Autor v článku uvádí, jaké zákonné požadavky jsou kladeny na individuální správní akty, resp. na poučení omožnosti uplatnit řádný opravný prostředek. Nejprve cituje názor Ministerstva vnitra (jako gestora nad správním řádem) a poté i obdobný názor Nejvyššího správního soudu (jako vrcholného soudního orgánu soustavy obecných soudů, pokud jde o agendu správního soudnictví). Následně tyto názory podrobuje kritice, kdy jako ústřední rozpor mezi autorem a uvedenými institucemi je výklad formulace ust. § 68 odst. 5 správního řádu „…od kterého dne se tato lhůta počítá…“, neboť autor považuje, na rozdíl od těchto institucí, formulaci, jež má takovémuto zákonnému požadavku dostát, a která zní „…odvolání lze podat do 15 dnů ode dne jeho oznámení ke…“ za nedostatečnou, přičemž při své argumentaci odkazuje na znění ust. § 40 odst. 1 písm. a) správního řádu, kde jsou upravena pravidla pro počítání lhůt. Dále je popsána praktická aplikace tohoto ustanovení správního řádu správními orgány od účinnosti „nového“správního řádu, včetně orientačního počtu individuálních správních aktů, kterých se uvedená polemika týká.V poslední části článku se pak zabývá úvahami, jaké zásadní důsledky pro praxi má, pokud se jeho názor akceptuje, nezákonnost některých individuálních správních aktů, nezákonná činnost adresátů působení správních orgánů na základě nepravomocných individuálních správních aktů, chybné posouzení včasnosti uplatnění řádného opravného prostředku ze strany správních orgánů atd. CR – cze and The author in the article mentions what are the legal requirements on individual administrative acts, respectively on the instructions about the right to apply for remedial measure. In the beginning the opinion of the Ministry of the Interior (coordinator of the Code of Administrative Procedure) and then the similar interpretation of the Supreme Administrative Court (the supreme
judicial authority within the structure of ordinary courts in terms of administrative justice) is cited. Subsequently are these opinions subjected to criticism, when the essential contradiction between the author and both bodies is in the interpretation of the wording of the provisions of § 68 para 5)
of Code of Administrative Procedure “… from which date is this period counted …”. The author considers, contrary to the opinion of above mentioned institutions, formulation that meets such a legal requirement and which is “… an appeal may be filed within 15 days of the date of instruction to the…” to be insufficient; author refers to the wording of § 40 paragraph 1) point. a) of the Code of Administrative Procedure, where the rules for counting of the periods are regulated. Additionally, the practical application of this provision of the Code of Administrative Procedure as from the effectiveness of the “new” Code of Administrative Procedure is described, including indicative list of individual administrative acts which are affected with that controversy. The last part of the article deals with the reflections what key implications may occur in practice if the opinion of the author is accepted – that means the illegality of certain individual administrative acts, illegal activity addressees, activity of administrative bodies that is based on individual administrative acts that did not enter into force, incorrect assessment of the seasonableness of the appeal by administrative authorities, etc.
Potential involvement of circadian clock genes in so far unknown mechanism of photoperiodic time measurement is an important question of insect life-cycle regulation science. Here we report about the cloning of full-length cDNA of the structural homologue of the Drosophila's timeless gene in Chymomyza costata. Its expression was compared in two strains: a wild-type strain, responding to short days by entering larval diapause and a npd-mutant strain, showing no photoperiodic response. The timeless mRNA transcripts were not detectable by Northern blot analysis in the fly heads of npd-mutants, while they were detectable and showed typical daily oscillations in the wild-type strain. After disrupting the normal process of timeless transcription in the wild-type strain by injection of timeless double-strandRNA into early embryos of wild-type (RNAi method: Kennerdell & Carthew 1998, 2000), a certain proportion of the individuals adopted a npd-mutant phenotype, showing no-diapause in response to short-daylength. Cloning of genomic DNA fragments revealed that npd-mutants carry a different allele, timelessnpd, with a 13-bp insertion in an intron positioned within the 5'-leader sequence. Genetic linkage analysis showed that the 13-bp insertion (a marker for timelessnpd) and the absence of response to short days (a marker for npd-phenotype) are strictly co-inherited in the F2 progeny of the reciprocal crosses between wild-type and npd-mutant flies. Such results indicated that the locus npd could code for the timeless gene in C. costata and its product might thus represent a molecular link between circadian and photoperiodic clock systems in this fly.