Olej na plátně (67,7 x 48,2 cm): nahá Lukrécie si vráží dýku do prsou, pohled obrácený vzhůru., Fučíková 1997#, I/11., Fusenig 2010#, s. 258 č. 110., and Stejně pojatou Lukrécii najdeme na Aachenově kresbě (Firenze, Lukrécie) a na Sadelerově rytině podle Aachenovy předlohy (Düsseldorf, Lukrécie).
Olej na plátně (197 x 142 cm): Mír (nahá žena) sedí s olivovou ratolestí ve zdvižené ruce, pod nohama má atributy války (puška, buben, brnění, přilba, píka). Zleva k ní přistupuje Hojnost (žena v plášti sepnutém na rameni páskou) se zlatým pohárem a rohem hojnosti. Napravo je personifikace Umění a vědy (žena v plášti), v pravici sférický astroláb (původně meč), v levici, kterou objímá mír, drží paletu a sošku. Za skupinou rozhrnutý závěs s průhledem do krajiny., Kaufmann 1988#, I/40., Fusenig 2010#, č. 86 s. 226-227., and O obraze napsal Karel van Mander: "Obzvláště půvabná je nahá žena s nádherným obličejem, je to Mír s olivovou ratolestí, a zašlapává do země válku nebo válečnické předměty. S ní jsou na obraze Hojnost, Umění, Malířství a další alegorické postavy, které symbolizují, že v dobách míru kvete blahobyt a umění" (Mander 1604, 291r, překlad Jana Kuchtová). Kompozice je totožná s Aachenovým obrazem Diany (Vaduz, Diana), což demonstruje zaměnitelnost alegorií a mytologických výjevů v rudolfinském umění (Kaufmann 1988, 147). Personifikace Umění a vědy původně držela meč a představovala Spravedlnost.
Olej na plátně (196 x 127 cm): nahá Diana (měsíční srpek nad čelem) sedí s oštěpem v jedné a šípem ve druhé ruce, nad ní visí na stromě toulec, u nohou lovecký pes. Zleva k Dianě přistupuje Nymfa s oštěpem ruce doprovázená psem, zprava přichází Nymfa s loveckým psem a ulovenou laní na zádech. Výjev je situován do lesa s průhledem na krajinu., Kaufmann 1988#, I/41., and Fusenig 2010#, č. 87 s. 228-229.
Olej na plátně: scéna v krajině, polonahý Bacchus, v levé ruce drží hrozen vína, na hlavě věnec z révy, objímá sedící nahou Ceres (v levé ruce drží pohár vína, ve vlasech má obilné klasy), za ní okurka. Amor sedící ženě přináší koš s ovocem a zeleninou., Fučíková 1997#, č. I/10., Fusenig 2010#, č. 74 s. 210., and V inventáři je obraz nazván "Ein gausen" (svačinka). Nejednalo se o žánrový výjev, ale ilustraci Terentiovy okřídlené věty ze hry Kleštěnec: "Sine Cerere et Baccho friget Venus" (bez Cerery a Bakcha Venuše mrzne), obdobně jako v případě Aachenova obrazu, kde je Bakchus zobrazen pouze s Venuší (Wien, KM, Bakchus, Venuše a Amor). Oba obrazy propojuje postava Amora, jehož k nebi obrácený pohled je ohlasem Venuše z obrazu Bakcha a Venuše.
Olejová malba na alabastru (37 x 45 cm): uprostřed je zobrazen převrácený vůz Hélia a nahý Faëthón padající k zemi. Nalevo je nahý Jupiter na orlu se svazky blesků v obou rukou, jimiž právě srazil vůz s Faëthontem. Napravo je sídlo Hélia (kruhový chrámek), v němž sedí bůh (žezlo, sluneční kotouč okolo hlavy), Faëtón před ním klečí a prosí o vůz, okolo sedí božstva. Dole je v pravém rohu pod keřem říční bůh Éridanos (nahý s nádobou, z níž vytéká voda), vedle další postava. Napravo mořský břeh, na něm další dva říční bohové s nádobami s vytékající vodou. Na břehu tři nahé sestry Faëthonta (Héliovny), levá se zděšeně dívá vzhůru na padající vůz, oboum Héliovnám stojícím napravo se ruce se mění v stromové větve. Za Héliovnami labuť, další labuť letí vzhůru., Kaufmann 1988#, I/17., Jacoby 2000#, str. 143-145, č. 40, 41., Fusenig 2010#, č. 66 s. 198-199., and Hans von Aachen se držel velmi těsně Michelangelovy kresby z doby okolo roku 1533 (Royal Library, Windsor), z níž okopíroval Faëthonta s padajícím vozem, personifikaci řeky i postoje tří Helioven, včetně dvou labutí. Částečně se rovněž držel zobrazení Jupitera. Malíř musel znát Michelangelovu kresbu z nějaké věrné kopie a ne z rytiny Nicolause Beatrizeta (Prag um 1600, I, s. 64), která se od originálu značně odchyluje. Z Michelangelovy kresby mohl převzít i labuť, v níž byl proměněn Faëthontův truchlící druh (pseudo-Hyginus, Báje, 154). Alabastrová destička byla původně patrně umístěna v otáčivém rámu, protože měla na druhé straně Osvobození Andromedy (Wien, KM, Osvobození Andromedy) a tvořila dvojici s destičkou z Rudolfovy sbírky, která byla rovněž oboustranná (Wien, KM, Triumf Amora a Bakcha; Wien, KM, Zkáza Aeneovy flotily). Jacoby alabastrové destičky z Rudolfovy sbírky interpretuje jako alegorie živlů: oheň (Faëthontův pád), země (Triumf Amora a Bakche), vzduch (Zkáza Aeneovy flotily) a voda (Osvobození Andromedy).
