Cílem výzkumu bylo zmapovat implicitní teorie tvořivosti matematiků a psychologů. Výzkumu se zúčastnilo 93 studentů psychologie a 80 studentů aplikované matematiky a informatiky Univerzity Palackého v Olomouci, kteří měli za úkol popsat typické mentální aktivity a projevy chování vysoce kreativních matematiků a psychologů. Na základě jejich odpovědí byl vytvořen seznam charakteristických rysů těchto odborníků. Ukázalo se, že implicitní teorie tvořivých matematiků zahrnují dobrou úroveň logického a analytického myšlení, vysokou přirozenou inteligenci, přesnost, pružnost, roztržitost a specifický vztah ke světu, jehož součástí je odtrženost od reality, uzavřenost, slabší komunikační dovednosti a pocit nadřazenosti vůči nematematikům. Hlavními složkami implicitní teorie tvořivého psychologa jsou pozitivní vztah k lidem, zejména ke klientům, schopnost vytvářet nové terapeutické postupy, publikovat a provádět výzkumy. K dalším typickým rysům patří otevřenost novým zkušenostem, vytrvalost, nekonformnost, flexibilita a široký rozhled, a to nejen v oblasti psychologie, ale také ve sféře kultury a umění. Mentální procesy a projevy chování, připisované tvořivým specialistům, zřejmě úzce souvisejí s jejich vědním oborem. and The study was aimed to chart the implicit theories of creativity of mathematicians and psychologists. The research sample consisted of 93 psychology students and 80 applied mathematics and informatics students at Palacký University in Olomouc who were asked to describe typical mental activities and behaviors of highly creative mathematicians and psychologists. From the contents of their replies, a list of these experts’ characteristic features was created. It was found out that the implicit theories of creative mathematicians included a good level of logical and analytical thinking, high natural intelligence, exactness, flexibility, absentmindedness, and specific relation to the world to which belonged insulation from reality, closeness, poor communication skills, and sense of superiority toward non-mathematicians. The major components of the creative psychologist’s implicit theory are positive relationships to people, especially clients, the ability to produce new therapeutic procedures, to publish, and to carry out research. Other typical features are openness to new experience, persistence, nonconformity, flexibility, and broad horizons not only in the field of psychology but also in the area of culture and arts. Mental processes and behaviors ascribed to creative specialists appear to be closely related to the respective domain of science.
Studie se v první řadě zabývá otázkou, jaké tresty a odměny jsou v současnosti používány ve skautských oddílech. Zajímalo nás, zda se mezi českými oddíly najdou takové, které tresty a odměny ze svého repertoáru zcela vyřadily a naopak, zda existují oddíly, které se důsledně drží tradičních výchovných metod. Dále se ptáme, zda samotní vedoucí vnímají změnu ve výchovné motivaci v oddílech, kde prožili své dětství a kde nyní působí. Výzkum se zabývá také otázkou, zda děti a vedoucí z jednoho oddílu vnímají výchovné prostředky stejně nebo rozdílně. Konečně se snažíme odpovědět na to, zda systém výchovných prostředků ovlivňuje vztah mezi vedoucím a dítětem.
Výzkumu se zúčastnilo celkem 131 probandů ze 14 skautských oddílů, z toho 3 oddíly byly vodní, 11 oddílů pěších. Data byla sesbírána formou nově vytvořeného kvalitativního dotazníku, který vycházel z již dříve uskutečněných semistrukturovaných rozhovorů na stejné téma. Po vyplnění dotazníků následovala ještě diskuse všech zúčastněných členů jednotlivých oddílů. Aby bylo sbírání dat efektivnější, byl použit také on-line dotazník, který vyplnilo 18 probandů. U těchto účastníků nedošlo k následné diskusi.
Výsledky ukazují, že ve volbě výchovných prostředků se české skautské oddíly diametrálně odlišují. Existují oddíly, používající tvrdé tresty i oddíly, které tresty záměrně nepoužívají. V oblasti odměn jsou si oddíly více podobny, avšak rozdílný bývá účel, který má odměna plnit. Dle výzkumu existují v naší republice minimálně dva oddíly, kde již funguje poměrně nový „respektující přístup“, přijetí podobného přístupu je však velmi náročné a v rámci organizace, jakou je Český skaut, má prozatím své meze. and This study deals primarily with the question:„Which punishment and rewards are used by contemporary Czech scout guides?“. Our goal was to find out if there is any scout group, where no punishment and rewards are being used and on the other hand, if there is any scout group, which strictly sticks to the old tradition of upbringing methods. Other goals are to verify: if the upbringing methods used by scout guides changed anyhow in time, if the system of upbringing methods influences the relationship between guides and children and if there is any difference between perceiving rewards and punishment by children and by guides.
The research attended 131 volunteers from 14 scout groups, thereof 11 were the terrestrial scout groups, the rest of them were water scouts. I chose the method of a qualitative questionnaire, which was created on the basis of previous interview, used in the pilot study. After filling out the questionnaires, there was also a thematic discussion involving all members of the particular groups. 18 volunteers filled out an on-line form of questionnaire, without following discussion. The results show that there is a big difference between the upbringing methods used by various Czech scout guides. The research revealed two scout groups, guides of which use the alternative upbringing methods, based on respectful access to children. This means that systems like that can work in scout groups, but we find making this big change of access to children very hard, because of the socio-historical context of our country. The other results say that the system of raising methods does influence the relationship between a guide and a child. The majority of Czech scout groups have changed these methods in accordance with development of education in society.