Search

Start Over Contributor Karetová, Debora , 1958-

2. Farmakoterapie erektilní dysfunkce – kde jsme a kam směřujeme

Creator:
Bultas, Jan and Karetová, Debora
Format:
print, text, and regular print
Type:
model:article, article, Text, práce podpořená grantem, and TEXT
Subject:
erektilní dysfunkce--farmakoterapie--patofyziologie, vasodilatancia--terapeutické užití, inhibitory fosfodiesterázy 5--farmakokinetika--klasifikace--škodlivé účinky--terapeutické užití, erekce penisu--účinky léků, fosfodiesterasy--účinky léků, bezpečnost, dyslipidémie, rizikové faktory, lékové interakce, vasodilatace--účinky léků, pyrimidiny--terapeutické užití, piperaziny--terapeutické užití, lidé, mužské pohlaví, tadalafil, avanafil, vardenafil, and sildenafil
Language:
Czech and English
Description:
Přehledový článek shrnuje současné poznatky o mechanizmu navození erekce, ukazuje možnosti farmakologického ovlivnění erektilní dysfunkce. V další části shrnuje obecně vlastnosti fosfodiesteráz a význam jejich inhibice s důrazem na izoenzym fosfodiesterázy 5. Následně jsou detailně probírány vlastnosti jednotlivých představitelů inhibitorů izoenzymu fosfodiesterázy 5 – sildenafilu, vardenafilu, tadalafilu a avanafilu z pohledu účinnosti a bezpečnosti i z pohledu lékových interakcí. Poslední část shrnuje naše znalosti o vlivu řady kardiovaskulárních léků na vlastní erektilní funkci., This review article summarizes current findings regarding the mechanism of induction of erection and contemporary possibilities of pharmacotherapy for erectile dysfunction. The next part summarizes the characteristics of phosphodiesterase enzymes and the significance of their inhibition in general, with special emphasis on phosphodiesterase type 5 (PDE-5) isoenzyme. After this, the characteristics of the individual representatives of PDE-5 inhibitors – sildenafil, vardenafil, tadalafil and avanafil – are discussed from the point of view of effectiveness, safety and drug interactions. The last part of the article sums up the authors´ knowledge and experiences concerning the influence of several cardiovascular drugs on erectile function and dysfunction., and Bultas J., Karetová D.
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

3. Možnosti léčby hluboké žilní trombózy v roce 2014

Creator:
Karetová, Debora and Bultas, Jan
Format:
print, text, and regular print
Type:
model:article, article, Text, práce podpořená grantem, přehledy, and TEXT
Subject:
žilní trombóza--diagnóza--terapie, algoritmy, plicní embolie--prevence a kontrola, faktor Xa--antagonisté a inhibitory--aplikace a dávkování--terapeutické užití, bezpečnost, krvácení--chemicky indukované, antithrombinové proteiny--aplikace a dávkování--terapeutické užití, klinické zkoušky jako téma, žilní tromboembolie--prevence a kontrola, benzimidazoly--aplikace a dávkování--farmakokinetika--terapeutické užití, pyridiny--aplikace a dávkování--farmakokinetika--terapeutické užití, výsledek terapie, trombolytická terapie--využití, kavální filtry--využití, antikoagulancia--farmakologie, and lidé
Language:
Czech and English
Description:
Hluboká žilní trombóza spolu s potenciální komplikací – plicní embolizací – se vyskytuje u více než 100 nemocných na 100 000 obyvatel. Její incidence se v posledních 25 letech nemění. Většina případů je léčena konzervativně, tj. antikoagulancii, přičemž řada nemocných může být léčena i ambulantně. Plejáda léčebných možností se rozšiřuje zavedením nových přímých orálních antikoagulancií s praktickými výhodami podání. V současnosti máme možnost užití klasické překryvné léčby kombinací nízkomolekulárního heparinu s warfarinem, nově také přechodu z LMWH na dabigatran nebo léčíme od prvého dne pouze perorálně – rivaroxabanem, perspektivně také apixabanem. Pouze malá část nemocných s proximální trombózou je léčena endovaskulárně, nejčastěji lokální farmako‑mechanickou trombolýzou, případně doplněnou o implantaci stentu. Chirurgická trombektomie je metodou volby u čerstvé trombózy při nemožnosti užití an­ti­trom­botika. Kavální filtry jako prevence plicní embolie jsou zaváděny řídce, v přísně specifikovaných situacích., The annual incidence of deep vein thrombosis (DVT) together with possible complications – pulmonary embolization – is more than 100 per 100,000 person‑years and has not changed significantly over the last 25 years. Most cases of DVT are treated conservatively with anticoagulants, which can often be given in an outpatient setting. The list of treatment modalities has enlarged recently – new direct oral anticoagulants (NOACs) have been introduced, with practical advantages. At present, it is possible to use the traditional overlap schedule with low molecular weight heparin (LMWH) and warfarin or dabigatran. A more convenient strategy comprises oral treatment only, from the time of dia­gnosis, with rivaroxaban or apixaban, respectively. Only a minority of well‑selected patients with proximal thrombosis is treated using pharmaco‑mechanical lysis, in some cases with the necessity of stent implantation into the iliac vein. Surgical removal of the clot is the method of choice only in fresh thrombosis when no antithrombotic drug can be administered. Vena cava filters for the prevention of pulmonary embolization are inserted infrequently, in strictly specified situations., and Karetová D., Bultas J.
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

