Cieľ: Cieľom štúdie bolo analyzovať faktory ovplyvňujúce dentálnu hygienu, medzi ktoré patrí konzumácia sladkostí a sladených nápojov u školskej mládeže z hľadiska veku a pohlavia a zároveň analyzovať výskyt dentálnej hygieny počas dňa. Metodika: Súbor respondentov tvorilo 1187 žiakov (620 dievčat a 567 chlapcov) vo veku 11, 13 a 15 rokov v oblasti stredného Slovenska. Zber údajov prebiehal v období máj 2010 až jún 2010. Na zber údajov bol použitý štandardizovaný dotazník vytvorený pre potreby HBSC štúdie (Health Behaviour in School – aged Children). Výsledky boli vyhodnotené Chí-kvadrát testom. Výsledky: Sladkosti a kolu v jednotlivých vekových kategóriách konzumuje každý deň alebo viac krát za deň približne tretina respondentov. Výskyt umývania zubov viac ako raz denne je približne rovnaký vo všetkých vekových kategóriách od 53% u 11 ročných chlapcov do 64% u 15 ročných dievčat. Vo všetkých vekových kategóriách dievčatá udávajú častejšie umývanie zubov v porovnaní s chlapcami. Záver: Výsledky poukazujú na zvýšenú konzumáciu sladkostí a koly počas dňa u školskej mládež stredného Slovenska, čo môže spôsobovať zvýšenú kazivosť zubov. Dentálna hygiena je v našom súbore respondentov nedostačujúca. Na základe získaných výsledkov je možné konštatovať, že potreba zvyšovania úrovne vedomostí nielen detí, ale aj rodičov o zásadách správneho stravovania a o zásadách dentálnej hygieny je neodmysliteľnou súčasťou výchovy k zdraviu a preventívnych opatrení v školskom veku., Aim: The aim of the study was to analyse the factors affecting dental hygiene such as consumption of sweets and sweet soft drinks in school-aged pupils in terms of their age and gender and at the same time to analyse the occurrence of dental hygiene during the day. Methods: The set of respondents consisted of 1187 pupils (620 girls and 567 boys) at the age of 11, 13 and 15 years in the area of central Slovakia. The data collection was conducted in the period of May 2010 to June 2010. For data collection was used standardized questionnaire for HBSC studies (Health Behaviour in School–aged Children). The results were analysed by Chi-square test. Results: Approximately one third of respondents in each category consumes sweets and Coca-cola every day or several times a day. The occurrence of cleaning the teeth more than once a day was equally proved in all age groups ranging from 53% in 11 years old boys to 64% in 15 years old girls. The girls of all age groups indicate more frequent cleaning of teeth in comparison with boys. Conclusion: The results show increased consumption of sweets and Cocacola during the day in the school youth from central Slovakia, which may cause an increase in tooth decay. Dental hygiene in our set of respondents is insufficient. Based on the obtained results is possible to state that the need for higher level of knowledge, not only in children but also in parents about the principles of proper diet and proper dental hygiene is the integral part of the preventive measures and health education at school age., Mária Kožuchová, Martina Bašková, and Literatura 18
Cíl: Cílem práce je analyzovat literární přehled faktorů pracovní spokojenosti sester ve vztahu k setrvání sester na pracovišti. Metodika:Zdroje dat - Elektronické databáze: MEDLINE, Wiley Library Online, PubMed, Bibliographia medica Čechoslovaca. Periodika – Kontakt, Profese on-line, Ošetřovatelství a porodní asistence, Ošetrovateľstvo: teória, výskum, vzdelávanie a odborné recenzované publikace. Klíčová slova byla zadávána v databázích publikovaných od roku 1990 nebo později, které zkoumaly pracovní spokojenost sester a její vliv na setrvání sester v práci. Literární výsledky jsou prezentovány v tabulkovém formátu ke komparaci jednotlivých studií. Výsledky: Z celkového počtu 42 sdělení nebo abstraktů, bylo do tohoto přehledu zahrnuto 29 studií, převáţně kvantitativních studií. Byly zjištěny následující prediktory pracovní spokojenosti sester, které