V souvislosti s plněním požadavků Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/49/EC o hodnocení a řízení hluku ve venkovním prostředí, označované i jako END – Environmental Noise Directive, probíhá v současné době v členských státech Evropské unie (EU) již druhé kolo strategického hlukového mapování. Z řad hygieniků, ale i pracovníků projekčních kanceláří a zpracovatelských týmů hodnocení vlivů stavby na životní prostředí (EIA) se objevují dotazy, zda, jak a kde lze využít výsledků strategického hlukového mapování v praxi. Předkládaný článek seznamuje čtenáře s možnostmi využití strategických hlukových map (SHM) a akčních plánů (AP) v hygienické praxi, s praktickými zkušenostmi zpracovatelů SHM a shrnuje možné komplikace, které se mohou objevovat při aplikaci výsledků SHM. Prezentovány jsou dvě linie ochrany veřejného zdraví před hlukem – linie státního zdravotního dozoru a linie strategického hlukového mapování. Obě linie se vzájemně doplňují, mají společný cíl – snížení hlukové zátěže obyvatelstva, avšak uvedeného cíle dosahují odlišnými způsoby, které nelze zaměňovat., To fulfill the requirements of the Directive of the European Parliament and Council 2002/49/EC on the assessment and management of environmental noise, referred to as END (Environmental Noise Directive) the second round of strategic noise mapping is currently being calculated in Member States. From the public health, engineering and project teams, who participated in the evaluation of the impact of construction work on the environment (EIA), there are questions of whether, how and where to use the results of the strategic noise mapping in practice. This paper introduces the possibilities of using strategic noise maps (SNM) and action plans (AP) in hygiene tasks, describes practical experience of SNM processors and summarizes the possible complications that can occur when applying the results of SNM. Two approaches to public health protection against noise are presented – state health supervision and strategic noise mapping. Both approaches are complementary, and have a common goal – reduction of noise levels that affect the population – but achieve this goal in different ways, which are distinct and not to be confused., Dana Potužníková, Tomáš Hellmuth, Pavel Junek, Zdeněk Fiala, and Literatura
Cílem práce je identifikace příčin rozdílů v tvorbě a realizaci českých veřejných a sociálních politik, zaměřených na problém bezdomovectví v porovnání s přístupy v USA, Austrálii a vybraných zemích EU, včetně samotné EU. Jsou použity metody srovnávací analýzy politických agend, dokumentů a dosahovaných výsledků v kombinaci s kritickou diskurzivní analýzou. Mezi hlavními příčinami dlouhodobě rozdílného přístupu ČR k bezdomovectví figurují izolace aktivit státu od nezávislého výzkumu, chybějící zákon o bezdomovcích, jednostranná tržní orientace transformace společnosti v neoliberálním kontextu a rozpory s lidskými právy. Ke koncepční změně orientace české veřejné a sociální politiky na výzkum příčin bezdomovectví a na cíle integrace bezdomovců a prevence bezdomovectví dochází až v roce 2013 v rámci přímého vlivu strategie Evropa 2020. V porovnání se srovnávanými zeměmi však jde v ČR o časový posun o 20 let. Do této doby byla věnována v ČR pozornost pouze poskytování sociálních a zdravotních služeb bezdomovcům, přičemž v důsledku sociálních a ekonomických změn dochází ke kontinuálnímu zhoršování strukturálních faktorů chudoby a sociálního vyloučení včetně bezdomovectví., The aim of this work is to identify the causes of existing differences in the development and implementation of Czech public and social policy, focusing on the problem of homelessness in comparison with the approaches in the USA, Australia and selected EU countries, including the EU itself. There are used the methods of comparative analysis of political agendas, documents and achieved results of evaluated policies in combination with critical discourse analysis. Among the main causes of long-term differentiation of the Czech Republic to homelessness figures isolation of state activities from independent research, lack of strategy research and formulation of priorities.The conceptual reorientation of Czech public and social policy research on the causes of homelessness and the objective of integrating the homeless and preventing homelessness was formulated in 2013 under the direct influence of Europe 2020., Veronika Košťálová, Petr Háva, and Literatura
Cílem práce je identifikace nejvlivnějších aktérů působících v českém zdravotnickém systému a posouzení šance na úspěšné prosazení vybraných reformních opatření z pohledu podpory těchto nejvlivnějších aktérů. Autoři se domnívají, že podpora nejdůležitějších hráčů může být jednou z podmínek pro úspěšnou zdravotní reformu a přijetí odpovídající zdravotní politiky. V první části článku, představují výsledky empirické studie uskutečněné na jaře roku 2009. Autoři shromáždili na základě řízených rozhovorů a dotazníkového šetření data, která dále analyzovali. Výsledkem jejich práce bylo posouzení deseti nejvlivnějších hráčů podle jejich relativního vlivu, vyjednávacího potenciálu a broker potenciálu. V druhé části práce autoři na základě volebních programů šesti nejsilnějších politických stran vymezili 23 nejčastěji se v koncepcích opakujících