The paper deals with properties of structured procedures from a mereological point of view, i.e. with respect to their constitutive elements. As a result, it is argued that procedures amount to structured complexes (wholes) made of uniquely determined parts and that the part-whole relation is of the partial-ordering type. However, such a mereology is not a standard one: the principle of extensionality and the idempotence law do not hold there. and Marie Duží
In Tichý (1969), it is shown that semantics of natural language can be pursued procedurally. Tichý supported his argument by defining elementary functions of logic (truth functions, quantifiers) using Turing machines and attempting to define the sense of empirical expressions using a simple semantic version of oracle. From the way how Turing machines and later constructions are defined it follows that even the sense of empirical expressions can be successfully handled but that the sense and denotation can be in principle effectively obtained while the actual value at the actual world can be, of course, never computed. The present paper comments on this attempt and compares the Turing machines argument with the possibilities given by TIL constructions. Turing machines guarantee the effective character of computing while the constructions do not, but expressive power of constructions is incomparably stronger, not only because Tichý’s possible worlds from 1969 are atemporal: they define essentially 1 st order operations and can be reinterpreted as one possible world enjoying (discrete) temporal changes. Both the TM conception and the ''constructivist'' one know that the question ''which possible world is the actual one'' cannot be ever answered by effective (computational) methods and their analyses of empirical expressions are therefore compatible. and V Tichý (1969) je ukázáno, že sémantika přirozeného jazyka může být sledována procedurálně. Tichý podpořil svůj argument tím, že definoval základní funkce logiky (pravdivé funkce, kvantifikátory) za použití Turingových strojů a snažil se definovat smysl empirických výrazů pomocí jednoduché sémantické verze oracle. Ze způsobu, jakým jsou vymezeny stroje Turing a pozdější konstrukce, vyplývá, že i smysl empirických výrazů lze úspěšně zvládnout, ale smysl a denotaci lze v principu efektivně získat, zatímco skutečná hodnota v aktuálním světě může být, samozřejmě, nikdy nebyl vypočten. Tento příspěvek se k tomuto pokusu vyjadřuje a srovnává argument Turingových strojů s možnostmi danými konstrukcemi TIL. Turing stroje zaručují efektivní charakter výpočtu, zatímco konstrukce nejsou, ale expresivní síla konstrukcí je nesrovnatelně silnější, a to nejen proto, že Tichého možné světy z roku 1969 jsou atemporální: definují v podstatě operace 1. řádu a mohou být reinterpretováni jako jeden možný svět, který se těší (diskrétním) časovým změnám. Jak koncepce TM, tak konstruktivistická, vědí, že otázka ''který možný svět je skutečný'' nemůže být nikdy zodpovězena účinnými (výpočetními) metodami a jejich analýza empirických výrazů je tedy slučitelná.
It is argued that the terms class, property, concept are exactly distinguishable and that defining this distinction helps to avoiding frequently occurring misunderstandings. Classes are extensions, properties are intensions and concepts are abstract procedures, i.e., hyperintensions. Realizing these distinctions we fulfill Gödel´s requirement to make the meaning of the terms ''class'' and ''concept'' clearer and to set up a consistent theory of classes and concepts as objectively existing entities. and Pavel Materna