The Epigravettian of Kůlna cave? A revision of artefacts

Title:

The Epigravettian of Kůlna cave? A revision of artefacts
Epigravettien v jeskyni Kůlna? Revize dostupných nálezů

Creator:

Nerudová, Zdeňka and Moník, Martin

Identifier:

https://cdk.lib.cas.cz/client/handle/uuid:de6ef597-f85d-424d-ad25-9e8a7eaac9b3
uuid:de6ef597-f85d-424d-ad25-9e8a7eaac9b3

Subject:

Epigravettian, Kůlna Cave, knapping technology, chert of Olomučany type, GIS, epigravettien, jeskyně Kůlna, technologie kamenné industrie, and rohovec typu Olomučany

Type:

model:article and TEXT

Format:

bez média and svazek

Description:

Several archaeological artefacts from Kůlna Cave (Blansko disctrict, Czech Republic) date its settlement to the last 250 thousand years. The stratigraphy both inside the cave and at the entrance was complicated, so that macroscopically similar sediments may have comprised of Magdalenian, Gravettian, and Micoquian industries. The first radiocarbon dates surprisingly showed one Epigravettian date, obtained from an animal bone from layer 5, supposedly belonging to the Magdalenian. Also, a further series of dates from strictly controlled contexts (i.e., those definitely correlated with a single layer) showed interstratification of finds between layers. The question of whether there was indeed an Epigravettian settlement phase of the cave was tested with the analysis of butts of debitage, and preserved cores from layers 5 and 6, to specify the used knapping technology. It became clear that the used technology was uniform throughout Magdalenian layers 5 and 6, but spatial analysis of hearths and heated artefacts indicate these were likely to have been disturbed and may also include older material. and Jeskyně Kůlna (okr. Blansko, Česká republika) poskytla velké množství archeologických nálezů, dokládající osídlení jeskyně po dobu posledních 250 tisíc let. Stratigrafická situace uvnitř i v sondách ve vstupu do jeskyně nebyla jednoduchá a proto se v makroskopicky témž sedimentu mohly nalézt společně industrie magdalénienu, gravettienu a micoquienu. Překvapením bylo první radiokarbonové datování, ve kterém bylo mimo jiných dat získáno datum odpovídající dnes epigravettienu, pocházející ale ze zvířecí kosti z vrstvy 5, která měla náležet magdalénienu. I další série radiokarbonových dat přes to, že vzorky byly důsledně kontrolovány, aby jejich asociace s patřičnou vrstvou byla jistá, přinesla další doklady interstratifikace nálezů mezi vrstvami. Bylo otázkou, zda epigravettienské datum ze zvířecí kosti odpovídá nějakému epizodickému osídlení jeskyně, nebo zda jde jen o náhodně zavlečenou kost do jeskynní stratigrafie. Byla proto provedena analýza charakteru patek debitáže a dochovaných jader, pocházejících z vrstvy 5 a 6 za účelem identifikace technologie jejich sbíjení. Ukázalo se, že technologie sbíjení je v magdalénienských vrstvách uniformní, ale prostorová analýza ohnišť a teplem ovlivněných artefaktů nevylučuje promíchání vrstev včetně intruze staršího materiálu.

Language:

Czech

Rights:

http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/
policy:public

Coverage:

567-588

Source:

Archeologické rozhledy | 2019 Volume:71 | Number:4

Harvested from:

CDK

Metadata only:

false