Hodnocení efektivity tyreoeliminace radiojódem u diferencovaného karcinomu štítné žlázy

Title:

Hodnocení efektivity tyreoeliminace radiojódem u diferencovaného karcinomu štítné žlázy
Hodnocení efektivity tyreoeliminace radiojódem u diferencovaného karcinomu štítné žlázy
Evaluation of the effectiveness of radioiodine ablation for differentiated thyroid carcinoma

Creator:

Dedek, Vladimír, Formánek, Martin, and Matoušek, Petr

Contributor:

Dedek, Vladimír, Formánek, Martin, and Matoušek, Petr

Identifier:

https://cdk.lib.cas.cz/client/handle/uuid:bmc14067225-b3a76dd1-46e1-4f54-86d4-7c945a299e39
uuid:bmc14067225-b3a76dd1-46e1-4f54-86d4-7c945a299e39
local:bmc14067225
local: bmc14067225

Subject:

lidé, prospektivní studie, nádory štítné žlázy--chirurgie--radioterapie, karcinom papilární--chirurgie--radioterapie, karcinom papilární folikulární--chirurgie--radioterapie, tyreoidektomie, thyreoglobulin--krev, tomografie emisní počítačová, celotělové zobrazování, výsledek terapie, terapie opakovaná--statistika a číselné údaje, reziduální nádor--radioterapie, kombinovaná terapie, dávkování radioterapie, radioizotopy jodu--aplikace a dávkování--terapeutické užití, tyreoablace radiojódem, diferencovaný karcinom štítné žlázy, and thyreoablace

Type:

model:article, article, Text, and TEXT

Format:

braille, text, and regular print

Description:

Úvod: Součástí terapeutického postupu u diferencovaného karcinomu šítné žlázy (DTC) je po chirurgické léčbě tyreoeliminace zbytků štítné žlázy radiojódem (RJ). Cíl: Hodnocení úspěšnosti tyreoeliminace radiojódem (TERJ) u nemocných operovaných na ORL klinice ve Fakultní nemocnici Ostrava (FNO) v letech 2007–2012. Materiál: 131 nemocných s DTC po téměř totální tyreoidektomii (nTTE), z toho 109 pacientů s papilárním (83 %) a 22 s folikulárním karcinomem (17 %). Zastoupení podle velikosti primárního tumoru: T1 72 pacientů, T2 21 pacientů, T3 5 pacientů, u 33 pacientů.nebyla velikost tumoru zjištěna (Tx). Metodika: Hospitalizace na KNM za 5–6 týdnů po nTTE v hypotyreóze, provedení scintigrafie oblasti krku s vizuálním hodnocením zbytků tyreoidální tkáně, podání tyreoablační dávky 3,7 GBq 131I, rehospitalizace za 6 měsíců v myxedému, celotělová scintigrafie po diagnostické dávce 110–185 MBq 131I. Kritériem úspěšné TERJ je negativní nález v oblasti krku při scintigrafii. Sledovali jsme také efektivitu TERJ v závislosti na vstupní hladině tyreoglobulinu (Tg). Výsledky: Při kontrolní celotělové scintigrafii nebyla patrná na krku žádná tyreoidální tkáň u 105 ze 131 nemocných (80 %). Ve 26 případech (20 %) TERJ nebyla úspěšná a byla nutná další terapie RJ. Pravděpodobnost úspěšné TERJ pro hladinu Tg <1 µg/l byla 8:1, pro Tg mezi 1–10 µg/l 4,25:1 a pro Tg >10 µg/l 0,75:1. Závěr: Úspěšnost TERJ v 80 % případů je srovnatelná s literárními údaji a svědčí pro uspokojivou radikalitu operací prováděných na ORL klinice FNO. Vstupní hladina tyreoglobulinu je důležitý faktor predikce úspěšnosti radioablace zbytků štítné žlázy a při jeho vyšších hladinách (obvykle nad 10 µg/l) preferujeme při kontrolní hospitalizaci přímé podání léčebné dávky 131I., x, Vladimír Dedek, Martin Formánek, Petr Matoušek, and Literatura

Language:

Czech and English

Rights:

http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/
policy:public

Relation:

Nukleární medicína--MED00178642

Source:

Nukleární medicína : molekulární výzkum, diagnostika a terapie | 2014 Volume:3 | Number:2

Harvested from:

CDK

Metadata only:

false

Date:

2014