Archeologická komise byla zřízena jako jedna ze speciálních stálých komisí České akademie věd a umění v roce 1893 z potřeby posílit na zemské úrovni ochranu památek. Její založení konvenovalo se vzrůstajícím zájmem o památky na přelomu 80. a 90. let 19. století. Komise se stala odborným garantem památkové péče i výzkumnou institucí, která ve svých třech sekcích položila základy archeologie, etnografie a dějin umění v Čechách. Z jejího pléna vzešla idea i koncepce neúspěšnějšího vydavatelského projektu celé akademie Soupisu památek historických a uměleckých, dodnes používané uměleckohistorické topografie, která ve více než 50 svazcích podrobně mapuje památkový fond na prakticky polovině území Čech. Autorem této koncepce byla vůdčí osobnost českého dějepisu umění konce 19. století Karel Chytil. Kromě neoddiskutovatelného významu, který měl mít Soupis památek pro jejich ochranu, Chytil a další čeští historici umění té doby (Bohumil Matějka, Karel Boromejský Mádl, František Xaver Borovský i Jan Koula) velmi dobře chápali, že bude také základem jejich systematického výzkumu a tedy klíčovým východiskem dějepisu umění. Inventarizace památek přesně odpovídala snaze tohoto oboru, podobně jako dalších humanitních disciplín v dané době, ''zvědečtit'' své metody, přestat být ''psaním o umění'' a vydobýt si postavení skutečné vědy. V závěru 19. století, ale ještě i na počátku století nového, byl význam Soupisu viděn také ještě v jedné důležité rovině. Měl se stát inspirací pro tehdejší tvůrčí umělce, pro které byla důkladná znalost domácího umění klíčová při úsilí o vytvoření ''národního'' uměleckého stylu. Můžeme říci, že Komise vytýčila projekt nebývale moderní, plně srovnatelný se soudobými evropskými uměleckohistorickými topografiemi. Současně však, zvláště s ohledem na personální situaci českých dějin umění nesmírně náročný. Přesto se v Archeologické komisi podařilo vytvořit takový kolektiv, který rozjezd projektu zvládl. and The Archeological Committee was set up as one of the special Czech Academy of Sciences and Arts standing commissions in 1893 out of a need to bolster heritage conservation at a provincial level. Its establishment matched the increasing interest in heritage at the end of the 1880s and the 1890s. The committee became the expert supervisor for heritage conservation and a research institute whose three sections established the foundations of archeology, ethnography and the history of art in Bohemia. Its plenum gave rise to the ideas and plan behind the most successful publishing project in the entire academy: the Historical and Artistic Heritage Catalogue, a work of art historical topography used to this day, which in over fifty volumes, maps out in detail the heritage in practically one half of Bohemia. The author of this plan was Karel Chytil, a leading figure in Czech art history at the end of the 19th century. In addition to the undoubted importance that the Heritage Catalogue was to have for conservation, Chytil and other Czech art historians at the time (Bohumil Matějka, Karel Boromejský Mádl, František Xaver Borovský and Jan Koula) understood very well that it would also form the basis for their systematic research and thus a keystone for art history. The inventorization of heritage items precisely mirrored the attempts in this field, as in other humanities disciplines at that time, to ''scientify'' its methods, to cease being ''writing about art'' and to achieve the status of a true science. At the end of the 19th century and at the beginning of the new century, the significance of the Catalogue was also seen at another important level. It was meant to be inspiration for creative artists at that time, for whom a thorough knowledge of domestic art was of crucial importance for their efforts to create a ''national'' artistic style. The Committee can be said to have set out a project that was unprecedentedly modern and fully comparable with contemporary European art history topographies, and yet at the same time it was enormously challenging, particularly in view of the personnel situation in the Czech history of art. However, a team that handled the project launch was successfully created in the Archeological Committee.
The morphology of the scoleces of 11 Proteocephalus species, parasites of freshwater fish in the Palaearctic Region, was compared using light and scanning electron microscopy. The following taxa were evaluated: Proteocephalus ambiguus (Dujardin, 1845); P. cernuae (Gmelin, 1790); P. exiguus La Rue, 1911; P. filicollis (Rudolphi, 1802); P. macrocephalus (Creplin, 1825); P. osculatus (Goeze, 1782); P. percae (Müller, 1780); P. pollunicola Gresson, 1952; P. sagitlus (Grimm, 1872); P. thymalli (Annenkova-Chlopina, 1923); and P. torulosus (Batsch, 1786). Some features as overall shape of the scolex, its size, shape and size of an apical sucker were found to be fairly stable and species-specific. The taxa more easily distinguishable from congeners on the basis of their scolex morphology were P. cernuae, P. macrocephalus, P. osculatus, P. percae and P. torulosus. The taxonomic importance of the scolex is discussed.
The aim of the article is to examine side effects of increased dietary intake of amino acids, which are commonly used as a dietary supplement. In addition to toxicity, mutagenicity and carcinogenicity, attention is focused on renal and gastrointestinal tract functions, ammonia production, and consequences of a competition with other amino acids for a carrier at the cell membranes and enzymes responsible for their degradation. In alphabetic order are examined arginine, β-alanine, branchedchain amino acids, carnosine, citrulline, creatine, glutamine, histidine, β-hydroxy-β-methylbutyrate, leucine, and tryptophan. In the article is shown that enhanced intake of most amino acid supplements may not be risk-free and can cause a number of detrimental side effects. Further research is necessary to elucidate effects of high doses and long-term consumption of amino acid supplements on immune system, brain function, muscle protein balance, synthesis of toxic metabolites, and tumor growth and examine their suitability under certain circumstances. These include elderly, childhood, pregnancy, nursing a baby, and medical condition, such as diabetes and liver disease. Studies are also needed to examine adaptive response to a long-term intake of any substance and consequences of discontinuation of supplementation.