Search

Start Over Coverage 204-208

2. Dva základní teoretické modely elektronové magnetorezistence elektricky vodivé mezoskopické tenké vrstvy

Creator:
Pospíšil, Jaroslav and Pluháček, František
Format:
bez média and svazek
Type:
model:article and TEXT
Language:
Czech
Description:
The influence of a homogeneous magnetostatic field to the transfer of electrons in an homogeneous electrically conductive metallic or semiconductor mesoscopic thin layer is discussed in this article. For such a purpose, the two adequate basic theoretical conduction models, relating to its electrical resistivity and mobility, concentration and density of energetic quantum states of presented electrons, are utilized. They contain the classical Drude model, applicable to a weak longitudinal and transversal magnetoresistance, and the quantum Shubnikov - de Haas model, exploitable to a strong longitudinal magnetoresitance. The formulae presented declare some specific magnetoresitance properties of mesoscopic electrically conductive thin layers with actual practical importance for next miniaturization, development and investigation of new integrated electronical, opto-electronical and electro-optical systems. and tomto článku je diskutován vliv homogenního magnetostatického pole na přenos elektronů v homogenní elektricky vodivé kovové nebo polovodičové mezoskopické tenké vrstvě. K tomuto účelu je využito dvou přiměřených základních teoretických vodivostích modelů, vztažených k její elektrické rezistivitě a mobilitě, koncentraci a hustotě energetických kvantových stavů přítomných elektronů. Jde o klasický Drudeho model, aplikovatelný na slabou podélnou a příčnou magnetorezistenci, a kvantový Shubnikovův - de Haasův model, využitelný pro silnou podélnou magnetorezistenci. Prezentované vzorce vystihují některé specifické magnetorezistenční vlastnosti mezoskopických elektricky vodivých tenkých vrstev s aktuálním praktickým významem pro další miniaturizaci, vývoj a výzkum nových integrovaných elektronických, optoelektronických a elektrooptických systémů.
Rights:
http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public

3. Jak velké organické molekuly přestávají krystalizovat?

Creator:
Fábry, Jan and Krupková, Radmila
Format:
print, bez média, and svazek
Type:
model:article and TEXT
Subject:
molekuly, krystalizace, molecules, crystallization, 6, and 53
Language:
Czech and English
Description:
V článku diskutujeme závislost výskytu nejzastoupenějších typů prostorových grup organických a organometalických látek na redukovaných objemech základních buněk, tj. pro typy prostorových grup Pï, P21, P21/c, C2/c, P212121 a Pbca do 8000 Å3. Pro každou prostorovou grupu jsou tyto závislosti podobné. Z těchto závislostí plyne, že organické a organometalické molekuly ztrácejí schopnost krystalizovat, pokud se objem redukované základní buňky blíží 8000 Å3. Tento objem odpovídá zhruba 450 nevodíkových atomům v základní buňce. z naší analýzy pak vychází úvaha o velikosti biologických molekul jako zábrany krystalizace v organismu., The dependences of occurrences of the most frequent space-group types Pï, P21, P21/c, C2/c, P212121 and Pbca on reduced unit-cell volumes up to 8000 Å3 have been investigated. From these dependences it can be inferred that the ability for crystallization of organic and metallorganic molecules ceases for structures with reduced unit-cell volumes above 8000 Å3. This volume corresponds roughly to 450 non-hydrogen atoms in a molecule. It follows from the analysis that the huge size of biological molecules may be due to hindrance of spontaneous crystallization of the molecules in the living organisms., Jan Fábry, Radmila Krupková., and Obsahuje bibliografii
Rights:
http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public