Článek je zaměřen na specifické aspekty náročnosti profese zdravotní sestry, zvl. z hlediska způsobů zvládání těchto nároků včetně kouření. Přináší nejprve přehled prevalence kouření zdravotních sester u nás ve srovnání s prevalencí kouření žen české populace a s některými obdobnými zahraničními údaji. Ukazuje, že prevalence kouření českých zdravotních sester je vyšší než prevalence kouření žen české populace. Empirická část příspěvku přináší informace o výsledcích dotazníkového šetření u souboru 337 respondentů, 329 žen a 8 mužů, pracujících jako zdravotní sestry. V tomto souboru bylo identifikováno celkem 207 nekuřáků (61,4 %) a 130 kuřáků (38,6 %). Výsledky dotazníkového šetření, zaměřeného na zjištění úrovně a struktury osobní pohody (well-being), životních událostí (life events), lokalizace kontroly a kuřáckých zvyklostí ukázaly mj., že kouření respondentů – kuřáků se pohybuje na rozhraní mírné a střední závislosti. Průměrná délka kouření u skupiny kouřících je 14,35 let, nejčastěji uvádějí kouřící 10 let trvání kouření a průměrný počet vykouřených cigaret za den je 11,7 cigarety. Výsledky hodnocení Škály sociální readjustace se statisticky významně liší u skupiny kouřících a nekouřících v neprospěch kouřících. Nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl v úrovni osobní pohody (well-being) mezi kuřáky a nekuřáky. Průměrná bodová hodnota interní lokalizace kontroly, zjišťovaná vizuální analogovou škálou u celé skupiny kouřících je však mírně nižší než u skupiny nekuřáků.
Osobní pohoda a její vybrané souvislosti u souboru zdravotních sester
Cíle. Článek je zaměřen na problematiku osobní pohody (well-being), jež tvoří jednu z nejvýznamnějších složek kvality života. Studie je zaměřena na empirický výzkum osobní pohody a životní spokojenosti u souboru českých zdravotních sester. Soubor a metody. Ve studii byl vyšetřen soubor 337 zdravotních sester (průměrný věk 34 let) baterií českých verzí dotazníků (Satisfaction with Life Scale; Anamnesis questionnaire; Social Readjustment Rating Scale; seznam stresujících událostí a způsobů zvládání stresu). Hypotézy. Nejvýznamnějšími stresory jsou pro zdravotní sestry přepracování, únava a nízká úroveň finančního hodnocení. Většina souboru zdravotních sester vykáže vysokou úroveň skóru životních událostí. Podstata vlivu stresorů na náš soubor zdravotních sester je spojena s vlivem jejich věku a úrovně životních událostí. Statistická analýza. Postupně jsme použili postupů korelační, faktorové a regresní analýzy. Výsledky. Výsledky přinesly rozsáhlý soupis stresorů, jež jsou chápány v profesi zdravotní sestry jako významné. Byly zjištěny stresory pocházející z oblasti interpersonálních vztahů, neadekvátního finančního hodnocení, pracovního přetížení a důsledků, zvl. únavy. Pokud jde o výsledky, týkající se skóru životních událostí, více než polovina souboru (55,5%) vykázala nerizikovou dynamiku života (do 150 bodů při hodnocení za posledních 12 měsíců), avšak 16,2% sester vykazovalo výsledek v rozpětí od 150 do 199 bodů, 19,2% sester rozpětí od 200 do 299 bodů, což reprezentuje již vysokou úroveň zatížení, a 9,1% vyšetřeného souboru zdravotních sester vykazovalo úroveň této životní dynamiky dokonce v oblasti nad 300 bodů. Výsledky dalších statistických analýz ukázaly, že sledovaný soubor zdravotních sester je vystaven nadměrné zátěži, vyplývající jak z distribuce stresorů, spojených s jejich pracovní náplní, tak z hlediska vzájemných vztahů mezi vlivem stresorů, věku a životních událostí. Omezení studie. Výsledky studie jsou omezeny rozsahem vyšetřeného souboru zdravotních sester, jeho demografickými charakteristikami, jakož i možnostmi použitých metod. and Objectives. The presented paper is focused on the issue of well-being, which is considered as one of the most important sources of the quality of life. The concept of well-being is understood as the combination of feeling good and functioning effectively, and paper is related to the specific features of the sense of personal well-being and satisfaction with life in a sample of Czech nurses, the largest group in health care that is active in all aspects of the health care system.
Sample and setting. A sample of 337 (mostly) Czech nurses (average age 34 years) has been surveyed with a set of questionnaires (Satisfaction with Life Scale, Anamnesis questionnaire; Social Readjustment Rating Scale; a list of stressful items and ways of coping with stress).
Research questions and hypotheses. It was supposed that the most important stressors for nurses are overburdening, tiredness and low level of financial compensation. The majority of the sample of nurses will show the high-risk level of life events score. The substance of the influence of stressors on our sample of nurses is connected with the influence of age and life events.
Statistical analysis. Correlation analysis, factor, and regression analysis were employed. Results. Results show a considerably wide scope of stressors that were considered important by our sample of nurses. Stressors from the area of interpersonal relationships, inadequate financial assessment, large work load (or more precisely overburdening) and tiredness connected with it were discovered. As for the results dealing with the sphere of life events, it is obvious that more than one half of the studied sample (55.5 %) show non-risk dynamics of life, filled by life events within the frame of the evaluated period of twelve months and with a resulting score up to 150 points, but 16.2 % nurses fall into the range from 150 – 199 pofints, 19.2 % into the range from 200 – 299 points, which is a very high level, showing the demanding level of lie dynamics of almost one fifth of the studied sample, and 9.1 % of nurses shows the level of this dynamics even in the range over 300 points. The results of further statistical procedures (factor and regression analyses) showed that nurses within our sample are extremely demanding, both from the point of view of the distribution of stressors that are connected with their work, and from the point of view of mutual relations between the influence of stressors, age and life events.
Study limitations. The results of the study are restricted by the scope of the studied sample, its demographic features, but also by the methods used.