Záměr. Cílem studie byl převod Dotazníku konfliktu svědomí (Stress of Conscience Questionnaire - SCQ) do českého prostředí, ověření základních psychometrických parametrů, struktury nástroje, testování vztahu k věku, délce praxe, empatické orientaci a chování, funkci na oddělení a konstrukce lokálních norem. Soubor a procedura. Soubor tvořilo 572 zdravotních sester ze zařízení poskytujících léčebnou péči v Praze a ve třech českých krajích. Respondentky, které byly kontaktované zaškolenými studentkami medicíny, vyplnily dotazníky SCQ a JSPE-HP. Výsledky. Deskripce dat explorační faktorovou analýzou naznačila přítomnost dvou primárních faktorů F1 - Vnitřní podněty, F2 - Vnější podněty. Následný test konstruktové multidimenzionality Schmidovou-Leimanovou transformací identifikoval obecný faktor G, který vysvětloval 74 % společné variance, 26 % bylo vysvětleno dvěma specifickými faktory. Koeficient omegatotal pro obecný G faktor a specifické faktory, byl 0,882. Vnitřní konzistence celého nástroje, odhadovaná Cronbachovým koeficientem alfa, byla 0,79 (94%CI 0,76 - 0,81). Omezení studie. Odhad konfliktu svědomí byl založen na autorefenčních datech a soubor není z hlediska celé České republiky reprezentativní., Objectives. The aim of the study was to introduce Stress of Conscience Questionnaire - SCQ into Czech environment, verify basic psychometric parameters, internal structure, elucidate association of the instrument scores with age, length of practice, working position, empathy, and construct local norms. Subjects and setting. The sample consisted of 572 Czech nurses employed in hospitals in Prague and three Czech regions. Nurses were approached by trained medical students and responded to SCQ and JSPE-HP questionnaires. Results. Exploratory factor analysis indicated presence of two primary factors, F1Inner and F2External Demands. Subsequent test of construct multidimensionality performed by Schmid-Leiman transformation suggested existence of a general factor G accounting for 74 % of common variance and two specific factors accounting of 26 % of variance. The value of omega-total = 0.882 represents the precision of the CSQ score to measure the blend of the G factor and specific factors. The internal consistency of the SCQ scale, estimated by Cronbach's coefficient alpha, was 0.79; 95%CI 0.76 - 0.81. Study limitation. Measurement of conflict of conscience is self-reported and the sample is not representative of the whole Czech Republic., Jiří Kožený, Lýdie Tišanská., and Obsahuje bibliografii a bibliografické odkazy
Objectives. The global pandemic of COVID-19 represents a major stressor in the lives of health-care professionals. The present study investigat-ed experienced stress and self-reported trauma symptoms among Slovak nurses during the fall of 2020, aiming to describe the extent of expe-rienced stress and trauma, and explain the vari-ation in trauma symptoms using psychosocial predictors. Sample and settings. An online form measuring traumatic stress symptoms, social support, cop-ing strategies, sleep quality and overall experi-enced stress was distributed among nurses and other healthcare professionals. 565 participants responded between November 12th and Decem-ber 20th 2020. Statistical analyses. Several multiple linear re-gressions with demographic and psychosocial predictors were performed to explain variation in traumatic symptoms.Results. The present data shows that 83% of medical nurses perceived increased stress and more than 62% experienced trauma symptoms. Traumatic symptoms could be partly explained based on the participants’ age, perceived social support, and used coping strategies. Higher so-cial support and strategies of acceptance and positive reframing were related to fewer trauma symptoms, while avoidance strategies, such as self-distraction, self-blame, venting, and behav-ioral disengagement to more trauma symptoms. In line