ovlivňují jejich záměr setrvat v zaměstnání: (1) pracovní vztahy, (2) pracovní odměny, (3) styl vedení, vztah a podpora manaţera, (4) organizační podpora, stav pracovního prostředí, (5) fyzická a psychická reakce na práci. Závěr: Manaţeři ošetřovatelské péče sehrávají významnou roli v udrţení pracovní spokojenosti sester. Znalosti o proměnných pracovní spokojenosti sester mohou pomoci managementu zdravotnických zařízení implementovat strategie k udrţení spokojenosti sester. Pozornost by měla být směrována zvláště k posílení interpersonálních vztahů a potřebné kapacitě sester v zařízení, k udrţení kvality péče o pacienta., Aim: The aim of this work was to perform a literature review of nurses’ job satisfaction factors with respect to their retention in the workplace. Methods: Data sources – electronic databases: MEDLINE, Wiley Online Library, PubMed, Bibliographia medica Čechoslovaca; journals: Kontakt, Profese on-line, Ošetřovatelství a porodní asistence, Ošetrovateľstvo: teória, výskum, vzdelávanie; and peer-reviewed publications. The key words were entered into the databases published from 1990 or later that have examined the job satisfaction of nurses and its impact on their retention in work. Literature results are presented in a tabular format for the comparison of individual studies. Results: Out of a total of 42 articles or abstracts, 29 – mostly quantitative – studies were included in this review. The following predictors of nurses’ job satisfaction that influence their intention to remain in the workplace were identified: (1) working relationships, (2) job rewards, (3) leadership style, relationship and support of a manager, (4) organizational support, the state of the work environment, and (5) physical and psychological reactions to work. Conclusion: Nursing care managers play an important role in maintaining job satisfaction of nurses. Awareness of the variables of nurses’ job satisfaction can help healthcare facility managers implement strategies to maintain nurses’ job satisfaction. Attention should be directed particularly to strengthening interpersonal relationships and necessary staffing in the facility in order to maintain the quality of patient care., Silvie Haroková, Elena Gurková, and Literatura
Cieľ: Práca má design prierezovej, deskriptívnej štúdie, ktorej cieľom bolo zhodnotiť, aký je vzťah medzi psychickou záťažou, výskytom depresívnej symptomatológie a subjektívnou pohodou u sestier. Metodika: Vzorku respondentov tvorilo 78 sestier pracujúcich v NsP v Levoči a Spišskej Novej Vsi. Na meranie psychickej záťaže bol použitý Meisterov dotazník neuropsychickej záťaže, na meranie výskytu depresie skríningový nástroj Patient Health Questionnaire 9 (PHQ 9) a na meranie subjektívnej pohody Personal Well-Being Index (PWI) pre zdravú dospelú populáciu. Výsledky: Bol potvrdený významný vzťah medzi psychickou záťažou, výskytom depresívnej symptomatológie a subjektívnou pohodou u sestier. Vyššia frekvencia výskytu depresívnej symptomatológie sa u nich spájala s vyššou psychickou záťažou a nižšou subjektívnou pohodou. Významným a zároveň alarmujúcim zistením bolo, že len 28 % sestier uvádzalo nevýznamnú depresívnu symptomatológiu. Až u 50 % sestier bola podľa PHQ 9 prítomná ľahká depresia. Štatisticky významné korelácie boli identifikované medzi všetkými tromi faktormi Meisterovho dotazníka, ako aj jeho hrubým skóre a PHQ 9. Najsilnejšie korelácie boli medzi Faktorom I (preťaženie) a PHQ 9. Záver: Výsledky poukazujú na skutočnosť, ţe práve aspekty pracovného preťaţenia (časová tieseň, problémy a konflikty, vysoká zodpovednosť) môžu u sestier viesť ku častejšiemu prežívaniu jednotlivých symptómov depresie (predovšetkým k únave a zníženému záujmu). V ďalšom výskume navrhujeme sa zamerať na sledovanie vzťahu troch premenných: depresia, burnout a psychická záťaž sestier., Aim: The study has a design of descriptive cross-sectional survey. The aim of this study was to