The problem of decomposing a given covariance matrix as the sum of a positive semi-definite matrix of given rank and a positive semi-definite diagonal matrix, is considered. We present a projection-type algorithm to address this problem. This algorithm appears to perform extremely well and is extremely fast even when the given covariance matrix has a very large dimension. The effectiveness of the algorithm is assessed through simulation studies and by applications to three real benchmark datasets that are considered. A local convergence analysis of the algorithm is also presented.
Studie představuje konstrukt potřeby kognitivního uzavření, historii jeho měření a českou verzi Krátké škály potřeby kognitivního uzavření (NFCS-15-CZ). Cílem studie je prezentovat základní psychometrické charakteristiky škály NFCS-15-CZ – faktorovou validitu, invarianci měření a reliabilitu. Analýzy využívají dvou vzorků z projektů Cesty do dospělosti (N = 1405) a Od rozhodnosti k autoritářství (N = 1367). Výsledky konfirmačních analýz podporují jednofaktorovou interpretaci škály a svědčí pro její přijatelnou vnitřní konzistenci, v souladu s parametry původní anglické verze. Jednofaktorový model měření se jeví být invariantní vzhledem k pohlaví, způsobu administrace i opakovanému měření. Slabinou škály je nerovnoměrné pokrytí všech faset konstruktu. Diskutované nedostatky škály spojené s její krátkostí a nedostatky některých položek ji určují spíše k výzkumnému užití ve strukturních modelech. and The study concisely introduces the construct of the need for cognitive closure, the history of its measurement and the Czech version of the Brief Need for Cognitive Closure Scale (NFCS- 15-CZ). The goal of the study is to present the basic psychometric properties of the NFCS-15- CZ – its factor validity, measurement invariance and reliability. Analyses use two samples from projects Paths to adulthood (N = 1405) and From Decisiveness to Authoritarianism (N = 1367). The results of confirmatory models support unidimensional interpretation of the scale and sufficient internal consistency in line with published properties of the original version. The unidimensional model is invariant with respect to gender, mode of administration and repeated administration. A weakness of the scale lies in its uneven coverage of all the construct’s facets. Discussed shortcomings of the scale related to its shortness and limitations of some items imply the scale should be used in research preferably in structural models.
Cílem dvou provedených studií je zjišťování psychometrických vlastností české verze Škály na měření důležitosti morální identity. Škála se skládá z devíti morálních vlastností vystihujících morální osobnost. Měří dvě dimenze morální identity, internalizaci a symbolizaci. Pro analýzu jsme si zvolili autory originální 13 položkovou škálu. Na základě statistické analýzy v pilotní studii (n = 163) jsme z původní škály vyloučili dvě položky, které nesplňovaly stanovená psychometrická kritéria. V druhé studii, na jiném souboru respondentů (n = 185), jsme následně ověřovali míru interní konzistence upravené 11 položkové škály. Konstruktovou validitu jsme měřili pomocí nástrojů měřících morální vyvázání a podvádění v práci. Na základě dosažených výsledků v naší studii doporučujeme zvážit pro použití v české populaci námi navrhovanou, jedenácti položkovou alternativu dotazníku, u které jsme zjistili dostatečně dobré základní psychometrické charakteristiky. and Two studies aim to determine the psychometric properties of the Czech version of The SelfImportance of Moral Identity Scale (Aquino, Reed, 2002). The scale consists of nine moral personality qualities that measure two dimensions of moral identity: internalization and symbolization. For the analysis, we chose the authors' 13-item scale originally proposed. Based on the statistical analysis in the pilot study (n = 163), we excluded from the original scale two items that did not meet the established psychometric criteria. In the second study, on a different set of respondents (n = 185), we subsequently verified the degree of internal consistency of the adjusted 11-item scale. We measured construct validity using tools measuring moral untying and cheating at work. Based on the results obtained in our study, we recommend considering the proposed eleven-item alternative of the questionnaire for use in the Czech population, for which we found sufficiently good basic psychometric characteristics.
