Hodnocení a sledování průběhu veřejně politických opatření (včetně politiky podpory zdraví) je, zejména v rámci diskurzu na poli veřejné politiky jako vědní disciplíny, chápáno jako nedílná součást tvorby a realizace veřejné politiky, která by měla přispívat k naplňování demokratických principů ve veřejné správě. Vlastní evaluační praxe, a tedy i konečný smysl hodnocení, se však může značně lišit od odborných akademických metodologických doporučení a deklarací v rámci strategických veřejně politických dokumentů. Cílem předkládaného článku je na základě systematické rešerše vytvořit teoretický rámec pro exploraci a porozumění evaluační praxi v politice podpory zdraví na národní úrovni (včetně podmínek, které na ni mohou působit) a představit zjištění některých zahraničních autorů, kteří zkoumali jednotlivé případy evaluační praxe., Public policy (including health promotion policy) evaluation and monitoring is considered, especially in the discourse on the ground of public policy as an academic discipline, to be an integral part of public policy creation and implementation, which should contribute to promotion of democratic principles in public administration. The particular evaluation practice and hence the very meaning of evaluation, may differ greatly from academic methodological recommendations and declarations included in strategic public policy documents. The aim of the article is to create a theoretical framework which can be used for exploration and understanding of evaluation practice in the health promotion policy at the national level (including various conditions which can influence the evaluation practice) and introduce some of the findings of authors dealing with particular cases of evaluation practice., and Eva Tušková
Autoři shrnují výsledky projektu a veřejné zakázky MPSV řešené Českou lékařskou společnost J. E. Purkyně v letech 2007–2008, které měly za cíl připravit vysoce odborné lékařské podklady, ve kterých by se promítly pokroky lékařské vědy do funkčního hodnocení zdravotního stavu a pracovní schopnosti ve vztahu k Mezinárodní klasifikaci nemocí a s přihlédnutím k mezinárodní klasifikaci funkčních schopností. Současně prezentují základní principy Mezinárodní klasifikace funkčních schopností, disability a zdraví., Authors recapitulate results of project and tender of Ministry of Labour and Social Affairs (MoLSA) conducted by Czech Medical Association of J. E. Purkyne in the years of 2007–2008, aimed to prepare high quality professional medical data, in which there would be reflected medical science progress in functional assessment of health state and work ability related to International Classification of Functioning, Disability and Health (ICF). At the same time they present basic principles of ICF., Rostislav Čevela, Olga Švestková, Libuše Čeledová, and Lit.: 13
Obezita je chronické onemocnění, které od 60. let minulého století vykazuje zvyšující se prevalenci nejprve v ekonomicky vyvinutých, nyní již i v rozvojových zemích. Je doprovázena řadou komorbidit, které zkracují délku a zhoršují kvalitu života. Léčba a nepřímé náklady vynakládané společností v souvislosti s obezitou narůstají a jsou ekonomicky zatěžující. V současné době se začínají objevovat první data svědčící pro zastavení nárůstu prevalence obezity ve společnosti. Nepřímo je tak prokazována účinnost specifické komunitní intervence v rámci primární prevence. Probíhající intervenční programy jsou v oblasti individuální zodpovědnosti založeny na aktivní mobilizaci obyvatelstva ke zdravému životnímu stylu, tj. praktikování zdravé výživy a zvýšení fyzické aktivity. V oblasti veřejné zodpovědnosti dominuje snaha vybudovat antiobezitogenní fyzické prostředí, které činí jedinci zdravou volbu snáze dosažitelnou. Práce přináší popis současně užívaných strategií k jeho vybudování v podmínkách EU i ČR., Obesity is a chronic disease with increased prevalence since the 1960s and is now widespread in not only in developed countries, but developing countries as well. Obesity with its co-morbidities reduces life expectancy and life quality. Treatment and the indirect costs of obesity are increasing. At present there are fresh signs supporting the effectiveness of specific community-based preventive intervention. Existing intervention programmes are based on individual responsibility and active population guidance towards a healthy lifestyle eg. increased physical activity and healthy diet. The primary effort is to make healthy lifestyle choices easily accessible. The article describes current strategies to achieve these ends in the European Union and the Czech Republic., Dana Müllerová, and Literatura 6
Autoři prezentují nejdůležitější údaje o zdravotní péči v Belgii, pracovní neschopnosti a posouzení zdravotního postižení a lékařské vzdělávání poradců v Belgii na základě vlámsko –českého projektu, podpořeného vlámskou vládou a MPSV s názvem "Vzdělávání pro lékaře posouzení služby v souladu s prováděním pokyny 2005/36/ES a vyhodnocování servisní organizace ". Závěrem si pokládají otázky, zda se výsledky projektu a srovnání celoživotního vzdělávání lékařských poradců v Belgii a posudkových lékařů u nás, odrazí v současně probíhající reformě postgraduálního vzdělávání posudkových lékařů., Authors present most relevant data about health care in Belgium, sick leave and disability assessment and medical advisors training in Belgium based on Flamish-Czech project, backed up by Flamish government and MoLSA called „Training for the assessment service doctors in compliance with the implementation of Guidelines 2005/36/ES and the assessment service organization“. In conclusion they ask a question whether the project results and comparison of medical advisors training in Belgium and assessment service doctors in our country are being considered and implemented in the current reform of assessment service doctors postgraduate training., Rostislav Čevela, Libuše Čevelová., and Lit.: 2
