Příspěvek se zabývá modelováním elektromagnetické indukce v nehomogenní Zemi za použití observatorních a satelitních dat. Současný nárůst výkonu výpočetní techniky a dostupnost geomagnetických měření ze satelitů na nízkých oběžných drahách otevírají této tradiční geofyzikální metodě zkoumání zemského nitra nové možnosti. V první části článku je studován vliv vodivostních nehomogenit v litosféře na pozorování satelitů Ǿrsted a CHAMP během klidných dní v letech 2001-2002. Ukazuje se, že trojrozměrný model, který zahrnuje vysoký vodivostní kontrast mezi oceány a kontinenty, vystihuje satelitní data o 10-15 % lépe než nejlepší sféricky symetrický model. Ve druhé části článku modelujeme EM indukci excitovanou geomagnetickými bouřemi v komplikovaném trojrozměrném modelu pláště, odvozeném z laboratorních měření vodivosti a ze seismické tomografie. Provedené simulace poukazují na význam laterálně nehomogenní vodivosti ve středním plášti. Anomálie ve výškách typických pro nízko letící satelity predikujeme ve velikosti jednotek nT. Tyto hodnoty jsou v souladu s výsledky nedávné analýzy dat ze satelitu Magsat., Jakub Velímský, Zdeněk Martinec, Mark E. Everett., and Obsahuje seznam literatury
Přestože navigační systém GPS (Global Positioning System) americké armády byl navržen s metrovou přesností, jednoznačně se ukázal být přesnější minimálně o dva řády. Tato přesnost byla dosažena jednak díky prudkému vývoji elektroniky (přijímačů) a přesnosti dat, jednak díky redukcím dat, intenzivnímu výzkumu a spolupráci civilní mezinárodní služby IGS (International GPS Service), která zahrnuje více než 200 vládních a výzkumných organizací celého světa. IGS nepřetržitě operuje s více než 350 stanicemi GPS, archivují se a kontrolují data a rovněž se s vysokou přesností určují trajektorie a opravy hodin družic GPS, polohy a opravy hodin stanic sítě IGS. Určuje se pohyb zemského pólu a přesná troposférická a ionosférická zpoždění. Díky IGS jsou přesná statická a kinematická určení poloh (mm-dm) možná i z jedné stanice s jednoduchými programy, anebo s plně automatizovanými řešeními, která jsou volně přístupná na internetu. V současné době GPS a IGS umožňují kromě aplikací v geofyzice širokou škálu aplikací v příbuzných oborech, jako jsou např. geodézie, astronomie, meteorologie, oceánografie, hydrologie a metrologie., Jan Kouba., and Obsahuje seznam literatury
Cílem projektu Mimosa je zjistit podrobnosti o dynamice těch umělých družic pohybujících se v těsné blízkosti Země, ve výškách od 150 do 1000 km. Praktické využití tohoto druhu umělých těles je stále častější a žádanější, především pro dálkový průzkum, telekomunikace, meteorologii, pro vojenské účely a také pro základní výzkum tvaru a vlastností zemského tělesa. Vliv vysoké atmosféry na pohyb takových těles není zanedbatelný a účinky dalších negravitačních sil, především radiačního původu - přímé záření sluneční, záření odražené od zemského povrchu, tepelné vyzařování Země jsou rovněž podstatné pro sledování (a zvláště předpovídání) dráhového pohybu a rotace družic. K tomu se řadí i vlastní infračervené vyzařování tělesa družice a elektromagnetické vlivy zemského magnetického pole na elektricky nabitou družici. Pro popis působení těchto sil na pohyb umělých družic a pro následné co nejpřesnější určení jejich polohy a dráhy je nutno získat kvalitní a časté údaje, nejlépe měřením jejich dynamického účinku akcelerometry. Proto byl navržen projekt Mimosa, který se týká umělé družice blízké Zemi, nesoucí na palubě vysoce citlivý akcelerometr. Tento přístroj byl již vyzkoušen na oběžné dráze s velmi příznivými výsledky. Družice s mikroakcelerometrem je již ve fázi předstartovní přípravy. Start se má uskutečnit pomocí rakety ROKOT z ruského kosmodromu Plesetsk, podle současných údajů německo-ruské společnosti EUROCKOT, odpovědné za realizaci startu, v dubnu roku 2003. V hlavním článku jsou popsány cíle projektu a podrobnosti. and Ladislav Sehnal.
Nedávno uplynulo čtyřicet let od chvíle, kdy na oběžné dráze začal pracovat Magion, první československá umělá družice Země. Následovaly čtyři další stejnojmenní robotičtí průzkumníci blízkého vesmíru. Započali cestu, která v současné době míří k novým vědeckým přístrojům pro mezinárodní projekty družicového výzkumu okolí Země a pro meziplanetární sondy ke Slunci, k Marsu a k Jupiteru., The first Czechoslovak spacecraft, Magion, started measurements in a low-Earth orbit forty years ago. It was followed by another four robotic explorers of outer space bearing the same name. Magion started a journey, which today leads us to new scientific instruments on board Earth orbiting satellites and also interplatetary probes to the Sun, Mars and Jupiter., Ondřej Santolík., and Obsahuje bibliografické odkazy
7th INTEGRAL/BART Workshop was organised by the Astronomical Institute of the ASCR at Karlovy Vary on April 14-18, 2010. The workshop focused on work performed at the Group of High Energy Astrophysics in Ondřejov (and collaborating Institutes such as CTU and students) and relevant international collaborations in the field of high-energy astrophysics with emphasis on satellite projects and ground-based experiments. and Martin Blažek.