Objectives. The study focuses on the emotional intelligence (hereafter „EI“) of members of the Police of the Czech Republic and on its differences according to the selected demographic characteristics (gender, age, and education). The outcomes are subsequently compared with the results of the general population. Sample and setting. The research sample comprised 531 adult respondents (222 police officers and 309 members of the general population). SEIS self-description questionnaire and anamnestic questionnaire were used to measure selected variables. Hypotheses. The authors assumed that the police officers would show a higher level of overall EI and particular EI factors than the general population. A higher level of overall EI would occur in female, higher age, and higher education groups – for both police members and the general population. Statistical analysis. The analysis of the data was focused on the determination of the factors forming EI by exploratory factor analysis, non-parametric tests were used to verify the hypotheses. Results. There was no statistically significant difference found between the police officers and the common population in total EI, only in particular EI factors. While no difference between gender, age, or education groups and overall EI was indicated among the police officers, significant differences between all variables were revealed among the general population. When dividing the sample according to gender and type, statistically significant differences were found with the men from the general population scoring the lowest compared to the highest score of policewomen. Study limitation. Given the sampling method, caution must be exercised to generalise the findings. A self-description method was used to measure EI. and Cíle. Studie se zabývá emoční inteligencí (EI) příslušníků Policie České republiky a jejími rozdíly dle vybraných demografických charak-teristik (pohlaví, věk, vzdělání). Výsledky jsou srovnávány s hodnotami zjištěnými u běžné po-pulace. Výzkumný soubor a procedura. Výzkumný vzorek je tvořen celkem 531 dospělými respon-denty, z toho bylo 222 policistů a 309 proban-dů z běžné populace. Zvolené proměnné byly měřeny pomocí sebepopisného dotazníku SEIS a anamnestického dotazníku.Hypotézy. Autorky předpokládaly, že příslušníci Policie ČR budou vykazovat vyšší úroveň cel-kové EI a vyšší hodnoty u všech faktorů EI než běžná populace. Dále předpokládaly, že vyšší úroveň celkové EI se bude u policistů i běžné populace vyskytovat u skupin s ženským pohla-vím, vyšším věkem a vyšším vzděláním. Statistická analýza. Analýza dat byla zaměřena na stanovení faktorů tvořících EI pomocí explo-rační faktorové analýzy, pro ověřování hypotéz byly využity neparametrické testy.Výsledky. Výsledky výzkumu neprokázaly exis-tenci statisticky signifikantního rozdílu mezi policisty a běžnou populací v celkové EI, byly však nalezeny rozdíly v jednotlivých faktorech. Zatímco nebyly objeveny rozdíly v celkové EI u skupin policistů dle pohlaví, věku a vzdělá-ní, v souboru běžné populace se tyto rozdíly projevily. Při rozčlenění hodnot celkové EI dle příslušnosti ke vzorku a pohlaví byly shledány statisticky signifikantní rozdíly, kdy muži z běž-né populace skórovali níže oproti ženám – po-licistkám.Omezení studie. Vzhledem k metodě výběru vzorku je zobecnitelnost výsledků limitována. K měření EI byla využita sebepopisná metoda.
At present days, the requirements on reliability analysis of power oil transformers are increasing in technical practice. Properly estimated reliability characteristics inform the user how to service machine, and such estimation also saves the user‘s financial means. In the first part of this paper, the models for estimating reliability characteristics only from a set of times to failure of power oil transformers are described. Additionally, the Cox model, which enables for such machines to complete reliability analysis with diagnostic measurements, is introduced. In the last part of this paper, the Cox model is enhanced by factor analysis and moreover, the acquired results are compared with real behaviour of tested power oil transformers during operation. and Obsahuje seznam literatury
Faktorovou analýzou údajů získaných Gesellovou vývojovou zkouškou u souboru 59 českých dětí ve věku 24 – 36 měsíců byly zjištěny 3 poměrně nezávislé faktory. Podle toho, které stupnice sytí, byly nazvány „Psychomotorický“, „Psychosociální“ a „Hrubě-motorický“ faktor a v tomto smyslu interpretovány. Výsledky jsou uvedeny na podporu diferenciačně-integračního pojetí individuálního vývoje v raném věku.
Objective. The Chronic Pain Acceptance Questionnaire – Symptoms (CPAQ-S, 20 items) measures patients’ acceptance of their symptoms. The questionnaire was created by reframing the Chronic Pain Acceptance Questionnaire-20 (CPAQ-20). This study describes the Czech validation of the full and short CPAQ-S forms.Sample and settings. The final sample consisted of 368 patients (71% female) recruited at seven clinical sites in the Czech Republic. Hypotheses. A hypothesized two-dimensional factor structure (Activity Engagement and Symptom Willingness) was tested together with other theoretically relevant factor solutions.Statistical analyses. An ordinal confirmatory and exploratory factor analysis were employed. Results. None of the theory-driven factor structures were confirmed in the CPAQ-S-20, and exploratory factor analysis did not yield any satisfactory factor solution. However, an eightitem version (CPAQ-S-8) was derived based on the factor analysis that was characterized by good psychometric properties even when retaining important facets of the expected two-factor structure (i.e., Activity Engagement and Symptom Willingness).Limitations. While the sample heterogeneity was conceived as a strength of the study, an underlying noninvariance across different types of complaints could have caused unsatisfactory functioning of the scale. and Cíl. Škála Chronic Pain Acceptance Questionnaire (20položková verze) měřící přijetí chronické bolesti byla adaptována k měření přijetí obecných chronických obtíží pacientů klinických zařízení: Chronic Pain Acceptance Questionnaire – Symptoms. Tato studie popisuje českou adaptaci plné a zkrácené (CPAQ-S) verze škály. Vzorek. Finální vzorek sestával z 368 pacientů (71 % žen) ze sedmi klinických zařízení v České republice. Hypotézy. Předpokládaná dvoufaktorová struktura (Zapojení do aktivit navzdory bolesti a Ochota snášet symptomy) byla testována společně s dalšími teoreticky relevantními modely. Statistické analýzy. Byla použita ordinální konfirmační a následná explorační faktorová analýza. Výsledky. Žádný z testovaných faktorových modelů CPAQ-S-20 nebyl podpořen daty. Využití explorační faktorové analýzy nepřineslo žádnou přidanou informační hodnotu. Empiricky odvozená osmi-položková verze škály (CPAQ-S-8) byla charakterizována poměrně dobrými psychometrickými vlastnostmi i po zachování očekávané dvoufaktorové struktury tj., Zapojení do aktivit navzdory bolesti a Ochota snášet symptomy. Limity. Zatímco heterogenitu vzorku je možné vnímat jako silnou stránku studie, heterogenita různých typů obtíží, jimiž pacienti ve vzorku trpěli, mohla způsobit neuspokojivé fungování škály.
