Ústav pro jazyk český vznikl v roce 1946 podstatným rozšířením Kanceláře Slovníku jazyka českého coby komplexní bohemistické pracoviště, věnující se jazykovědnému výzkumu i všestranné péči o český jazyk. V roce 1952 byl začleněn do struktur nově ustavené Československé akademie věd a její součástí zůstal až do roku 1992, kdy byla existence ČSAV završena. Organizační struktura ÚJČ, o níž především článek pojednává, procházela velkým množstvím změn, které byly dány nejen aktuálními vědeckými potřebami, ale také politicky motivovanými pohnutkami tehdejší doby. Ovlivňováno tak bylo personální obsazení ÚJČ, lokalizace jednotlivých oddělení i jejich materiální a technické zabezpečení. Markantním příkladem byly rozsáhlé personální změny, vyplývající z událostí v Československu v roce 1968, zánik některých oddělení v sedmdesátých a osmdesátých letech či nutnost postoupení rozsáhlých, pro jazykovědné bádání již adaptovaných, prostor Ústavu marxismu-leninismu., The Institute of the Czech Language (‘Ustav pro jazyk cesky’, UJC) was established in 1946 in a significant extension of the Office for Dictionary of the Czech Language (‘Kancelar Slovniku jazyka ceskeho’) as a comprehensive worksite for Czech studies, providing linguistic analysis as well as bearing wide competence for the Czech language. In 1952 it was made part of the newly established Czechoslovak Academy of Sciences and remained so until 1992 when the Czechoslovak Academy of Sciences ceased to exist. The organisational structure of the UJC, which this paper is primarily about, underwent countless changes which reflected not only the contemporary needs of sciences but also politically motivated reasons of the time. This affected not just the staffing situation of the UJC, placement of divisions and their material and technical equipment. A serious example were large-scale personnel changes resulting from the events of 1968 in Czechoslovakia, the dissolution of some divisions in the 1970’s and 1980’s, or the instruction to convey large premises allocated to linguistic research to the Institute of Marxism and Leninism. (Translated by Věra Dvořáčková.), and Překlad resumé: Věra Dvořáčková
Počátkem roku 1952 zahájily svou činnost čtyři sekce Vládní komise pro vybudování Československé akademie věd, mezi nimi i sekce technická. Jejím cílem bylo dosažení takového personálního, dislokačního a přístrojového stavu uvažovaných technických disciplín, aby bylo možné zřídit na jeho základě funkční akademická pracoviště, v ideálním případě ústavy. V souladu s poúnorovými politickými poměry se sice postupovalo, zejména formálně a organizačně, podle vzoru sovětské akademie věd, ale dosavadní domácí vědecký vývoj rozhodně nebyl ignorován. V případě technických oborů byla kontinuita nejjednoznačněji vystopovatelná ve vztahu k Masarykově akademii práce, jejím komisím a jejímu členstvu. Snaha o převedení již existujících výzkumných a experimentálních kapacit z výrobních resortů či vysokých škol nalezla větší odezvu pouze v případě Ústavu teoretické a aplikované mechaniky, ustaveného při ČSAV na základě dosavadních ústavů a laboratoří Fakulty inženýrského stavitelství ČVUT a Výzkumného ústavu těžkého strojírenství. Technická vědecká akademická pracoviště však v průběhu padesátých let poměrně rychle nabírala na síle, vznikla celá řada nových ústavů, ať už rozšířením a dovybavením stávajících komisí a laboratoří, či institucionálním podchycením nově se etablujících specializovaných disciplín. Vývoj výstavby technické sekce ČSAV se v rámci dobových možností vyvíjel poměrně utěšeně, což bylo dáno především tím, že vedle věd přírodních se právě i ty technické staly v poválečném období značně preferovanou oblastí celospolečenského dosahu., In early 1952 four sections of the Government Commission for the Creation of a Czechoslovak Academy of Sciences, including the Technical Section, launched their activities. Its objective was to obtain the personnel, deployment and equipment required in the technical disciplines under consideration to set up a functional academic centre, or ideally, an institute. In keeping with post-1948 political conditions, procedure kept in line with that of the Soviet Academy of Sciences, particularly at a formal and organizational level, but previous domestic scientific development was definitely