Search

Start Over Creator Hutyra, Martin

1. Dlouhodobé výsledky srdeční resynchronizační léčby u pacientů s těžkým srdečním selháním

Creator:
Bulava, Alan, Lukl, Jan, Marek, Dan, and Hutyra, Martin
Type:
model:article, article, Text, and TEXT
Subject:
nízký srdeční výdej--terapie, výběr pacientů, echokardiografie dopplerovská--metody, kardiostimulace umělá--metody, výsledek terapie, elektrody implantované, retrospektivní studie, and lidé
Language:
Czech and English
Description:
Alan Bulava, Jan Lukl, M. Hutyra, D. Marek and Lit.: 30
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

3. Maligní arytmie u pacienta s variantní (Prinzmetalovou) anginou pectoris

Creator:
Skála, Tomáš, Hutyra, Martin, Galuszka, Jan, Fedorco, Marián, Husár, Roman, Richter, Marek, and Lukl, Jan
Type:
model:article, article, Text, and TEXT
Subject:
variantní angina pectoris--komplikace, fibrilace komor--komplikace--terapie, srdeční zástava--etiologie--prevence a kontrola--terapie, kardiopulmonální resuscitace--metody--využití, defibrilátory implantabilní--využití, komorová tachykardie--farmakoterapie--komplikace--prevence a kontrola, elektrokardiografie--využití, koronární angiografie--využití, farmakoterapie--metody--využití, kazuistický přístup, lidé, and muži
Language:
Czech and English
Description:
Maligní arytmie jsou častou komplikací ischemie myokardu během rozvoje spazmu koronární cévy. Popisujeme pacienta s variantní anginou pectoris, opakovaně resuscitovaného pro zástavu oběhu při maligní arytmii, kterému byl naimplantován ICD. Během stenokardií se na EKG objevuje obraz elevací ST segmentů v oblasti přední stěny, se vznikem setrvalé polymorfní komorové tachykardie. Pro recidivy tachyarytmie byla nutná zevní defibrilace. Při koronarografii dochází na RIA k rozvoji spazmu s počátkem v periferii tepny, postupujícím až do oblasti bifurkace s RD s přechodným uzávěrem tepny a vznikem komorové tachykardie. Po přidání blokátoru kalciového kanálu a depotního nitrátu a vysazení betablokátoru je pacient již nadále zcela bez potíží., Tomáš Skála, Martin Hutyra, Jan Galuszka, Marián Fedorco, Roman Husár, Marek Richter, J. Lukl, and Lit.: 20
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

4. Mechanická podpora oběhu v léčbě kardiogenního šoku – přehled

Creator:
Šimek, Martin, Hutyra, Martin, Zuščich, Ondřej, and Klváček, A.
Format:
print, text, and regular print
Type:
model:article, article, Text, práce podpořená grantem, and TEXT
Subject:
kardiogenní šok--patofyziologie--terapie, podpůrné srdeční systémy, kardiostimulace umělá, vybavení a zásobování, intraaortální balónková pumpa, kontrapulzace, klinické zkoušky jako téma, randomizované kontrolované studie jako téma, pozorovací studie jako téma, retrospektivní studie, prospektivní studie, mimotělní membránová oxygenace--přístrojové vybavení--využití, katétry, echokardiografie transezofageální--přístrojové vybavení, koronární angioplastika--metody, výsledky a postupy - zhodnocení (zdravotní péče), metaanalýza jako téma, algoritmy, and lidé
Language:
Czech and English
Description:
Udržení adekvátní perfuze cílových orgánů hraje zásadní roli v managementu kardiogenního šoku, který je stále zatížen vysokou mortalitou. Pokud farmakologická léčba společně se snahou o ovlivnění příčiny srdečního poškození selhávají, je nutno bezprostředně zvážit zavedení mechanické podpory oběhu k zajištění orgánové perfuze. K dočasné podpoře oběhu je využíváno více typů podpor zahrnující intraaortální balonkovou kontrapulzaci, mimotělní membránovou oxygenaci, perkutánně nebo chirurgicky implantované srdeční podpory. V přehledu je šířeji diskutována problematika jednotlivých typů podpor oběhu, zkušenosti s nimi a jejich role v managementu kardiogenního šoku., The maintenance of adequate end‑organ perfusion is the cornerstone of cardiogenic shock management, which still carries a poor prognosis. Mechanical circulatory support to ensure organ perfusion is required once pharmacological therapy together with the effort to affect the cause of heart failure is less effective or fails. There are currently several circulatory support options, including intra‑aortic balloon counterpulsation, extracorporeal membrane oxygenation and percutaneously or surgically implanted ventricular assist devices. The role of, and experience with, each of these support devices in the management of cardiogenic shock is broadly discussed in this review., and Šimek M., Hutyra M., Zuščich O., Klváček A.
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