Objectives. The study is focused on psychomet-ric properties of the Czech version of the Bore-dom Proneness Scale (BPS) evaluation. Sample and settings. The scale was completed by 661 secondary school students aged between 15 to 24 (M=17; SD=1,36) together with other measures of related constructs. Statistical analysis. Statistical analyses were realised using the environment of IBM SPSS Statistics (ver. 27) and JASP. Cronbachʼs α and McDonaldʼs ω were used to assess the internal consistency. Confirmatory factor analyses were performed to test the discriminant validity of different existing models. As none of them was of a good fit to the present data, exploratory fac-tor analysis using the Principal axis factoring method with promax solution was used to re-veal specific factor structure within this sample. Correlation analysis was used for convergent validity estimation. Differencies between men and women and with regard to grade point av-erage were assessed using Mann-Whitney and Kruskal-Wallis tests. Results. The internal consistency of the BPS total score was adequate, but the item analysis did not confirm the scale to be unidimensional within this sample. Three factor models derived from previous research studies were tested us-ing the CFAs, but none of them was of a reason-able fit to the data. Based on the results of EFA, three-factor solution appeared to be the best fit to the sample. Despite the fact that one of the re-vealed factors could not have been fully mathe-matically supported, itʼs validity and conceptual value within the BPS construct and with regard to other measured variables is further corrobo-rated in this study. The study results indicate that three-factor solution brings at least more subtle findings with regard to the relationship between the BPS and related constructs. Directions for further scale development and improvement are outlined in order to maximalize the research and diagnostic potential of the scale. Limitations: The major study limitation is relat-ed to the low representativeness of the research sample. Therefore, further research with differ-ent population samples is needed. and Cíle. Cílem studie bylo ověřit psychometrické charakteristiky české verze Škály sklonu k nudě (Boredom Proneness Scale; BPS). Metoda. Škála byla administrována 661 žákům středních škol ve věku 15 až 24 let (M = 17; SD = 1,36) spolu s dalšími nástroji měřícími příbuz-né konstrukty. Statistické analýzy. Veškeré statistické analýzy byly realizovány v prostředí IBM SPSS Statis-tics (ver. 27) a JASP. Vnitřní konzistence byla ověřována s využitím koeficientů reliability Cronbachovo α a McDonaldovo ω. Byly reali-zovány konfirmační faktorové analýzy ověřující diskriminační validitu pro existující faktorové modely. Faktorová struktura u daného vzorku byla následně zjišťována metodou PAF s šik-mým řešením Promax. Konvergentní validita byla zjišťována s využitím korelační analýzy a pro zhodnocení rozdílů z hlediska pohlaví a studijního průměru bylo použito testů Mann--Whitney a Kruskal-Wallis. Výsledky. Vnitřní konzistence pro celkový skór BPS se ukázala být adekvátní, položková analý-za však vyloučila unidimenzionalitu škály. S vy-užitím konfirmačních faktorových analýz byly testovány tři faktorové modely z předchozích výzkumů, avšak žádný z nich nevykázal dosta-tečnou shodu s daty. Metodou explorační fak-torové analýzy bylo u českého vzorku následně identifikováno jako nejvhodnější třífaktorové řešení. Přestože se nepodařilo jeden z faktorů z matematického hlediska obhájit, jeho validita a konceptuální hodnota vzhledem k celkovému konstruktu BPS a dalším proměnným se ukazu-je v rámci tohoto výzkumu jako opodstatněná. Výsledky studie naznačují, že faktorové řešení o minimálně třech faktorech přináší detailnější výsledky, pokud jde o vztah BPS k příbuzným konstruktům. Výsledky studie přinášejí dopo-ručení pro další práci na vývoji škály tak, aby byl plně využit její výzkumný i diagnostický potenciál. Omezení studie. S ohledem na nereprezenta-tivnost výzkumného vzorku je pro budoucí výzkum v této oblasti potřebné zahrnutí také dal-ších populačních souborů.