not ignored. As for the technical fields, continuity was most clearly identifiable with regard to the Masaryk Academy of Labour, its committees and membership. The endeavour to transfer already existing research and experimentation resources from production sectors or higher education only found any substantial response in the case of the Institute for Theoretical and Applied Mechanics, established at CSAS on the basis of the old institutes and laboratories at the Czech University of Technology Faculty of Civil Engineering and the Heavy Engineering Research Institute. However, throughout the 1950s technical science academic establishments gained strength fairly quickly, giving rise to a number of new institutes either through the expansion and re-equipping of existing committees and laboratories, or by the institutional underpinning of specialized disciplines that were being newly established. The creation of CSAS technical sections made fairly decent progress considering the circumstances of the period, primarily because not only natural sciences, but in particular technical sciences came to be especially favoured areas throughout society during the postwar period. Translated by Melvyn Clarke, and Překlad resumé: Melvyn Clarke
Tato studie, která je první hlubší sondou do dějin Ústavu teoretické a aplikované mechaniky Československé akademie věd, obrací svou pozornost k organizačnímu a dislokačnímu vývoji pracoviště. Historie Ústavu teoretické a aplikované mechaniky Československé akademie věd spadá již do roku 1921, kdy byl ustaven jeho přímý předchůdce Výzkumný a zkušební ústav hmot a konstrukcí stavebních (od roku 1947 Kloknerův výzkumný a zkušební ústav hmot a konstrukcí stavebních) ČVUT. Tomu byla na počátku padesátých let při zakládání ČSAV přisouzena prvořadá důležitost, když se stal jádrem prvního technicky zaměřeného akademického ústavu, Ústavu teoretické a aplikované mechaniky (ÚTAM). Vývoj organizační struktury nového pracoviště byl poměrně spletitý a odrážel nejen úroveň vědeckovýzkumného pokroku řešené problematiky a požadavky vedení Akademie na náplň činnosti ÚTAM, ale nepřímo také aktuální kondici československé společnosti a ekonomiky. Neméně zajímavá byla i dislokační situace ústavu spjatá převážně s bývalým klášterem Na Slovanech (Emauzy), jehož byl ÚTAM určen operativním správcem. Tento objekt byl pro převážně stavebnicky orientované pracovníky Akademie velkou výzvou, ale i značným omezením: zajištění adekvátních pracovních podmínek pro zaměstnance a vybudování experimentální základny bylo třeba uvádět v soulad s respektováním historické hodnoty svěřených prostor. and This study, the first substantial survey of the history of the Institute of Theoretical and Applied Mechanics at the Czechoslovak Academy of Sciences (CSAS ITAM), focuses on redeployment and organizational developments at the institute. The history of the Institute of Theoretical and Applied Mechanics at the Czechoslovak Academy of Sciences goes back to 1921, when its first direct predecessor was established, the Research and Experimental Institute for Materials and Building Structures (as of 1947 Klokner's Research and Experimental Institute for Materials and Building Structures) at the Czech Technical University. This was ascribed primary importance in the early 1950s when the CSAS was established, as it formed the core of the first technicallybased Academic institute, the Institute of Theoretical and Applied Mechanics (ITAM). The development of the organizational structure of this new institute was fairly complex, reflecting not only the level of scientific research progress achieved within the areas under review, as well as Academy requirements on ITAM activities, but also indirectly the state of the Czechoslovak economy and society at that time. Of no less interest was the redeployment situation at the institute associated primarily with the old Na Slovanech (Emmaus) monastery, which was allocated to ITAM by the operations administrator. For the primarily construction-oriented Academy staff this building was a great challenge, as well as a considerable constraint: adequate working conditions needed to be acquired for employees and an experimental base needed to be created, while respecting the historical value of the premises. Translated by Melvyn Clarke