Cílem práce je identifikace příčin rozdílů v tvorbě a realizaci českých veřejných a sociálních politik, zaměřených na problém bezdomovectví v porovnání s přístupy v USA, Austrálii a vybraných zemích EU, včetně samotné EU. Jsou použity metody srovnávací analýzy politických agend, dokumentů a dosahovaných výsledků v kombinaci s kritickou diskurzivní analýzou. Mezi hlavními příčinami dlouhodobě rozdílného přístupu ČR k bezdomovectví figurují izolace aktivit státu od nezávislého výzkumu, chybějící zákon o bezdomovcích, jednostranná tržní orientace transformace společnosti v neoliberálním kontextu a rozpory s lidskými právy. Ke koncepční změně orientace české veřejné a sociální politiky na výzkum příčin bezdomovectví a na cíle integrace bezdomovců a prevence bezdomovectví dochází až v roce 2013 v rámci přímého vlivu strategie Evropa 2020. V porovnání se srovnávanými zeměmi však jde v ČR o časový posun o 20 let. Do této doby byla věnována v ČR pozornost pouze poskytování sociálních a zdravotních služeb bezdomovcům, přičemž v důsledku sociálních a ekonomických změn dochází ke kontinuálnímu zhoršování strukturálních faktorů chudoby a sociálního vyloučení včetně bezdomovectví., The aim of this work is to identify the causes of existing differences in the development and implementation of Czech public and social policy, focusing on the problem of homelessness in comparison with the approaches in the USA, Australia and selected EU countries, including the EU itself. There are used the methods of comparative analysis of political agendas, documents and achieved results of evaluated policies in combination with critical discourse analysis. Among the main causes of long-term differentiation of the Czech Republic to homelessness figures isolation of state activities from independent research, lack of strategy research and formulation of priorities.The conceptual reorientation of Czech public and social policy research on the causes of homelessness and the objective of integrating the homeless and preventing homelessness was formulated in 2013 under the direct influence of Europe 2020., Veronika Košťálová, Petr Háva, and Literatura
Program Zdraví 2020 poskytuje vizi, strategickou cestu, vytyčuje priority a podává celou řadu návrhů účinných opatření ověřených výzkumem a zkušenostmi mnoha zemí. Zdravotní péče potřebuje nejen nové finanční zdroje, ale i novou zdravotní strategii, nové formy řízení zdravotnictví a péče o zdraví. Aby bylo možné zlepšit zdravotní výsledky, je nezbytné podstatně posílit veřejné zdravotnictví, jeho funkce i kapacitu. Dobrým nástrojem je zdravotní gramotnost, která je orientována na dynamické vztahy v oblasti zdraví. Program Zdraví 2020 je dobrá zdravotní strategie pro 21. století., Health 2020 provides a vision, a strategic path, a set of priorities and a range of suggestions to show what works, based on research and experience in many countries. Health care needs not only more financial resources, but a new strategic approach and new types of health governance and governance for health. Achieving better health outcomes in the European Region requires a significant strengthening of public health functions and capacity. Health literacy is a promising actionable concept that addresses the dynamic interactions in the area of health. Health 2020 is good health strategy for the 21st century, Jan Holčík, and Literatura
Radonový program byl zahájen v 80. letech minulého století. Nyní probíhá jeho třetí dekáda. Autorka zastupuje v tomto programu ministerstvo zdravotnictví s hlavním úkolem šířit informace o riziku radonu a o možnostech ochrany zdraví. V článku je podána informace o aktuálních aktivitách., The Radon programme was launched in the 1980s and at present its 3rd decade is being realised. The autor is a representative of the Czech Ministry of Health with the main task to spread information about the risk of radon and about the possibilities of health protection. There is given information of topical interest about activities of the programme., Ariana Lajčíková, and Literatura
Ve 21. století jsou podmínky v oblasti zdraví charakterizovány vzrůstajícím množstvím vzájemně propojených faktorů, které ovlivňují zdraví a životní pohodu, a vzájemnou provázaností na globální, regionální i místní úrovni. V současné době není možné zhostit se úspěšně náročných úkolů v oblasti veřejného zdraví (např. nepřenosné choroby, antimikrobiální rezistence, nerovný přístup ke zdravotní péči a zdravotní důsledky vynucených opatření ke snížení nákladů na zdravotní péči v některých zemích) bez spolupráce mezi jednotlivými sektory a koordinace kroků na mezinárodní, národní i místní úrovni. 53 zemí z evropského regionu WHO vytvořily a přijaly evropskou strategii pro 21. století (Zdraví 2020) jako společný, výzkumem podložený souhrn opatření pro rozvoj veřejného zdraví, podporu spolupráce ve všech sektorech a na všech úrovních a koordinaci kroků vedoucích ke zlepšení zdraví a životní pohody obyvatel evropského regionu. Tento článek se věnuje vzniku a vývoji strategie Zdraví 2020, hlavním strategickým cílům, úkolům i náplni. Dále uvádí kroky nezbytné k úspěšnému zavedení strategie Zdraví 2020 v jednotlivých zemích a pomoc poskytovanou WHO zemím, které začaly v oblasti zdraví uplatňovat postupy v souladu se strategií Zdraví 2020., The 21st-century health landscape is shaped by growing global, regional and local interdependence and an increasingly complex array of interlinking factors that influence health and well-being. Most of today’s major public health challenges, including noncommunicable diseases, antimicrobial resistance, health inequalities and the health effects of austerity measures in some countries, cannot be addressed effectively without intersectoral and coordinated action at supranational, national and local levels. The 53 countries of the WHO European Region developed and adopted a European policy framework and strategy for the 21st century (Health 2020) as a common, evidence-informed policy framework to support and encourage coordinated action by policy-makers at all levels and in all sectors to improve population health and well-being. This article presents the development process of Health 2020 and its main strategic goals, objectives and content. Further, we describe what is needed to successfully implement Health 2020 in countries and how can WHO provide technical assistance to countries that embark on developing health policy aligned with the Health 2020 policy framewor, Zsuzsanna Jakab, Agis D. Tsouros, and Literatura