investigate relationship between psychological load, depressive symptomatology and subjective well-being of nurses. Methods: Sample of respondents consisted of 78 nurses from two public hospitals (Levoča and Spišská Nová Ves). To measure the psychological load was used the Meister questionnaire of neuro-psychological load. To measure the incidence of depression was used the screening tool Patient Health Questionnaire 9 (PHQ 9). To measure subjective well-being was used Personal Well-Being Index (PWI) for a healthy adult population. Results: The results indicated that there is a significant correlation between psychological load, depressive symptomatology and subjective well-being of nurses. The higher frequency of depressive symptomatology was associated with higher level of psychological load and lower subjective well-being level. The depressive symptomatology has a significant relation with neuropsychological strain and subjective well-being. Important and at the same time alarming finding was that only 28% of nurses reported insignificant depressive symptomatology. According to PHQ 9 was present mild depression in up to 50% of nurses. Statistically significant correlations were identified between all three factors of Meister questionnaire, as well as his gross score and the PHQ 9. The strongest correlations were between Factor I (overload) a PHQ 9. Conclusion: The results show that mainly aspects of work overload (time constraints, problems and conflicts, high accountability) can lead in nurses to more frequent survival of individual symptoms of depression (especially the fatigue and reduced interests). In further research we propose to focus on monitoring the relationship of three variables: depression, burnout and psychological load of nurses., Elena Gurková, Slávka Macejková, and Literatura 19
Cíl: McCloskeyho a Muellerova škála pracovní spokojenosti sester (McCloskey/Mueller Satisfaction Scale) představuje najčastěji vyuţívaný nástroj měření pracovní spokojenosti sester. Příspěvek má charakter validační studie, jejímţ cílem bylo testovat psychometrické vlastnosti české verze nástroje. V práci jsme porovnávali strukturu české verze s její původní (Mueller, McCloskey, 1990) a později revidovanou verzí (Tourangeau et al., 2006). Metodika: Výzkumný soubor tvořilo 499 všeobecných sester ze šesti nemocnic. Psychometrická analýza nástroje v naší studii byla realizována z aspektu faktorové analýzy a reliability. Ke zjištění dimenzionality nástroje byla pouţita konfirmační a explorační faktorová analýza. V rámci reliability výzkumného nástroje byla zjišťována vnitřní konzistence nástroje prostřednictvím výpočtu Cronbachova alfa koeficientu. Výsledky: Prostřednictvím explorační faktorové analýzy bylo identifikováno sedm faktorů s vlastními hodnotami nad 1. Faktor kontrola a odpovědnost byl sloučen s faktorem uznání a pochvala. Z původní verze nástroje (Mueller, McCloskey, 1990) jsme vyloučili dvanáct poloţek. Na základě výsledků explorační faktorové analýzy české verze navrhujeme její šestifaktorovou strukturu se šesti subškálama – spokojenost se sociálními vztahy a interakcemi; spokojenost s pochvalou a uznáním; spokojenost s plánováním a harmonogramem práce; moţnostmi výzkumu; spokojenost s vnějším ohodnocením a rovnováhou mezi prací a rodinou. Nízkou vnitřní konzistenci jsme zjistili ve dvou subškálách. Závěr: Šestifaktorový model české verze MMSS je konceptuálně konzistentní s původní verzí (Mueller, McCloskey 1990). Naše výsledky faktorové analýzy se více přibliţují k závěrům faktorové analýzy kanadských autorek Tourangeau et al. (2006) neţ výsledkům analýzy původní verze (Mueller, McCloskey, 1990)., Aim: The McCloskey/Mueller Satisfaction Scale represents one of the most often used instrument for measuring satisfaction among nurses. The paper has a character of a validation study, whose aim was to test the psychometric properties of the Czech version of the tool. In the paper we