The first part of the paper deals with the key question of the Searle-Derrida debate, namely, with the question of conceptual ''exactness'' and applicability of concepts to facts. I argue that Derrida makes a strict distinction between the exactness in the realm of concepts and the exactness in the realm of facts. Supposing that it is not correct to argue against him - as Searle does - that concepts cannot be exact because there are no strict boundaries between facts. The second part of the paper deals with a distinction used by John Searle: The distinction between linguistic meaning and speaker’s meaning. According to Searle linguistic meaning is constituted outside a particular context of use whereas speaker’s meaning is embedded in a particular situation. I argue this distinction is problematic as far as any meaning is constituted in a particular utterance and in a particular context of use., První část práce se zabývá klíčovou otázkou debaty Searle-Derrida, konkrétně otázkou konceptuální ,,přesnosti'' a aplikovatelnosti konceptů na fakta. Tvrdím, že Derrida rozlišuje mezi přesností v oblasti pojmů a přesností v oblasti faktů. Předpokládejme, že není správné argumentovat proti němu - jak to dělá Searle -, že pojmy nemohou být přesné, protože mezi fakty neexistují striktní hranice. Druhá část práce se zabývá rozlišením, které používá John Searle: Rozlišení mezi jazykovým významem a významem mluvčího. Podle Searle je lingvistický význam vytvořen mimo konkrétní kontext použití, zatímco význam mluvčího je zakotven v určité situaci., and Tomáš Koblížek