Olejomalba na alabastru (38 x 45 cm): drak plave k nahé Andromedě připoutané na břehu moře ke skále, seshora se na Pegasu blíží Perseus (okřídlená přilba, štít) s napřaženým mečem. Na druhé straně zálivu dva koráby a město., Kaufmann 1988#, I/47., Jacoby 2000#, str. 143-145, č. 40, 41., Fusenig 2010# č. 65 s. 196., and Alabastrová destička byla původně patrně umístěna v otáčivém rámu, protože měla na druhé straně výjev s Aiolem (Wien, KM, Zkáza Aeneovy flotily) a tvořila dvojici s destičkou z Rudolfovy sbírky, která byla rovněž oboustranná (Wien, KM, Triumf Amora a Bakcha; Wien, KM, Faëthontův pád). Jacoby alabastrové destičky z Rudolfovy sbírky interpretuje jako alegorie živlů: oheň (Faëthontův pád), země (Triumf Amora a Bakcha), vzduch (Zkáza Aeneovy flotily) a voda (Osvobození Andromedy). O Andromedě srov. Exemplum: Perseus osvobozuje Andromedu.
Olej na plátně (121 x 183 cm): polonahá Lukrécie (perlové náušnice, perly ve vlasech) leží na posteli, nad ní Tarquinius v římské zbroji, u boku prázdnou pochvu, je ozbrojen krátkým mečem, na hlavě přilba s chocholem. V levé polovině obrazu muž u závěsu, ohlíží se na Lukrécii., Fučíková 1997#, I/12., Fusenig 2010#, č. 84 s. 224., and K obrazu se dochovala přípravná kresba (Stuttgart, Tarquinius a Lukrécie).
Olejová malba na alabastru (37 x 45 cm): zleva přijíždí na voze taženém labutěmi Amor (luk, toulec), nad ním letí putto s vavřínovým věncem. Před labutěmi jede na panterovi putto s pochodní na vysoké tyči, okolo labutí putti s triumfálními standartami: kopí s nabodnutým srdcem, lukem a šípem, srdcem probodeným šípem, srdcem s křídly a srdcem. Nad standartami dvě holubice. Za Amorem jede na kozlu Bakchus (pohár, konvice), vedle Bakcha na pravé straně jde nahá Venuše (srdce s plamenem, šíp), na levé straně je Bohatství s rohem hojnosti. V pravém dolním rohu bůh řeky (kormidlo, nádoba s vodou), objímá Nymfu. Nalevo nahoře kruhový chrámek. V levém dolním rohu Faunka, před ní nahá Nymfa s rukou zdviženou k průvodu. Na oblacích nahoře shromáždění bohů, uprostřed polonahý Apollón (lyra) na trůně, nalevo nahý Merkur (okřídlená čapka, plášť na ramenou, caduceus), nalevo oblečená Diana (měsíční srpek). Okolo bohů putti s kyticemi květů., Kaufmann 1988#, I/17., Jacoby 2000#, str. 143-145, č. 40, 41.Jacoby 2000#, str. 143-145, č. 40, 41., Fusenig 2010#, č. 66, s. 198-199., and Alabastrová destička byla původně patrně umístěna v otáčivém rámu, protože měla na druhé straně výjev s Faëthontem (Wien, KM, Faëthontův pád) a tvořila dvojici s destičkou z Rudolfovy sbírky, která byla rovněž oboustranná (Wien, KM, Triumf Amora a Bakcha; Wien, KM, Zkáza Aeneovy flotily). Jacoby alabastrové destičky z Rudolfovy sbírky interpretuje jako alegorie živlů: oheň (Faëthontův pád), země (Triumf Amora a Bakcha), vzduch (Zkáza Aeneovy flotily) a voda (Osvobození Andromedy).