5. Ojedinělá komplikace při pokusu o zavedení dočasné kardiostimulace

Creator:
Richter, David, Hutyra, Martin, Lukl, Jan, and Němec, Petr
Type:
model:article, article, Text, and TEXT
Subject:
kardiostimulace umělá--metody--škodlivé účinky--využití, bradykardie--etiologie--komplikace--terapie, elektrokardiografie--využití, srdeční blokáda--chirurgie--komplikace--terapie, chybná zdravotní péče--přístrojové vybavení--škodlivé účinky--trendy, kardiochirurgické výkony--využití, kazuistický přístup, lidé, and ženy
Language:
Czech and English
Description:
V kazuistice je uveden popis případu pacientky při vstupním vyšetření ve spádovém zařízení se závažnou symptomatickou bradyarytmií s nutností zavedení dočasné externí kardiostimulace. První pokus o zavedení transvenózní dočasné kardiostimulace byl však neúspěšný a byl provázen vznikem vzácné a závažné iatrogenní komplikace, která si v konečném důsledku vynutila až kardiochirurgické řešení. Kazuistika je doplněna názornou obrazovou dokumentací., David Richter, Martin Hutyra, Jan Lukl, Petr Němec, and Lit.: 6
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

6. Poruchy srdečního rytmu u mladých pacientů s kryptogenní ischemickou cévní mozkovou příhodou

Creator:
Šaňák, Daniel, Hutyra, Martin, and Král, Michal
Format:
print, text, and regular print
Type:
model:article, article, Text, and TEXT
Subject:
cévní mozková příhoda--diagnóza--etiologie--komplikace, srdeční arytmie--diagnóza--prevence a kontrola, fibrilace síní--diagnóza--prevence a kontrola--terapie, ambulantní monitorování--metody--přístrojové vybavení--využití, elektrokardiografie ambulantní--metody--přístrojové vybavení--využití, tomografie rentgenová počítačová--metody--využití, magnetická rezonanční tomografie--metody--využití, echokardiografie transezofageální--metody--využití, biologické markery--krev, trombofilie--prevence a kontrola, statistika jako téma, dospělí, lidé středního věku, lidé, prospektivní studie, and kryptogenní ischemická cévní mozková příhoda
Language:
Czech and English
Description:
Úvod a cíl: U mladých pacientů bývá velmi často příčina ischemické cévní mozkové příhody (iCMP) kryptogenní. Ve starší populaci jsou za možnou příčinu považovány nedetekované poruchy srdečního rytmu. Cílem této prospektivní studie bylo stanovit výskyt srdečních arytmií u mladých pacientů s kryptogenním iktem pomocí dlouhodobého EKG‑Holter monitoringu a podkožně implantovaného srdečního monitoru. Soubor a metodika: Soubor tvoří konsekutivní pacienti s akutní iCMP do 50 let zařazení do prospektivní studie HISTORY (Heart and Ischemic STrOke Relationship studY). Kryptogenní iCMP byla definována dle TOAST kritérií. U všech pacientů byla mozková ischemie potvrzena na CT/MR, provedeno vstupní EKG, vyšetření sérových kardiomarkerů, trombofilní skríning vč. genetického vyšetření, neurosonologie, jícnová echokardiografie (TEE), 24hod EKG‑Holter a třítýdenní holterovský EKG monitoring. Vybraným pacientům s negativním třítýden­ním EKG‑Holterem byl následně implantován podkožní srdeční monitor. Výsledky: Z 838 pacientů zařazených do studie HISTORY mělo 123 pacientů méně než 50 let. Z nich bylo 102 (83 %) identifikováno jako kryptogenní iCMP (56 mužů, průměrný věk 39 ? 8,5 let). Srdeční arytmie byla zachycena celkem u 12 (12 %) pa­cientů (devět mužů, průměrný věk 43 ? 4,2 let). V devíti (75 %) případech se jednalo o fibrilaci síní. U tří pacientů byla arytmie zaznamenána během 24hod EKG‑Holteru a u zbývajících devíti pak během třítýdenního monitoringu. Podkožní monitor byl implantován 12 pacientům, u žádného ale nedošlo k záchytu arytmie během sledovaného období (medián 122 dní). Závěr: Arytmie byla detekována u 12 % mladých pacientů s kryptogenní iCMP. Prodloužení holterovského EKG monitoringu významně zvýšilo jejich záchyt. Clinical Trial Registration: http://www.clinicaltrials.gov. Unique identifier: NCT01541163., Background and aim: The cause of ischemic stroke (IS) in young patients remains often cryptogenic. In elderly population, undetected heart arrhythmias with a risk of embolization are considered the cause of cryptogenic IS (CIS). The aim of this prospective study was to assess the presence of heart arrhythmias in young CIS patients using a long-term ECG-Holter monitoring and implantable subcutaneous heart monitor. Patients and methods: Study set consisted of acute IS patients < 50 years enrolled in the HISTORY (Heart and Ischemic STrOke Relationship studY) study. CIS was defined according to the TOAST criteria. In all patients, brain ischemia was confirmed on CT/MRI. Admission ECG, serum levels of cardio-markers, markers of thrombophilia including genetic screening, neurosonology, transoesophageal echocardiography, 24-hour and 3-week ECG-Holter monitoring were performed in all patients. In selected patients with negative 3-week Holter, subcutaneous heart monitor was implanted. Results: Out of 838 patients enrolled in the HISTORY study, 123 patients were < 50 years and 102 (83%) of them were identified as cryptogenic (56 males, mean age 39 ? 8.5 years). Cardiac arrhythmia was detected in 12 (12%) patients (nine males, mean age 43 ? 4.2 years). In nine (75%) patients, atrial fibrillation was presented. In three patients, the arrhythmia was detected during 24-h ECG-Holter and during 3-week monitoring in the remaining nine patients. The subcutaneous monitor was implanted in 12 patients, but no arrhythmia was detected during study period (median 122 days). Conclusion: Heart arrhythmia was detected in 12% of young CIS patients. Prolongation of ECG-Holter monitoring increased the detection rate significantly. Clinical Trial Registration: http://www.clinicaltrials.gov. Unique identifier: NCT01541163. Key words: cryptogenic ischemic stroke – cardiac arrhythmias – atrial fibrillation – ECG-Holter monitoring The authors declare they have no potential conflicts of interest concerning drugs, products, or services used in the study. The Editorial Board declares that the manuscript met the ICMJE “uniform requirements” for biomedical papers., and D. Šaňák, M. Hutyra, M. Král
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

