Against grand theories: a (cautionary) tale of two disciplines

Title:

Against grand theories: a (cautionary) tale of two disciplines
Proti velkým teoriím: (varovný) příběh dvou disciplín

Creator:

Jedlička, Petr

Identifier:

https://cdk.lib.cas.cz/client/handle/uuid:2a30cc9d-7947-4048-9e47-487fb6d0ab2c
uuid:2a30cc9d-7947-4048-9e47-487fb6d0ab2c
doi:10.46938/tv.2020.470

Subject:

grand theory, metatheory in sociology, metaphilosophy of science, structural functionalism, logical empiricism, relational and analytical sociology, velká teorie, metateorie v sociologii, metafilosofie vědy, strukturální funkcionalismus, logický empirismus, and relační a analytická sociologie

Type:

model:article and TEXT

Format:

bez média and svazek

Description:

In this paper, I combine an exposition of the historical development of sociology and the philosophy of science from the era of grand theories onwards, with an explication as to why the grand theories have failed. First, I trace some parallels in the history of each of the disciplines. After presenting their chronological development, I scrutinize the metatheoretical findings about the disciplines and examine the main ontological and epistemic reasons why attempts at these general theories or frameworks have not succeeded. Among them are the lack of a universal methodology and of a theoretical core, together with the impossibility of achieving a common objective view. On this basis I conclude that general theories or frameworks are not achievable in principle. As it turns out, however, some contemporary social theorists and philosophers still harbor hopes that they can be successfully formulated, or at the least do not rule out such a possibility. Thus, in closing, I argue that the critical points can also be applied to these latest attempts, as the call for grand theories or frameworks has never ceased and returns regularly with each new generation of social theorists and philosophers of science. and Tento článek kombinuje přehled historického vývoje sociologie a filosofie vědy od období „velkých“ teorií s výkladem toho, proč tyto teorie selhaly. V první části sleduji historické paralely v obou těchto disciplínách. Po představení jejich chronologického vývoje analyzuji metateoretické závěry, které z toho vyplývají, a zkoumám hlavní epistemické a ontologické důvody, proč neuspěly – mezi nimi chybějící univerzální metodologii a teoretické jádro i nemožnost dosažení objektivního náhledu. Z toho vyvozuji závěr, že velké teorie nejsou principiálně zkonstruovatelné. Ukazuje se nicméně, že některé současní sociální teoretici i filosofové vědy stále doufají, že takové teorie nebo rámce mohou být úspěšně formulovány, nebo přinejmenším takovou možnost nevylučují. V závěru argumentuji, že kritika vznesená vůči těmto dřívějším teoriím může být uplatněna i na tyto aktuální pokusy. Ukazuje se totiž, že volání po těchto teoriích a rámcích nikdy úplně nepřestalo a opakuje se s každou novou generací sociálních vědců a filosofů vědy.

Language:

Czech

Rights:

http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/
policy:public

Coverage:

175-199

Source:

Teorie vědy | 2020 Volume:42 | Number:2

Harvested from:

CDK

Metadata only:

false