4. Rozšiřující se možnosti antikoagulační léčby tromboembolické nemoci

Creator:
Karetová, Debora and Bultas, Jan
Format:
print, text, and regular print
Type:
model:article, article, Text, práce podpořená grantem, přehledy, and TEXT
Subject:
tromboembolie--farmakoterapie, žilní tromboembolie--farmakoterapie, rizikové faktory, antikoagulancia--farmakologie--klasifikace, warfarin--farmakologie, randomizované kontrolované studie jako téma, dvojitá slepá metoda, výsledek terapie, placeba, riziko, inhibitory faktoru Xa--farmakologie, antithrombiny--farmakologie, ženské pohlaví, lidé, mužské pohlaví, and lidé středního věku
Language:
Czech and English
Description:
Tromboembolická nemoc (TEN) je relativně častým onemocněním s akutním rizikem úmrtí a potenciálními dlouhodobými následky v podobě posttrombotického syndromu nebo chronické plicní hypertenze. Základním léčebným postupem zůstává antikoagulační léčba; trombolytická léčba a zavedení kaválního filtru jsou určeny pro vhodně indikované individuální stavy. V posledních letech se v léčbě TEN objevila nová přímá perorální antikoagulancia (NOAC) – inhibitory faktoru Xa nebo trombinu, která prokázala stejnou účinnost a lepší bezpečnost léčby ve srovnání s konvenčním postupem. V polovině roku 2014 jsou registrovány v České republice 3 z těchto léků – rivaroxaban (Xarelto?), dabigatran (Pradaxa?) a apixaban (Eliquis?). Mají srovnatelnou účinnost a bezpečnost, rozdílná jsou však schémata podávání. Rivaroxabanem a apixabanem lze léčit perorálně ihned od stanovení diagnózy žilní trombózy nebo hemodynamicky stabilní plicní embolie, dabigatranem po úvodní několikadenní aplikaci LMWH. Omezením nových léků je ekonomická náročnost léčby. Nedostupnost antidota je dočasná, vyvíjejí se jak pro dabigatran, tak pro oba xabany. Délka antikoagulační medikace po akutní fázi se odvíjí od přítomnosti řady faktorů vzniku trombózy, v kontextu individuálního rizika krvácení. Minimální délka antikoagulační léčby je 3 měsíce, častěji však léčíme 6–12 měsíců, u nejrizikovějších nemocných tzv. dlouhodobě. Dobré výsledky extenze antikoagulační medikace na zábranu rekurence TEN ve studiích s novými antikoagulancii mohou změnit zavedené zvyklosti dlouhodobé medikace nemocných s TEN., Thromboembolic disease (TD) is a relatively common disease with acute risk of death and potential long-term consequences in term of postthrombotic syndrome or chronic pulmonary hypertension. Anticoagulant therapy is the basic therapeutic procedure; thrombolytic therapy and the introduction cava filter are appropriately indicated for individual cases. In past few years, new direct oral anticoagulant drugs (NOAC) have occurred – Xa factor or thrombin inhibitors which have demonstrated the same efficacy and even higher safety in comparison to conventional treatment. In mid 2014, 3 drugs of this group are registered in Czech Republic – rivaroxaban (Xarelto?), dabigatran (Pradaxa?) and apixaban (Eliquis?). These drugs have comparable efficacy and safety but they differ in schedule of dose administration. Rivaroxaban and apixaban can be administered immediately after diagnosis of venous thrombosis or hemodynamically stable pulmonary embolism. LMWH application has to precede few days the administration of dabigatran. Limitation of new drugs is their price. Unavailability of antidotes is temporary because current researches continue to find one for dabigatran and another for both of xabans. Duration of anticoagulant treatment after acute phase depends on the presence of thrombosis risk factors and the individual bleeding risk. Minimal duration of anticoagulant therapy is 3 months, commonly 6–12 months and in high risk patients it is “long term” treatment. Good results of new anticoagulant drugs in trials in term of thromboembolism recurrence prevention may change established habits in TD patients with long term treatment., and Debora Karetová, Jan Bultas
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

