Psychometrické ověření české verze škály sklonu k nudě (Boredom proneness scale): faktorová struktura, vnitřní konzistence, konceptuální souvislosti

Title:

Psychometrické ověření české verze škály sklonu k nudě (Boredom proneness scale): faktorová struktura, vnitřní konzistence, konceptuální souvislosti
Psychometric properties of the Czech version of the Boredom proneness scale: factor structure, internal consistency, conceptual relations

Creator:

Urbanová, Denisa, Pavelková, Isabella, and Boháčová, Aneta

Identifier:

https://cdk.lib.cas.cz/client/handle/uuid:fdea13da-4160-456d-b1aa-0745c7cf432b
uuid:fdea13da-4160-456d-b1aa-0745c7cf432b
doi:10.51561/cspsych.66.3.272

Subject:

boredom, boredom proneness, Boredom pronenness scale, psychometric properties, factor analysis, nuda, sklon k nudě, Škála sklonu k nudě, psychometrické vlastnosti, and faktorová analýza

Type:

model:article and TEXT

Format:

počítač and online zdroj

Description:

Objectives. The study is focused on psychomet-ric properties of the Czech version of the Bore-dom Proneness Scale (BPS) evaluation. Sample and settings. The scale was completed by 661 secondary school students aged between 15 to 24 (M=17; SD=1,36) together with other measures of related constructs. Statistical analysis. Statistical analyses were realised using the environment of IBM SPSS Statistics (ver. 27) and JASP. Cronbachʼs α and McDonaldʼs ω were used to assess the internal consistency. Confirmatory factor analyses were performed to test the discriminant validity of different existing models. As none of them was of a good fit to the present data, exploratory fac-tor analysis using the Principal axis factoring method with promax solution was used to re-veal specific factor structure within this sample. Correlation analysis was used for convergent validity estimation. Differencies between men and women and with regard to grade point av-erage were assessed using Mann-Whitney and Kruskal-Wallis tests. Results. The internal consistency of the BPS total score was adequate, but the item analysis did not confirm the scale to be unidimensional within this sample. Three factor models derived from previous research studies were tested us-ing the CFAs, but none of them was of a reason-able fit to the data. Based on the results of EFA, three-factor solution appeared to be the best fit to the sample. Despite the fact that one of the re-vealed factors could not have been fully mathe-matically supported, itʼs validity and conceptual value within the BPS construct and with regard to other measured variables is further corrobo-rated in this study. The study results indicate that three-factor solution brings at least more subtle findings with regard to the relationship between the BPS and related constructs. Directions for further scale development and improvement are outlined in order to maximalize the research and diagnostic potential of the scale. Limitations: The major study limitation is relat-ed to the low representativeness of the research sample. Therefore, further research with differ-ent population samples is needed. and Cíle. Cílem studie bylo ověřit psychometrické charakteristiky české verze Škály sklonu k nudě (Boredom Proneness Scale; BPS). Metoda. Škála byla administrována 661 žákům středních škol ve věku 15 až 24 let (M = 17; SD = 1,36) spolu s dalšími nástroji měřícími příbuz-né konstrukty. Statistické analýzy. Veškeré statistické analýzy byly realizovány v prostředí IBM SPSS Statis-tics (ver. 27) a JASP. Vnitřní konzistence byla ověřována s využitím koeficientů reliability Cronbachovo α a McDonaldovo ω. Byly reali-zovány konfirmační faktorové analýzy ověřující diskriminační validitu pro existující faktorové modely. Faktorová struktura u daného vzorku byla následně zjišťována metodou PAF s šik-mým řešením Promax. Konvergentní validita byla zjišťována s využitím korelační analýzy a pro zhodnocení rozdílů z hlediska pohlaví a studijního průměru bylo použito testů Mann--Whitney a Kruskal-Wallis. Výsledky. Vnitřní konzistence pro celkový skór BPS se ukázala být adekvátní, položková analý-za však vyloučila unidimenzionalitu škály. S vy-užitím konfirmačních faktorových analýz byly testovány tři faktorové modely z předchozích výzkumů, avšak žádný z nich nevykázal dosta-tečnou shodu s daty. Metodou explorační fak-torové analýzy bylo u českého vzorku následně identifikováno jako nejvhodnější třífaktorové řešení. Přestože se nepodařilo jeden z faktorů z matematického hlediska obhájit, jeho validita a konceptuální hodnota vzhledem k celkovému konstruktu BPS a dalším proměnným se ukazu-je v rámci tohoto výzkumu jako opodstatněná. Výsledky studie naznačují, že faktorové řešení o minimálně třech faktorech přináší detailnější výsledky, pokud jde o vztah BPS k příbuzným konstruktům. Výsledky studie přinášejí dopo-ručení pro další práci na vývoji škály tak, aby byl plně využit její výzkumný i diagnostický potenciál. Omezení studie. S ohledem na nereprezenta-tivnost výzkumného vzorku je pro budoucí výzkum v této oblasti potřebné zahrnutí také dal-ších populačních souborů.

Language:

Czech

Rights:

http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/
policy:public

Coverage:

272-297

Source:

Československá psychologie | 2022 Volume:66 | Number:3

Harvested from:

CDK

Metadata only:

false