Jaromír Chalupský, Tomáš Burian, Michael Grisham, Věra Hájková, Scott Heinbuch, Krzysztof Jakubczak, Libor Juha, Tomáš Mocek, Peter Pira, Jiří Polan, Jorge J. Rocca, Bedřich Rus, Jaroslav Sobota, Luděk Vyšín. and Obsahuje seznam literatury
Nedávno byly publikovány první výsledky dosažené pomoci metody využívající pro účely zobrazovací hmotové spektrometrie ablaci zkoumaného materiálu submikronovým svazkem extrémního ultrafialového (XUV) laseru s kapilárním výbojem., Recently, significant advantages have been demonstrated using a compact capillary discharge extreme ultraviolet (XUV) with a wavelength of 46.9 nm for mass spectrometry applications. 26.4 eV energy photons provide efficient single photon ionisation while preserving the structure of molecules and clusters. A radiation absorption depth of tens of nanometres coupled with focusing of the laser beam to -100 nm results in the ablation of atto-litre scale craters, which in turn enables high resolution mass spectral imaging of solid samples. First results obtained with this new mass spectrometry imaging method, developed and implemented at he NSF Engineering Research Center for Extreme Ultraviolet Science and Technology in Fort Collins (CO, USA), are summarised in this brief review., Tomáš Burian, Ilya Kuznetsov, Libor Juha, Jorge J. Rocca, Carmen S. Menoni., and Obsahuje seznam literatury
Před sto lety usoudil Max von Laue, že krystaly, coby soustavy atomů, molekul či iontů periodicky uspořádaných s typicky ångströmovými (1 Å = 0,1 nm = 10(-10)m) rozestupy, mohou sloužit jako difrakční mřížky pro záření s ångströmovou vlnovou délkou, jemuž na počest jeho objevitele, Wilhelma Conrada Röntgena, říkáme záření rentgenové. Ideálním nástrojem pro sledování krystalové mřížky a její dynamiky by byl rentgenový laser. Jeho realizace je však z mnoha důvodů tak obtížná, že jsme jejími svědky až nyní, sto let po Laueho objevu., Tomáš Burian, Věra Hájková, Libor Juha., and Obsahuje bibliografii
Ačkoli první vojensky použitelná výbušná zařízení využívající neřízené řetězové štěpné reakce aktinoidů byla nesporně kolektivním dílem, jež by nevzniklo bez spolupráce tisíců vědců a techniků, historie vědy a obecná historiografie je obvykle identifikují s několika vůdčími postavami. Za otce americké jaderné zbraně je tak považován Julius Robert Oppenheimer (1904-1967), sovětské pak Igor Vasiljevič Kurčatov (1903-1960) a Julij Borisovič Chariton (1904-1996), tedy fyzici. V tomto příspěvku chceme přiblížit osobnost otce izraelské jaderné bomby, jímž byl překvapivě - chemik. Ernst David Bergmann (1903-1975) měl určité vazby i k našim zemím, neboť jeho otec působil jako rabín na Moravě na přelomu 19. a 20. století a jeho nejmladší bratr do Československa ve třicátých letech emigroval a zde studoval., Although the first nuclear explosive devices based on chain fission reactions of actinoid nuclei for military purposes were developed and tested by thousands of scientists and technicians, written history associates “the bomb” only with some leading persons. Julius Robert Oppenheimer (1904-1967) was considered to be the father of the US atomic bomb, while Igor Vasilyevich Kurchatov (1903-1960) and Juliy Borisovich Khariton (1904-1996) built the first Soviet nuclear weapons. All three of these men were physicists. In this contribution, we would like to introduce the father of the Israeli nuclear bomb who was, surprisingly, a chemist. Ernst David Bergmann (1903- 1975) also had some connections to our country. His father served as a rabbi in Moravia at the end of the 19th century and the beginning of the 20th century and his youngest brother studied in Czechoslovakia in the 1930’s, as a refugee from Hitler’s Germany., and Libor Juha.