navrhovaných opatření a identifikovali reakce jednotlivých aktérů k těmto opatřením. Byly nalezeny tři oblasti (opatření), které shodně podporují všichni zkoumaní aktéři a bylo identifikováno 13 opatření, která aktéři celkově podporují i když každý jinou měrou. Autoři zkoumají též míru uspokojení zájmů jednotlivých aktérů. Vymezují tak oblasti charakterizované určitou mírou konsenzu ale i oblasti charakteristické antagonistickými zájmy., The aim of the paper is to find out the most powerful groups in the Czech healthcare arena and to determine their position towards selected reform measures. Authors believe that the support of the most important players can be one of the conditions for a successful health (reform) policy implementation. In the first part of the paper, authors represent results from an empirical study effectuated during spring 2009. Managed interviews with elite representatives of selected interest groups were conducted; followed by an electronic questionnaire. Both parts of this research consisted of structured and semi-structured questions that gathered information about influence reputations, informal communications, coalitions, and other strategic behaviour. In the second part of the paper, the position of the most powerful players towards the selected reform measures is searched and the level of their satisfaction is measured., Zuzana Darmopilová, Ivan Malý, and Lit.: 19
Článek pojednává o historii politiky podpory zdraví v ČR v období let 1990 až 2012. Cílem článku je 1) zachytit odlišné přístupy k politice podpory zdraví (a potažmo ke zdraví a determinantám zdraví) formulované vládami ve významných koncepčních materiálech a 2) na základě studia sekundárních dokumentů identifikovat významné události samotné implementace sledované politiky. Vládou vnímaná (resp. v koncepčních dokumentech deklarovaná) hodnota zdraví a konkrétní pojetí determinant zdraví, které, jak článek ukazuje, do značné míry souvisí s politickou orientací vlád, jsou nikoliv jedinými, ale významnými faktory následně realizované politiky podpory zdraví., The paper deals with the history of health promotion policy in the Czech Republic during 1990–2012. The aims of the paper are as follows: 1) to reveal different approaches to health promotion policy (and to health and health determinants), defined by Czech governments in significant conceptual documents and 2) based on the study of secondary documents to identify significant events of the implementation of the policy under consideration. The value of health as perceived by the government (or more precisely declared in the conceptual documents) and the particular approach to health determinants which, as the article suggests, relates to the political leanings of the governments are some of the significant factors of subsequently implemented health promotion policy., Eva Tušková, and Literatura 20
Článek analyzuje tři důležité podmínky pro krajskou zdravotní politiku v období 2003-2010: (1) personální obsazení krajských orgánů, zabývajících se zdravotnictvím; (2) formulaci strategických dokumentů (krajských zdravotních plánů) a (3) vztahy mezi jednotlivými kraji a vládou ČR. Metody: Autoři textu se snažili zjistit, zda v předchozích třech bodech došlo k výrazné změně trendů mezi jednotlivými kraji. Shromáždili údaje o vývoji počtů krajských úředníků zaměřených na zdravotní problematiku, o krajských zdravotnických plánech a politické příslušnosti krajských zastupitelů a členů vlády ČR. Závěr: Systematická práce na krajských zdravotních plánech částečně závisí na dostatečném počtu úředníků na krajských úřadech. Byl zjištěn možný negativní vliv v téměř nezměněné normativní opozici vůči vládě. Počet úředníků zaměřených na zdravotní problematiku se zvýšil během období 2006-2010 o 37%. Sledováním poměru počtu obyvatel k počtu úředníků jsme prokázali, že rozdíly mezi průměr a střední hodnoty byly sníženy. Porovnání krajů v průběhu 2003-2010 ukázalo, že v deseti (z 13) krajů se zvýšila produkce strategických dokumentů (zdravotních plánů), ale kvalita některých z těchto dokumentu je diskutabilní., The paper analyses three important tight with regional health policy during period 2003–2010: (1) personal capacity of regional authorities (2) formulation of strategic documents and (3) relationship among regions and the cabinet. Methods: We tried to find out if there are some important trends’ changes among regions in previous three points. We gathered data about number of officers focused on health matters; regional strategic documents and political affiliation of members of regional councils and the cabinet members. Conclusions: Systematic work on regional strategic document partly depends on sufficient personal capacity of regional authorities, and possible negative effect was identified in almost present normative opposition to the cabinet. Number of officers focused on health matters was increased about 37 % during 2006–2010 and by usage indicator of officer’s stress (number of inhabitants to numbers of officers) we proved that differences among average and median values was decreased. Comparison of regions during 2003–2010 showed that 10 of 13 regions increased production of strategic documents; however the quality some of this document is disputable., Marek Pavlík, and Lit.: 24