Alexithymie představuje deficit ve schopnosti identifikovat a vyjadřovat emoce, nedostatek fantazie a externě orientovaný kognitivní styl. V současnosti řada studií poukazuje na významný vztah mezi alexithymií a psychosomatickými, ale i některými somatickými onemocněními. Moderní výzkumy naznačují, že tento vztah by mohl mít velmi významnou souvislost i s dysregulací neuroendokrinních funkcí. Rovněž se v tomto kontextu předpokládá, že alexithymie představuje jeden ze základních patofyziologických činitelů odpovědných za neuroendokrinní regulační poruchy, které mohou být významným rizikovým, udržujícím a zprostředkujícím faktorem v rozvoji psychosomatických onemocnění. Předložený článek podává přehled aktuálních výzkumů a teorií, které se snaží objasnit teoretické i klinické souvislosti alexithymie, patogeneze a léčby psychosomatických onemocnění.
Polyclonal antibodies against PBAN were used to map the distribution of PBAN-like antigenic sites in the brain-suboesophageal ganglion (Br-SOG) complex, associated neurohaemal structures, ventral nerve cord ganglia and in the alimentary canal. A pair of lateral neurosecretory cells immunopositive to the antiserum were found in each half of the deutocerebrum. PBAN-like immunoreactivity (PLI) was also noticed in the tritocerebral region of the brain and in the aorta. Two groups of immunopositive cells of four and two cells respectively, were found in the SOG. Small and weakly immunoreactive neurons were identified in the prothoracic ganglion, whereas in the pterothoracic ganglion a pair of cells reacted positively to the antibody. Immunoreactive cells were also identified in the corpora cardiaca. Some of the epithelial endocrine cells of the midgut also showed immunoreactivity to PBAN antiserum.