Ultrastructural analysis of the reactivity of human Langerhans cells at various time intervals after the administration of 2,4-dinitrochlorobenzene

Title:

Ultrastructural analysis of the reactivity of human Langerhans cells at various time intervals after the administration of 2,4-dinitrochlorobenzene
Ultrastructural analysis of the reactivity of human Langerhans cells at various time intervals after the administration of 2,4-dinitrochlorobenzene

Creator:

Schramlová, Jana, Mardešičová, Libuše, Barták, Pavel, and Vaněk, M.

Contributor:

Schramlová, Jana, Mardešičová, Libuše, Barták, Pavel , 1927-2013, and Vaněk, M.

Identifier:

https://cdk.lib.cas.cz/client/handle/uuid:bmc07011957-5da83a6a-b05f-4208-9057-02d13513f0c9
uuid:bmc07011957-5da83a6a-b05f-4208-9057-02d13513f0c9
local:bmc07011957
local: bmc07011957

Subject:

Langerhansovy buňky--fyziologie--účinky léků--ultrasonografie, tenkojehlová biopsie--metody--využití, kůže - nemoci metabolické--metabolismus, epidermis--účinky léků--ultrasonografie, dinitrochlorbenzen--aplikace a dávkování--škodlivé účinky, cytoplazmatická granula--imunologie--účinky léků, elektronová mikroskopie--metody--využití, and lidé

Type:

model:article, article, Text, and TEXT

Description:

Cíl studie: Cílem této studie bylo morfologické zhodnocení vlivu DNCB na Langerhansovy buňky v epidermis v různých časových obdobích a najít vhodný test in vivo, který by charakterizoval imunoreaktivitu LCs a tím i celé kůže. Materiál a metody: Dvaceti dobrovolníkům byly aplikovány 0,2 ml DNCB (2,4-dinitrochlorobenzen) v acetonu na kůži levého předloktí. Kožní biopsie byly odebírány kožními průbojníky o průměru 3 mm do hloubky 2 mm v intervalech 1, 3, 10, 30 minut a 72 hodin po aplikaci. Výsledky: Sledovali jsme nejen morfologické změny těl Langerhansových buněk (LCs), ale také jejich dendritů. Zjistili jsme, že dendrity těchto buněk procházejí obdobnými morfologickými změnami jako těla LCs a že jejich ultrastrukturální složení je rovněž obrazem aktivace buněk. Naše nálezy potvrzují vznik Birbeckových granul (Bgs) jako ligand receptor zprostředkovanou endocytózu, což bylo nejvíce patrné u skupiny II, kde aktivace LCs probíhala rychleji, bouřlivěji a Bgs byla zachycena ve spojení s plazmatickou membránou v dendritech i v těle buněk. Dále jsme prokázali Birbeckovým granulím podobné struktury, zachycené v dendritech LCs skupiny II. Jsou projevem zvýšené reaktivity těchto buněk a nikoli jiným typem LCs. Současně s objevením Bgs v cytoplazmě Langerhansových buněk vznikají v cytoplazmě MIIC kompartmenty, jejichž množství převládá v období, kdy Langerhansovy buňky opouštějí epidermis. Závěr: Zjistili jsme, že za 30 minut po aplikaci 0,1% DNCB je možné posuzovat stupeň reaktivity kůže, protože 30 minut po aplikaci je aktivace LCs již plně rozvinuta. Domníváme se, že použitá koncentrace je dostatečná pro test vyvolávající aktivaci LCs a že přitom nemůže nepříznivě ovlivnit pacienta. Použití bioptických jehel malého průměru je šetrné, neboť jejich hloubka zasahuje jen epidermis a svrchní části koria, a není třeba užívat místní znecitlivění., Objective: The goals of this study were to assess morphologically the DNCB effect on Langerhans cells in the epidermis at different time intervals and to devise an in vivo test for characterization of immunoreactivity of Langerhans cells and thus of the whole skin. Methods: Reactivity of Langerhans cells (LCs) at different time intervals after the application of 0.1 % 2,4- -dinitrochlorobenzene (DNCB) on the skin of 20 volunteers was studied. Skin biopsy specimens were investigated 1, 3, 10, 30 minutes and 72 hours after DNCB application. Results: The dendrites underwent similar morphological changes as the bodies of Langerhans cells and the ultrastructural composition of the former also reflected cell activation. Other investigators did not previously pay attention to the dendrites. Our findings confirm formation of Birbeck granules (Bgs) resulting from ligand-receptor mediated endocytosis, most evident in group II where LCs showed more rapid and more vigorous activation and Bgs connected to the plasma membrane were detected in both dendrites and cell bodies. Furthermore, Birbeck granule-like structures were found in group II LCs dendrites. They reflect enhanced reactivity of these cells that do not represent a different type of LCs. A majority of the intracellular MHC class II molecules were found in vesicular structures, the so-called MHC-II compartment (MIIC). Simultaneously with Bgs, MIIC compartments develop in the cytoplasm and are most abundant at the moment when LCs leave the epidermis. Conclusions: We found that within 30 minutes after DNCB application, skin reactivity can be assessed, since at that interval the activation of Langerhans cells is fully completed. We suppose that the DNCB concentration used is sufficient for testing activation of Langerhans cells and at the same time no harm to the patient is to be expected. The use of biopsy needles of a small diameter is safe since the puncture affects only the epidermis and the upper layer of the corium and thus the use of local anaesthesia can be avoided., Jana Schramlová, L. Mardešičová, Pavel Barták, and Lit. 26

Language:

Czech and English

Rights:

http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/
policy:public

Relation:

Klinická biochemie a metabolismus--MED00011026

Source:

Klinická biochemie a metabolismus : časopis České společnosti klinické biochemie | 2007 Volume:15 | Number:1

Harvested from:

CDK

Metadata only:

false

Date:

2007