5. Vzácný případ mobilního aterosklerotického plátu ve femorální tepně s vysokým embolizačním potenciálem

Creator:
Rob, Daniel, Ručka, David, Chochola, Miroslav, Karetová, Debora, Hrubý, Jan, Kusová, Eliška, and Lubanda, Jean-Claude
Format:
print, text, and regular print
Type:
model:article, article, Text, kazuistiky, and TEXT
Subject:
duplexní dopplerovská ultrasonografie--využití, počítačová rentgenová tomografie--využití, angiografie--využití, ischemická choroba srdeční, aterosklerotický plát--chirurgie--prevence a kontrola--ultrasonografie, arteria femoralis--patologie, komorbidita, karotická endarterektomie--využití, staří, lidé, and mužské pohlaví
Language:
Czech and English
Description:
Ateroskleróza je difuzní onemocnění, které může vést k tvorbě nestabilního aterosklerotického plátu, jehož ruptura ohrožuje pacienta rozvojem akutní ischemické příhody. Typickou prezentaci takové nestability představuje aterosklerotický plát s mobilní komponentou. Pacienti s takovým plátem jsou ve vysokém riziku vzniku akutní ischemické příhody. V současné literatuře existuje mnoho prací zabývajících se problematikou mobilních plátů v oblasti karotického řečiště a hrudní aorty. Zcela však chybí data týkající se výskytu mobilních plátů v oblasti tepenného řečiště dolních končetin. V tomto článku prezentujeme vzácný případ kardiovaskulárně rizikového pacienta s generalizovanou aterosklerózou, u kterého byl zachycen mobilní aterosklerotický plát s vysokým embolizačním potenciálem v oblasti a. femoralis communis, jenž byl úspěšně odstraněn endarterektomií. Na příkladu této kazuistiky jsou následně diskutovány možnosti a limitace současných zobrazovacích metod v detekci mobilních plátů periferních tepen i volba optimálního terapeutického postupu. Klíčová slova: akutní končetinová ischemie – ateroskleróza – embolie – endarterektomie – mobilní plát – nestabilní plát – trombóza – vaskulární sonografie, Atherosclerosis is a diffuse disease which may lead to the development of unstable atherosclerotic plaque. Its rupture can result in acute ischemic event. The atherosclerotic plaques with a mobile component are typical presentations of such instability and patients with these plaques are at high risk of acute ischemic events. In the current literature, substantial data regarding the mobile atherosclerotic plaques in carotid arteries and thoracic aorta is published. However there are almost no data concerning the mobile plaques in the peripheral arteries of the lower limbs. We present a rare case of a patient with generalized atherosclerosis, in whom an asymptomatic mobile athe­rosclerotic plaque in the common femoral artery with a high embolic potential was diagnosed. This plaque was successfully removed by femoral endarterectomy. On the basis of this case, we review the possibilities and limitations of the current imaging methods in detection of mobile plaques in the peripheral arteries. Moreover optimal therapeutic approaches in such patients are discussed. Key words: acute limb ischemia – atherosclerosis – embolism – endarterectomy – mobile plaque – thrombosis – unstable plaque – vascular sonography, and Daniel Rob, David Ručka, Miroslav Chochola, Debora Karetová, Jan Hrubý, Eliška Kusová, Jean Claude Lubanda
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public