compared the structure of the Czech version with its original (Mueller, McCloskey, 1990) and later revised version (Tourangeau et al., 2006). Methods: The research sample consisted of 499 general nurses from six hospitals. The psychometric analysis of the tool in our study was realized from the acpect of factor analysis and realibility. In order to determine the dimensionality of the tool was used confirmatory and exploratory factor analysis. Within the scope of reliability of research tool was ascertained inner tool consistency using the calculation of Cronbach coefficient alpha. Results: By way of exploratory factor analysis were identified seven factors with its own values above 1. The factor control and responsibility was unified with factor recognition and praise. From the original tool version (Mueller, McCloskey, 1990) we have excluded twelve items. Based on the results of exploratory factor analysis of the Czech version we propose its six-factor structure with its six sub-scales – satisfaction with social relationships a interactions; satisfaction with praise and recognition; satisfaction with planning and work time scheduling; possibilities of research; satisfaction with external assessments and balance of family and work. We have identified low inner consistency in two sub-scales. Conclusion: The six-factor model of the Czech version MMSS is conceptually consistent with the original version (Mueller, McCloskey 1990). Our results of factor analysis come nearer to conclusions of factor analysis of Canadian authors Tourangeau et al., (2006) rather than results of the analysis of original version (Mueller, McCloskey, 1990)., Elena Gurková, Silvie Haroková, Katarína Žiaková, and Literatura 11
Cieľ: Na základe štyroch faktorov – kompetencie a skúsenosti sestry; možnosti a kvalita vzdelávania; stav pacienta; organizačné faktory opísať skúsenosť sestier s využívaním ošetrovateľskej diagnostiky vo výučbe a praxi. Metodika: Na zber empirických údajov sme použili dotazník vlastnej konštrukcie s otvorenými otázkami, zameraný na reflexiu stimulov a bariér pri využívaní ošetrovateľských diagnóz v oblastiach vzdelávanie, klinická prax a výskum. Na spracovanie a vyhodnotenie získaných údajov sme využili kvalitatívnu analýzu dát. Do výskumného súboru boli zaradení štyria respondenti, bývalí študenti doktorandského štúdia. Výsledky: Pri identifikovaní stimulov, ako aj bariér v používaní ošetrovateľských diagnóz dominovali v našom výskume faktory z oblasti vzdelávania, kompetencií a organizácie ošetrovateľskej starostlivosti. Pri identifikácii stimulov a bariér sa respondenti zamerali skôr na technické a administratívne aspekty práce s diagnózami ako na ich praktickú utilizáciu a reálne benefity pre pacienta. Závery: Ošetrovateľské diagnózy v klinickej praxi sú vnímame predovšetkým ako problém teoretického vymedzenia a nie východiska pre intervencie, tak ako to je napríklad pri diagnostike v iných odboroch (v medicíne, psychológii a podobne). Konkrétne príklady benefitov správnej a negatívnych konzekvencií nesprávnej diagnostiky by tak mohli prispieť k efektívnejšiemu prepojeniu teórie s praxou vo vzdelávaní. Pri prekonávaní bariéry v tejto oblasti je nutné zamerať sa najprv na kultiváciu postoja sestier a praktický význam diagnostikovania., Aim: Regarding four factors - the competence and experience of nurses, opportunities and quality of education, complexity of a patient’s situation, and organizational factors - describe the experience with the use of nursing diagnosis in nursing education and practice. Methods: To collect empirical data, we used a questionnaire of our own design with open questions, focused on the reflection of incentives and barriers by using nursing diagnoses in the areas of education, clinical practice and research. For the processing and evaluation of the data, we used qualitative data analysis. Four respondents, former PhD students were included in the research