Nemocný po cévní mozkové příhodě - kam s ním?

Title:

Nemocný po cévní mozkové příhodě - kam s ním?
Nemocný po cévní mozkové příhodě - kam s ním?

Creator:

Podivínský, Jiří, Kostecká, Lilia, and Balogová, Kamila

Contributor:

Podivínský, Jiří, Kostecká, Lilia, and Balogová, Kamila

Identifier:

https://cdk.lib.cas.cz/client/handle/uuid:bmc03011182-bfa3787f-eb56-44be-95d3-ea0ca0a3dc25
uuid:bmc03011182-bfa3787f-eb56-44be-95d3-ea0ca0a3dc25
local:bmc03011182
local: bmc03011182

Subject:

cévní mozková příhoda--EKONOMIKA--OŠETŘOVÁNÍ--REHABILITACE, následná péče--METODY--ORGANIZACE A ŘÍZENÍ, hospitalizace, pohybové poruchy--DIAGNÓZA--ETIOLOGIE, domácí ošetřování, domovy pro seniory, pečovatelské domovy, lidé, and staří

Type:

model:article, article, Text, and TEXT

Description:

Iktus není jen zdravotně sociálním problémem, ale představuje i velkou ekonomickou zátěž pro společnost. Je ovšem také nesporné, že lze významně snížit morbilitu a mortalitu dokonalejší organizací péče, urgentní diagnostikou a léčbou a správnou rehabilitační péčí. Mítink Evropské společnosti péče o cévní a mozkové příhody se konal v listopadu 1995 ve švédském Helsigborgu. Výsledkem je Helsingborgská deklarace, která ve 13 bodech a dvou částech shrnuje hlavní komplexní cíle péče o nemocné. Předmětem sdělení není patofyziologická ani léčebná problematika iktu, ale spíše podnět k zamyšlení. Péče o akutní Stavy doznala jistě v posledních několika letech jedinečných možností. Sekundární prevence a patřičný zájem o další osud nemocného, na které se snaží autoři poukázat, jsou z více příčin nedostatečné. Státní zdravotnická zařízení jsou systémem financování nucena k omezené době hospitalizace, nemocní jsou předkládáni z oddělení nemocnic mnohdy předčasně do ústavů následné péče. Tato zařízení mnohdy nemají personální ani věcné vybavení a finanční krytí pro komplexní potřebnou terapii. Rehabilitační pracovníci namnoze nejsou vedeni k problematice rehabilitace hemiparetiků. Kam tedy s pacientem po CMP?, Stroke presents not only a health and social problem but also a great economic burden for the society. However, morbidity and mortality can undoubtedly be significantly lowered by more efficient organization of patient care, by urgent diagnostics and therapy and by appropriate rehabilitative care. The Pan European Consensus Meeting on Stroke Management took place in Swedish Helsingborg in November 1995 and resulted in the Helsingborg Declaration, which summarizes, in 13 items and two parts, the principal complex goals of patient care.The subjea of the present communication is not the pathophysiology or therapy of stroke but rather an encouragement to refleaion. Acute care has certainly made extraordinary progress in the past few years. However, secondary prevention and interest in the further fate of the patient are insufficient and the authors point to several causes. State health care facilities are pressed by their financial system into limited hospitalization periods, the patients are often too early transferred from hospital wards into institutions of long-term care. These facilities often lack personal and material resources and financial backing necessary to provide complex therapy as needed. Rehabilitation therapists are often not lead into specialized rehabilitation of hemiparesis. The question then is: Where to put a stroke patient?, Jiří Podivínský, Lilia Kostecká, Kamila Balogová, Lit: 3, and Souhrn: eng

Language:

Czech and English

Rights:

http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/
policy:public

Relation:

Česká geriatrická revue--MED00012666

Source:

Česká geriatrická revue : odborný časopis České gerontologické a geriatrické společnosti | 2003 Volume:1 | Number:2

Harvested from:

CDK

Metadata only:

false

Date:

2003