často poukazují na vztah narcismu a rizikového chování. Další studie poukazují také na možný vznik narcistické poruchy osobnosti, nebo narcistických rysů jako následek nepřiměřené rodičovské výchovy nebo traumatického stresu. Článek předkládá systematický pohled na vývoj konceptu narcismu, především v kontextu psychodynamické teorie., Narcissism is a form of unhealthy self-love, often associated with lack of empathy for others, the arrogance or very low self-esteem. The concept of narcissism was first introduced in 1914 by Sigmund Freud, who assumed that everyone is born into a condition called primary narcissism. Freud regarded narcissism as pathological lately in adulthood - the so-called secondary narcissism. According to the current knowledge, supported mainly by Kernberg and several other authors, an adequate level of narcissism is inherent in every individual, and it is connected to some degree of adaptability, which facilitates self-actualization and realization of life goals. In this context we distinguish normal personality, personality with narcissistic traits and narcissistic personality disorder as a psychiatric diagnosis. Distribution of narcissistic personality traits in the population was examined in many studies. They showed especially the relationship of narcissism and risk behavior. Other studies pointed to the possible development of narcissistic personality disorder, or narcissistic features as a result of inadequate parenting education or traumatic stress. The paper presents a systematic overview of the evolution of the concept of narcissism, especially in the context of psychodynamic theory., Petra Sélešová [et al.]., and Obsahuje seznam literatury