7. Role chirurgické embolektomie arteria pulmonalis a membránové mimotělní oxygenoterapie v léčbě masivní plicní embolie – přehled

Creator:
Šimek, Michal, Hutyra, Martin, Gwozdziewicz, Marek, Fluger, Ivo, Steriovský, Andrea, and Konečný, J.
Format:
print, text, and regular print
Type:
model:article, article, Text, práce podpořená grantem, přehledy, and TEXT
Subject:
lidé, plicní embolie--diagnóza--chirurgie--patofyziologie, arteria pulmonalis--chirurgie, embolektomie--dějiny--kontraindikace--metody--mortalita--trendy, and mimotělní membránová oxygenace--kontraindikace--metody
Language:
Czech and English
Description:
Mortalita nemocných s masivní plicní embolií se pohybuje mezi 25−53 %. V trombolytické éře je chirurgická embolektomie stále vnímána jako rescue léčba pro nemocné, kterým nelze absolutně podat trombolytikum nebo jeho podání nevede ke zlepšení hemodynamiky. Recentně publikované výsledky chirurgické léčby prolomily hranici 10 % hospitalizační mortality. Ve srovnání s 20−30% mortalitou nemocných operovaných před 20 lety to znamená významné zlepšení výsledků, za kterými stojí těsná mezioborová spolupráce, přesnější stratifikace nemocných k jednotlivým typům reperfuzní terapie, standardizace chirurgického přístupu a především zahrnutí mechanické srdeční podpory do léčebného algoritmu. Srdeční zástava společně s refrakterním kardiogenním šokem zůstávají i nadále negativními prediktory přežití masivní plicní embolie s 65−73% mortalitou. Veno-arteriální mimotělní membránová oxygenoterapie umožňuje rychlou stabilizaci pravostranné obstrukční hemodynamiky a zajištění adekvátní perfuze a oxygenace cílových orgánů. Následně je možné dokončit morfologickou diagnostiku a zvolit vhodnou reperfuzní strategii, eventuálně k ní nemocné transportovat. Tento souhrnný článek se zaměřuje na vymezení role chirurgické embolektomie arteria pulmonalis a mimotělní membránové oxygenoterapie v léčbě masivní plicní embolie a shrnuje současný pohled na indikace a kontraindikace těchto léčebných strategií a jejich výsledků., Acute massive pulmonary embolism remains potentially lethal with mortality varying between 25−53%. In the thrombolytic era, surgical pulmonary embolectomy is deemed as a rescue approach for patients with absolute contraindication of thrombolysis or its failure. However, close interdisciplinary cooperation, meticulous choice of optimal reperfusion strategy, standardization of surgical approach, and mainly the inclusion of mechanical circulatory support into the treatment algorithm have led to a drop in in-hospital mortality below 10% in the last 10 years. Nevertheless, cardiac arrest and refractory cardiogenic shock still remain independent risk factors of death with mortality exceeding 70%. Extracorporeal membrane oxygen therapy provides rapid circulatory support, end-organ perfusion and oxygenation which are essential for right-sided obstruction haemodynamic. Subsequently, optimal reperfusion strategy can be chosen or patients may be transported for it. The review highlights the contemporary role of surgical pulmonary embolectomy and extracorporeal membrane oxygen therapy in the treatment algorithm for acute massive pulmonary embolism, summarising current perspectives on the indications and contraindications for these treatment strategies and their results., and M. Šimek, M. Hutyra, M. Gwozdziewicz, I. Fluger, A. Steriovský, J. Konečný
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public