Marián Zouhar in his article “Evidencia v analytickej filozofii” (“Self-Evidence in Analytical Philosophy”), published in the pages of this journal (Filosofický časopis, 62, 2014, No. 3, p. 323-375), points to reasons why we might call into doubt the self-evident status of intuitions in (analytical) philosophy. In this contribution I distinguish between diff erent theses that are the subject of M. Zouhar’s arguments. Since there are mutually non-equivalent claims at stake, it is only natural that arguments concerning them require the application of non-identical assumptions (premises). I attempt to show that (whether explicitly or implicitly) the assumptions of several arguments which M. Zouhar draws upon, are themselves problematic, or in certain cases require more clarification. Finally I point to the fact that the criteria of adequate richness, precision and transparency, which M. Zouhar applies to intuitions, are clearly not met by other kinds of givens which are standardly considered self-evident in philosophy and the methodology of science.
Carnap’s analysis of the language of science had presupposed too close a connection between the semantics and testability. The core problem of the logical empiricist tradition was to show how to provide the interpretation of theoretical terms and hence the explanation of their application to observable entities by means of observation terms. It is argued that the utilization of a much more expressive semantic theory which identifies meanings with hyperintensional entities leads to a clarification of the competencies of semantics and methodology. It is claimed that the observability or unobservability of term’s referents does not determine the meaning of the term. Carnap’s reduction sentences are therefore conceived only as methodological devices for the determination of unobservables via the theory-presupposed observable aspects., Carnapova analýza jazyka vědy předpokládala příliš úzkou souvislost mezi sémantikou a testovatelností. Hlavním problémem logické empirické tradice bylo ukázat, jak poskytnout výklad teoretických pojmů a tím i vysvětlení jejich aplikace na pozorovatelné entity pomocí pozorovacích termínů. Tvrdí se, že využití mnohem výraznější sémantické teorie, která identifikuje význam s hyperintenzionálními entitami, vede k objasnění kompetencí sémantiky a metodiky. To je prohlašoval, že pozorovatelnost nebo unobservability of referents termínu nemá určovat význam termínu. Carnapovy redukční věty jsou proto koncipovány pouze jako metodologická zařízení pro určování nepozorovatelných aspektů prostřednictvím pozorovatelných aspektů předpokládaných teorií., and Lukáš Bielik
The paper focuses on the problem of identification of laws of nature and their demarcation from other kinds of regularities. The problem is approached from the viewpoint of several metaphysical, epistemological, logical and methodological criteria. Firstly, several dominant approaches to the problem are introduced. Secondly, the logical and semantic explicatory framework - Transparent Intensional Logic - is presented for the sake of clarification of logical forms of sentences that are supposed to express the laws of nature. Finally, a complementary strategy to the demarcation problem is proposed, including reconsideration of relevant metaphysical, epistemological, logical and methodological requirements and principles behind the former conceptions., Příspěvek je zaměřen na problematiku identifikace přírodních zákonů a jejich vymezení od jiných druhů zákonitostí. K problému je přistupováno z hlediska několika metafyzických, epistemologických, logických a metodologických kritérií. Nejprve je představeno několik dominantních přístupů k problému. Za druhé, logický a sémantický vysvětlující rámec - Transparent Intensional Logic - je prezentován pro objasnění logických forem vět, které mají vyjadřovat přírodní zákony. V neposlední řadě je navržena komplementární strategie k demarkačnímu problému, včetně přehodnocení relevantních metafyzických, epistemologických, logických a metodických požadavků a principů, které jsou v pozadí dřívějších koncepcí., and Lukáš Bielik
The paper deals with the usefulness of Pavel Tichý’s concept of match between two (or more) constructions for the deduction and inference considerations. Tichý’s preference of the two-dimensional view on inference instead of the one-dimensional view is criticized. The reasons for the implementation of the match concept are elucidated. The logical expressiveness of the match concept is demonstrated through its implementation to the Natural Deduction System explicated in the hyperintensional framework of Transparent Intensional Logic., Příspěvek se zabývá užitečností konceptu shody mezi dvěma (nebo více) konstrukcemi Pavla Tichého pro úvahy dedukce a inference. Tichý preferenci dvojrozměrného pohledu na odvození namísto jednorozměrného pohledu je kritizován. Jsou vysvětleny důvody pro realizaci konceptu shody . Logická expresivita konceptu zápasu je demonstrována jeho implementací do systému přirozeného odpočtu, který je vysvětlen v hyperintenzionálním rámci transparentní intenzivní logiky., and František Gahér ; Lukáš Bielik