Search

Start Over Creator Glombíček, Petr

2. Obecný smysl u Arendtové a Kantův zdravý rozum

Creator:
Glombíček, Petr
Type:
article, model:article, and TEXT
Language:
Czech
Description:
The article is concerned with the epistemological background of Hannah Arendt’s philosophy. It focuses on the notion of common sense that plays a central role in Arendt’s work. The origin of Arendt’s notion of common sense lies in her interpretation of Kant, and the author tries to state the inadequacies of Arendt’s interpretation of Kant with respect to the notion of common sense. The focus is not on the application to political philosophy but rather on Kant’s theory of judgement, and it is shown that whereas Kant’s aim was a unified theory of rationality, Arendt, mostly unintentionally, narrows the scope of the theory to conscious consideration of others in decision making. Textual evidence aside, the thesis of the article is supported by a reductive argument that distinguishes the purported theory of the meaning of judgements from Arendt’s approach, in order to show the latter’s conformist implication.
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

3. Seneca jako zdroj raně novověkých koncepcí zdravého rozumu

Creator:
Glombíček, Petr
Format:
bez média and svazek
Type:
model:article and TEXT
Subject:
Lucius Annaeus Seneca, „sensus communis“, „bona mens“, „recta ratio“, “sensus communis”, “bona mens”, and “recta ratio”
Language:
Czech
Description:
Autor vychází z předpokladu, že raně novověcí filosofové byli ve svých úvahách o zdravém rozumu při svém zacházení s latinskými termíny „sensus communis“, „bona mens“ a „recta ratio“ a jejich francouzskými nebo anglickými protějšky podstatně formováni Senekovými texty, jež patřily k běžné četbě tehdejších vzdělanců. Z tohoto předpokladu pak následně dovozuje, že je zcela namístě podívat se blíže na Senekovo vlastní zacházení s těmito termíny, abychom zjistili, jestli tam nelze nalézt materiál, který by nám pomohl raně filosofickým reflexím zdravého rozumu lépe porozumět. Další část textu stati se pak pokouší ukázat, co v Senekově zacházení s takovými termíny, jako jsou „bona mens“, „recta ratio“ a „sensus communis“, opravňuje raně novověké odkazy na něj tam, kde jsou explicitní, a předpoklad jeho implicitního vlivu tam, kde explicitní nejsou., The author operates from the assumption that early modern philosophers’ reflections on common sense were substantially shaped by Seneca’s texts (which belonged to the common reading of the scholars of the time) in the course of their treatment of the Latin terms “sensus communis”, “bona mens” and “recta ratio” and the French and English counterparts of these terms. From this he concludes that it is entirely appropriate to take a closer look at Seneca’s own treatment of these terms to see if we can find material there that would help us better understand early philosophical reflections about common sense. The next part of the article attempts therefore to show what in Seneca’s treatment of such terms as “bona mens”, “recta ratio“ and “sensus communis” can justify, when they are explicit, the early modern references to him, and the suspicion of his influence when they are not explicit., and Der Autor geht von der Voraussetzung aus, dass die Philosophen der frühen Neuzeit in ihren Gedanken zum gesunden Menschenverstand in Bezug auf die lateinischen Begriffe „sensus communis“, „bona mens“ und „recta ratio“ sowie auf deren französischen und englischen Pendants durch Senecas Texte, die zur Standardlektüre damaliger Gelehrter gehörten beeinflusst waren. Vor diesem Hintergrund schließt der Autor, dass Senecas eigenes Verständnis dieser Begriffe näher betrachtet werden sollte, um festzustellen, ob in Senecas Verwendung dieser Begriffe nicht vielleicht Hinweise zu finden seien, die uns ein besseres Verständnis der frühen philosophischen Reflexionen des gesunden Menschenverstandes ermöglichten. Im weiteren Teil der Abhandlung versucht der Autor zu zeigen, das Senecas Verwendung von Begriffen wie „bona mens“, „recta ratio“ und „sensus communis“ frühneuzeitliche Verweise auf ihn dort ermöglichen, wo es sich um ausdrückliche Verweise handelt. Bei nicht ausdrücklichen Verweisen ist die Vermutung von Senecas Einfluss angebracht.
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

4. Záměr Wittgensteinova Traktátu (1): předmluva a motto

Creator:
Glombíček, Petr
Format:
bez média and svazek
Type:
model:article and TEXT
Subject:
Ferdinand Kürnberger, new wittgenstein, Paul Ernst, Tractatus, and Wittgenstein
Language:
Slovak
Description:
The article presents a first part of an interpretation of the intention of Wittgenstein’s Tractatus. The intention itself used to be considered a rather marginal topic until so called new-Wittgensteinian interpretations. The present article considers main sources to show what kind of content we can ascribe to the book. Its aim is to prove that Tractatus is not purely practical exercise, however without stripping the book of its therapeutic side. The first part considers the preface and the motto of the book., Článek představuje první část interpretace záměru Wittgensteinova Tractatus . Samotný záměr byl doposud považován za poněkud okrajové téma až do tzv. Nových-wittgensteinovských interpretací. Tento článek se zabývá hlavními zdroji, které ukazují, jaký obsah můžeme knize přiřadit. Jejím cílem je dokázat, že Tractatus není čistě praktickým cvičením, ale bez odstranění jeho terapeutické stránky. První část se zabývá předmluvou a mottem knihy., and Petr Glombíček
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

5. Záměr Wittgensteinova Traktátu (2): korespondence

Creator:
Glombíček, Petr
Format:
bez média and svazek
Type:
model:article and TEXT
Subject:
Bertrand Russell, Frank Ramsey, Gottlob Frege, Tractatus, and Wittgenstein
Language:
Slovak
Description:
The article presents a second part of an interpretation of the intention of Wittgenstein’s Tractatus. The intention itself used to be considered a rather marginal topic until so called new-Wittgenteinian interpretations. The present article considers main sources to show what kind of content we can ascribe to the book. Its aim is to prove that Tractatus is not purely practical exercise, however, without stripping the book of its therapeutic side. This second part continues with interpretation of Wittgenstein’s correspndence with Russell, Frege, Ficker and comes to the conclusion for both parts considering mutual relation of all the sources., Článek představuje druhou část interpretace záměru Wittgensteinova Tractatus . Samotný záměr byl doposud považován za poněkud okrajové téma až do takzvaných novotavských interpretací. Tento článek se zabývá hlavními zdroji, které ukazují, jaký obsah můžeme knize přiřadit. Jejím cílem je dokázat, že Tractatus není čistě praktickým cvičením, aniž by se zbavil knihy o jeho terapeutické straně. Tato druhá část pokračuje výkladem Wittgensteinova correspndence s Russellem, Frege, Fickerem a dospěla k závěru, že obě části se zabývají vzájemným vztahem všech zdrojů., and Petr Glombíček
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public