file. Results: To identify incentives as well as barriers by using nursing diagnoses factors of education, competence and organization of nursing care dominated in our study. When identifying the incentives and barriers to the use of nursing diagnoses in our study were dominated by. In addition to this respondents focused more on the technical and administrative working aspects with diagnoses as to their practical utilization and real benefits to the patient. Conclusion: Nursing diagnosis in clinical practice are perceived primarily as a theoretical definition of the problem and not as the basis for intervention, as it is in the case of the diagnosis in other fields (in medicine, psychology, etc.). Specific examples of benefits of good and negative consequences of the incorrect diagnosis could contribute to more effective interconnection of the theory and practice in education., Katarína Žiaková, Elena Gurková, Radka Šerfelová, Juraj Čáp, and Literatura
Cíl: Cílem našeho příspěvku bylo zjistit vztah mezi konstrukty kvality života související se zdravím Health Related Quality of Life, používaný ve standardní zkratce HRQoL a subjektivní pohody Subjective well-being, používaný ve standardně zavedené zkratce SWB, u pacientů s chronickým onemocněním, konkrétně bronchiálním astmatem. Zaměřujeme se na diskriminační validitu obou konstruktů. Metodika: Výzkumný soubor tvořilo 316 pacientů, kteří byli vyšetřeni na plicní ambulanci ve Fakultní nemocnici Ostrava. HRQoL byla hodnocena prostřednictvím zkrácené verze Dotazníku kvality života astmatiků (Mini Asthma Quality of Life Questionnaire, Mini AQLQ), SWB prostřednictvím Indexu osobní pohody (Personal Wellbeing Index, PWI). Ke zjištění závislosti mezi vybranými proměnnými byl použit Pearsonův korelační koeficient a lineární regresní analýza. Diskriminační validitu jsme zkoumali prostřednictvím zkoumání rozdílů v HRQoL a SWB z hlediska vybraných klinických proměnných. Rozdíly v HRQoL a SWB byly zjišťovány vícefaktorovou analýzou rozptylu (ANOVA). Výsledky: Korelace mezi HRQoL (operacionalizované prostřednictvím Mini AQLQ) a SWB (operacionalizované prostřednictvím PWI) jsou pozitivní a středně silné. Percepce kontroly astmatu byla identifikovaná jako signifikantní prediktor obou konstruktů, avšak vytvářela vyšší míru variability v rámci HRQoL. Závěr: SWB a HRQoL představují související, avšak odlišné konstrukty. Výsledky podporují chápání HRQoL jako konstruktu založeném na větší míře klinických proměnných než je tomu u SWB., Aim: The goal of the study was to determine the relationship between the health-related quality of life (usually abbreviated as HRQoL) and subjective well-being (usually abbreviated as SWB) of patients with chronic disease, namely bronchial asthma. The focus was on discriminative validity of both constructs. Methods: The research sample consisted of 316 patients examined at the Pulmonary Clinic of the University Hospital Ostrava. HRQoL was assessed by a short version of the Asthma Quality of Life Questionnaire (Mini AQLQ) and SWB was assessed by the Personal Wellbeing Index (PWI). Pearson’s correlation coefficient and linear regression analysis were used for evaluation of dependencies between selected variables. Discriminative validity was explored by examination of differences between HRQoL and SWB relevant to selected clinical variables. Differences in HRQoL and SWB were detected by multi-factor analysis of variance (ANOVA). Results: The correlations between HRQoL (assessed by the Mini AQLQ) and SWB (assessed by the PWI) are positive and moderate. Perception of asthma control was identified as a significant predictor of both constructs. However, it produced greater variance in the context of HRQoL. Conclusion: SWB and HRQoL are related but distinct constructs. The results support the notion of HRQoL as a construct based on a larger set of clinical variables as compared to SWB., Patricie Popelková, Elena Gurková, and Literatura