Územní samosprávné celky jako územní veřejnoprávní korporace vstupují s ohledem na diferenciaci svého postavení do právních vztahů veřejnoprávní i soukromoprávní povahy.V oblasti veřejnoprávních vztahů vystupují orgány územních samosprávných celků na straně, která je vykonavatelem veřejné
správy, ale v řadě případů jsou samy územní samosprávné celky adresáty veřejné správy. Snahou tohoto článku je zamyslet se nad postavením územních samosprávných celků – obcí a krajů – coby účastníků některých správních řízení, zejména v situacích, kdy ve stávajícím modelu organizace veřejné správy často rozhodují jako správní orgány orgány týchž územních samosprávných celků, a poukázat z pohledu aktuální judikatury Nejvyššího správního soudu na s tím spojené problémy možné podjatosti úředníků, kteří jsou současně zaměstnanci územních samosprávných celků. and Territorial authorities as territorial public corporation enter, with regard to the differentiation of their position, in the legal relations both in the public and private domain. In the field of public law, the acting authorities of local government act mostly as executors of public administration, but are in many cases recipients of public administration acts as well. The aim of this article
is to reflect on the status of local governments – municipalities and regions – as parties to certain administrative procedures, especially in situations where the existing model of public administration creates situation in which public administration bodies act as organs of the same local units, and to demonstrate, using the current case law Supreme administrative Court, the related problems of how the officials of such bodies may be biased in beeing also employees of the very same local governments.
Many philosophers of science have maintained that science should be value-free; still others believe that such ideal is neither achievable nor desirable for science. Hugh Lacey is presently one of the main supporters of the idea of value-free science and his theory is probably the most debated today and attracts the most attention and criticism. Th erefore, in this text, I will primarily analyze his theory of value-free science. Aft er briefl y defi ning the notion of value I highlight which strategy Lacey chooses to lay a fi rm foundation for the concept of science without value, with his starting point being the diff erentiation between cognitive and non-cognitive values. Th en I describe three basic characteristics of Lacey’s value-free science: impartiality, neutrality, and autonomy. However, the overall plan and design of his project, together with some concrete steps he takes, are not without problems in our view. I will try to point out some of these problematic issues and provide brief suggestions for alleviating them. and Mnoho fi losofů vědy hájí názor, že věda by neměla být zatížena hodnotami; jiní jsou nicméně přesvědčeni, že takový ideál je nejen nedosažitelný, ale není ani žádoucí. Hugh Lacey je v současnosti jedním z hlavních zastánců ideje vědy bez hodnot a jeho teorie je dnes pravděpodobně nejdiskutovanější a přitahuje nejvíce zájmu i kritiky. V předkládaném textu se proto primárně věnujeme jeho koncepci vědy nezatížené hodnotami. Poté, co v krátkosti charakterizujeme pojem hodnoty, vykreslujeme strategii, kterou Lacey volí, aby položil pevné základy své koncepce. Výchozím bodem je rozlišení mezi kognitivními a nekognitivními hodnotami, následuje popis tří základních charakteristik vědy bez hodnot: nestrannosti, neutrality a autonomie. Nicméně celkový rozvrh a výstavba tohoto projektu nejsou z našeho pohledu bez nedostatků, proto v závěru textu na některé z těchto problematických aspektů poukazujeme a pokoušíme se podat stručné návrhy na jejich odstranění.