Recenzent souhrnně i v některých konkrétních příspěvcích představuje kolektivní monografii, která vzešla z mezinárodní historické konference uspořádané v říjnu 2008 Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích. Považuje ji za pokračování systematického průzkumu novodobé až současné české historiografie, který podnikají historici z Jihočeské univerzity. Originalitu shledává v několika aspektech analýz: v přesahu od „čisté“ historiografie k sousedním humanitním oborům, v kombinaci biografického pohledu s rozborem institucionalizace marxisticko-leninské historiografie, v úvahách o (dis)kontinuitě jejích dogmatických východisek z padesátých let v liberálnějších letech šedesátých a konečně v otevřeném přístupu k marxistické historiografii, oproštěném od apriorních stereotypů a předsudků. and The volume under review is the fruit of an international history conference organized by the University of South Bohemia, České Budějovice, in October 2008. The reviewer considers the collectively authored volume as a whole and also looks at some of its articles individually. He sees it as the continuation of the systematic research on modern and even contemporary Czech historiography, which is being conducted by historians from the University of South Bohemia. He sees its originality in the places where it goes beyond ‘pure’ historiography and moves into the neighbouring fields of the humanities, in its combining a biographical view with analysis of the institutionalization of Marxist-Leninist historiography, in discussions of the continuity, or discontinuity, of its dogmatic 1950s starting points in the more liberal 1960s and, ultimately, in its open approach to Marxist historiography, freed from stereotypes and biases.