with the present findings, professional psychosocial support is important to alleviate stress and prevent traumatization in healthcare workers after the COVID-19 crisis.Limitations. Data were collected via an online form, with a sample consisting of mostly nurses and women lacking data on other medical pro-fessions and men. Finally, traumatic symptoms develop slowly, therefore it is not possible to measure their recovery at this point. and Globálna pandémia ochorenia covid-19 pred-stavuje závažný stresor v životoch zdravot-níckych pracovníkov. Táto štúdia skúmala prežívaný stres a traumatické symptómy u slo-venských zdravotných sestier počas jesene 2020, s cieľom popísať ich rozsah a vysvetliť variáciu v symptómoch traumy na základe psy-chosociálnych prediktorov. Zber dát prebiehal prostredníctvom online formulára distribuova-ného zdravotným sestrám. Súčasťou formulára boli škály na meranie symptómov traumatické-ho stresu (TSQ-10), prežívanej sociálnej opory (MSPSS), copingových stratégií (Brief COPE), kvality spánku (PSQI) a celkového prežívaného stresu (PSS-10). Počas zhoršujúcej sa druhej vlny pandémie, medzi 12. novembrom a 20. decembrom 2020 na formulár odpovedalo 565 zdravotných sestier. Na vysvetlenie variácie traumatických symptómov bolo vytvorených niekoľko lineárnych regresných modelov ob-sahujúcich demografické a psychosociálne prediktory. Získané dáta ukázali, že 83 % zdra-votných sestier vnímalo v danom období, že sú pod zvýšenou mierou stresu, a viac ako 62 % sa prejavovalo traumatickými symptómami. Traumatické symptómy možno čiastočne vy-svetliť na základe veku participantov, vnímanej sociálnej opory a použitých stratégií zvládania. Vyššia sociálna podpora a stratégie prijatia a pozitívneho prerámcovania súviseli s men-ším počtom traumatických symptómov, zatiaľ čo vyhýbavé stratégie, ako sú sebarozptýlenie, sebaobviňovanie, ventilovanie a odangažované správanie, súviseli s väčším množstvom trau-matických symptómov. Limitmi výskumu sú zber prostredníctvom online formulára, vzorka zložená prevažne zo sestier ženského pohlavia, bez údajov o iných zdravotníckych profesiách a o mužoch. Napokon, traumatické symptómy sa vyvíjajú pomaly, preto v tomto bode nie je možné zmerať ich zotavenie. V súlade so súčas-nými zisteniami je dôležitá odborná psychoso-ciálna podpora na zmiernenie stresu a preven-ciu traumatizácie zdravotníckych pracovníkov po kríze covid-19.
Článek je zaměřen na specifické aspekty náročnosti profese zdravotní sestry, zvl. z hlediska způsobů zvládání těchto nároků včetně kouření. Přináší nejprve přehled prevalence kouření zdravotních sester u nás ve srovnání s prevalencí kouření žen české populace a s některými obdobnými zahraničními údaji. Ukazuje, že prevalence kouření českých zdravotních sester je vyšší než prevalence kouření žen české populace. Empirická část příspěvku přináší informace o výsledcích dotazníkového šetření u souboru 337 respondentů, 329 žen a 8 mužů, pracujících jako zdravotní sestry. V tomto souboru bylo identifikováno celkem 207 nekuřáků (61,4 %) a 130 kuřáků (38,6 %). Výsledky dotazníkového šetření, zaměřeného na zjištění úrovně a struktury osobní pohody (well-being), životních událostí (life events), lokalizace kontroly a kuřáckých zvyklostí ukázaly mj., že kouření respondentů – kuřáků se pohybuje na rozhraní mírné a střední závislosti. Průměrná délka kouření u skupiny kouřících je 14,35 let, nejčastěji uvádějí kouřící 10 let trvání kouření a průměrný počet vykouřených cigaret za den je 11,7 cigarety. Výsledky hodnocení Škály sociální readjustace se statisticky významně liší u skupiny kouřících a nekouřících v neprospěch kouřících. Nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl v úrovni osobní pohody (well-being) mezi kuřáky a nekuřáky. Průměrná bodová hodnota interní lokalizace kontroly, zjišťovaná vizuální analogovou škálou u celé skupiny kouřících je však mírně nižší než u skupiny nekuřáků.