První část článku obsahuje přehled periodických struktur s prostorovou periodou řádu mikrometrů (mluvíme o mikrostrukturách) či jejich zlomků (pokud mají prostorovou periodu kratší než 100 nm, můžeme již mluvit o nanostrukturách) vznikajících spontánně na površích vystavených působení laserových svazků. Z nespontánních periodických mikrostruktur (struktur připravených "na přání“, kdy je periodicita na povrch přímo vnášena z vnějšku) zmíníme jen ty, vytvořené pomocí interference laserového nebo synchrotronního záření. Nebudeme se zabývat strukturováním povrchů přenosem strukturního motivu z masky nebo jejich řádkováním energetickým mikrosvazkem či hrotem sondy řádkovacího mikroskopu. Tradiční mikrolitografické techniky [1]-[4] i novější a méně běžné postupy [5]-[7] byly již podrobně popsány v řadě monografií [1]-[5], a to i v češtině [4], [5]. Srovnání zmíněných metod nalezne čtenář v Šikolově úvaze, otištěné nedávno v tomto časopise [8]. V navazující, druhé části článku přehled doplníme o mikrostruktury vytvářené iontovými svazky. Třetí, závěrečná část pojednává o strukturách vznikajících spontánně na různých površích následkem chemických reakcí a fázových přeměn provázejících přenos hmoty a tepla v soustavě., Michal Bittner, Libor Juha, Jiří Vacík., and Obsahuje seznam literatury
The discovery of the ruby laser by Theodore Maiman in Malibu, CA on 16 May 1960, triggered extensive work around the world to make lasers. In the former Czechoslovakia, the first laser was successfully designed, built and operated at the Institute of Physics of the Czechoslovak Academy of Sciences in Prague. Karel Pátek (5. 5. 1927 - 25. 11. 1967), a distinguished research scientist working at the Department of Luminescence of the Institute, registered 1.06-μm laser action in an optically-pumped Nd:glass rod on 9 April 1963. Pátek's group studied a variety of different Nd3+ doped glasses using a number of experimental and theoretical techniques and, together with Jaroslav Pantoflíček at Charles University in Prague, obtained some valuable results in this area., První plně funkční protyp laseru byl v našich zemích vyvinut a uveden do provozu v dubnu 1963 ve Fyzikálním ústavu ČSAV díky Karlu Pátkovi (5. 5. 1927 - 25. 11. 1967), významnému badateli v oboru luminiscence pevných látek. V této stati představíme zmíněný laser a seznámíme čtenáře s pozoruhodným životem a dílem jeho konstruktéra., Luděk Vyšín, Libor Juha., and Obsahuje bibliografii
Vývoj rentgenových zdrojů čtvrté generace [vlnová délka =0,1nm; špičkový jas =10 [na] 32 fotonů / s mm2 mrad2 emit. spektr. pásma)] otevřel novou kapitolu výzkumu možného poškození optických prvků navržených k vedení a fokusaci jejich svazků. V článku nejdříve identifikujeme klíčové procesy spojené s interakcí intenzivního rentgenového záření s hmotou. Většina textu je pak věnována přehledu reprezentativních experimentálních výsledků uspořádaných podle Deaconova návrhu (Nucl. Instrum. Meth. Phys., Res. A 250, 283 (1986). Rozlišujeme zde poškození jedním impulsem záření (single-shot damage), při němž hrají klíčovou roli kolektivní a tepelné procesy, a poškození jednotlivými energetickými fotony (single-photon damage), které je spíše netepelného charakteru. Podstatná část novějších výsledků, představených v tomto přehledu, byla dosažena ve spolupráci ČVUT, AV ČR a MFF UK, samozřejmě při zapojení do mezinárodních struktur vytvořených pro výzkum těchto jevů., Libor Juha, Jaroslav Kuba., and Obsahuje seznam literatury