Osobní pohoda a její vybrané souvislosti u souboru zdravotních sester
Cíle. Článek je zaměřen na problematiku osobní pohody (well-being), jež tvoří jednu z nejvýznamnějších složek kvality života. Studie je zaměřena na empirický výzkum osobní pohody a životní spokojenosti u souboru českých zdravotních sester. Soubor a metody. Ve studii byl vyšetřen soubor 337 zdravotních sester (průměrný věk 34 let) baterií českých verzí dotazníků (Satisfaction with Life Scale; Anamnesis questionnaire; Social Readjustment Rating Scale; seznam stresujících událostí a způsobů zvládání stresu). Hypotézy. Nejvýznamnějšími stresory jsou pro zdravotní sestry přepracování, únava a nízká úroveň finančního hodnocení. Většina souboru zdravotních sester vykáže vysokou úroveň skóru životních událostí. Podstata vlivu stresorů na náš soubor zdravotních sester je spojena s vlivem jejich věku a úrovně životních událostí. Statistická analýza. Postupně jsme použili postupů korelační, faktorové a regresní analýzy. Výsledky. Výsledky přinesly rozsáhlý soupis stresorů, jež jsou chápány v profesi zdravotní sestry jako významné. Byly zjištěny stresory pocházející z oblasti interpersonálních vztahů, neadekvátního finančního hodnocení, pracovního přetížení a důsledků, zvl. únavy. Pokud jde o výsledky, týkající se skóru životních událostí, více než polovina souboru (55,5%) vykázala nerizikovou dynamiku života (do 150 bodů při hodnocení za posledních 12 měsíců), avšak 16,2% sester vykazovalo výsledek v rozpětí od 150 do 199 bodů, 19,2% sester rozpětí od 200 do 299 bodů, což reprezentuje již vysokou úroveň zatížení, a 9,1% vyšetřeného souboru zdravotních sester vykazovalo úroveň této životní dynamiky dokonce v oblasti nad 300 bodů. Výsledky dalších statistických analýz ukázaly, že sledovaný soubor zdravotních sester je vystaven nadměrné zátěži, vyplývající jak z distribuce stresorů, spojených s jejich pracovní náplní, tak z hlediska vzájemných vztahů mezi vlivem stresorů, věku a životních událostí. Omezení studie. Výsledky studie jsou omezeny rozsahem vyšetřeného souboru zdravotních sester, jeho demografickými charakteristikami, jakož i možnostmi použitých metod. and Objectives. The presented paper is focused on the issue of well-being, which is considered as one of the most important sources of the quality of life. The concept of well-being is understood as the combination of feeling good and functioning effectively, and paper is related to the specific features of the sense of personal well-being and satisfaction with life in a sample of Czech nurses, the largest group in health care that is active in all aspects of the health care system.
Sample and setting. A sample of 337 (mostly) Czech nurses (average age 34 years) has been surveyed with a set of questionnaires (Satisfaction with Life Scale, Anamnesis questionnaire; Social Readjustment Rating Scale; a list of stressful items and ways of coping with stress).
Research questions and hypotheses. It was supposed that the most important stressors for nurses are overburdening, tiredness and low level of financial compensation. The majority of the sample of nurses will show the high-risk level of life events score. The substance of the influence of stressors on our sample of nurses is connected with the influence of age and life events.
Statistical analysis. Correlation analysis, factor, and regression analysis were employed. Results. Results show a considerably wide scope of stressors that were considered important by our sample of nurses. Stressors from the area of interpersonal relationships, inadequate financial assessment, large work load (or more precisely overburdening) and tiredness connected with it were discovered. As for the results dealing with the sphere of life events, it is obvious that more than one half of the studied sample (55.5 %) show non-risk dynamics of life, filled by life events within the frame of the evaluated period of twelve months and with a resulting score up to 150 points, but 16.2 % nurses fall into the range from 150 – 199 pofints, 19.2 % into the range from 200 – 299 points, which is a very high level, showing the demanding level of lie dynamics of almost one fifth of the studied sample, and 9.1 % of nurses shows the level of this dynamics even in the range over 300 points. The results of further statistical procedures (factor and regression analyses) showed that nurses within our sample are extremely demanding, both from the point of view of the distribution of stressors that are connected with their work, and from the point of view of mutual relations between the influence of stressors, age and life events.
Study limitations. The results of the study are restricted by the scope of the studied sample, its demographic features, but also by the methods used.